NATO se probudilo, ale pozdě – munici má na 10 dní. Admirál popsal, co Evropě chybí k obraně proti Rusku

Na 18. Kyiv Security Forum, které se konalo 23. a 24. dubna 2026, se potkaly dvě linie varování. Fabrice Porthier, generální ředitel poradenské firmy Rasmussen Global, vyčíslil evropský deficit nejtvrdším možným způsobem: „Evropa, celý kontinent plus Velká Británie, mají zásoby raket zhruba na deset dní.“ O den dříve bývalý předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer pojmenoval, proč se deficit nedaří uzavřít: chybí peníze, průmyslová kapacita a vnitřní soudržnost Aliance. Dva výroky, jeden obraz: kontinent, který se sice probudil, ale jehož sklady zůstávají prázdné.

Co přesně řekl admirál Bauer

Bauer na fóru nemluvil o konkrétním počtu dní. Jeho diagnóza mířila hlouběji, k systémovým příčinám. Evropa podle něj potřebuje tři věci současně: dostatek financí, „silný průmysl, aby vyrobil to, co je potřeba“, a politickou vůli držet Spojené státy uvnitř Aliance, ne je od sebe odtlačovat. Bez kteréhokoli z těchto pilířů odstrašení nefunguje.

Šel ale ještě dál. Bez čínské podpory by podle něj Rusko nebylo schopné vést válku proti Ukrajině v dnešním rozsahu. Případné rozhodnutí o útoku na členský stát NATO by se prý nečinilo jen v Moskvě, ale i v Pekingu, Rusko označil za „vazala Číny“. Je to ostrý politicko-strategický výrok, nikoli oficiální stanovisko Aliance. Ale zazněl z úst muže, který ještě loni stál na nejvyšší vojenské pozici NATO.

Deset dní: co se za číslem skrývá

Porthierův odhad se týká raketových zásob, nikoli veškeré munice. Přesto je alarmující. Rakety a řízené střely jsou přesně ta kategorie, která rozhoduje v prvních hodinách a dnech konfliktu: protivzdušná obrana, údery na logistiku, zastavení postupu. Klasických dělostřeleckých granátů mají Evropané víc, ale i tam je situace napjatá.

Srovnání se sousedy ukazuje, že nejde o izolovaný problém:

• Polsko – šéf Úřadu národní bezpečnosti Dariusz Łukowski v březnu 2025 přiznal, že polská obrana by při současných zásobách vydržela „týden nebo dva“. Vláda reaguje: do dvou let chce zvýšit výrobu 155mm granátů na 130 tisíc kusů ročně.
• Estonsko – přesunulo rozpočtovou prioritu na munici, dává nejméně 3,3 % HDP ročně a přidalo 1,6 miliardy eur na systémy dlouhého dosahu do roku 2031.
• Německo – podle výroční zprávy Rheinmetallu jsou sklady Bundeswehru prázdné natolik, že i při standardu NATO na minimálně 30 dní munice bude poptávka přetrvávat roky.

Rusko si přitom i přes ztráty na Ukrajině udrželo kvantitativní výhodu ve válečné produkci. Generální tajemník NATO Mark Rutte na pražském obranném summitu v roce 2025 připustil, že Moskva ještě donedávna vyráběla více munice než všichni spojenci dohromady.

Evropa zrychluje, ale od nízkého startu

Instituce problém už neobcházejí. Evropská komise v rámci Readiness 2030 staví na rychlém zavírání kritických mezer, společném pořizování, budování zásob a vojenské mobilitě. Finanční nástroj SAFE má zjednodušit pravidla pro obranný průmysl. Rada EU rozvolnila fiskální pravidla pro obranné výdaje.

Rutte mluví o cíli 5 % HDP do roku 2035. Evropská kapacita dělostřelecké munice měla do konce roku 2025 dosáhnout dvou milionů kusů ročně. U raket, protivzdušné obrany a tanků je výrobní cyklus delší a složitější.

Problém ale není jen v penězích. Je v čase. Peníze se musí proměnit ve výrobní linky, výrobní linky v dodávky, dodávky v naplněné sklady. Mezi politickým rozhodnutím a fyzickým granátem ve skladu leží měsíce až roky. A hlavní bezpečnostní šok, plnohodnotná ruská invaze, přišel v únoru 2022. Zásadní evropské rámce se formalizují teprve v letech 2025 a 2026. Čtyři roky reaktivní adaptace.

Český kontext: dvě procenta nestačí popsat

Česká republika plánuje na rok 2026 obranné výdaje ve výši 184,7 miliardy korun, tedy přibližně 2,06 až 2,1 % HDP. V rozpočtu na rok 2025 bylo explicitně vyčleněno 5 miliard korun na munici, vedle 7 miliard na servis a náhradní díly. Peníze tedy nejdou jen do „velkých hraček“.

Jak dlouho by české zásoby vydržely při konfliktu vysoké intenzity, je neveřejný údaj. Z rozpočtových a akvizičních indicií nelze korektně odvodit domácí výdrž skladů. Ale pokud celý kontinent včetně největších armád hovoří o dnech, nikoli týdnech, bylo by naivní předpokládat, že Česko je výjimkou.

Test přijde u skladů, ne u summitů

Polský premiér Donald Tusk to po neformálním summitu EU 24. dubna shrnul bez diplomatických obálek: nestačí deklarace a smlouvy, rozhodují praktická rozhodnutí a operační schopnosti. Šéf MI6 Richard Moore na témže fóru připomněl, že Putin využije jakoukoli slabost Západu.

Evropa problém uznala. Má strategie, rámce, rozpočtové závazky. Skutečný test ale nepřijde na dalším summitu, přijde ve chvíli, kdy někdo otevře sklad a začne počítat rakety. A podle všeho, co v Kyjevě zaznělo, by při tom počítání skončil příliš rychle.