Rusko, které rozhýbalo válečnou mašinerii, by si zahrávalo s ohněm, pokud by zaútočilo na kteroukoliv zemi NATO. Vedoucí aliance pohrozil, že by byla odplata zničující.
Jednání o míru na Ukrajině zdaleka nepokračuje dle představ a skoro se zdá, že Vladimir Putin skutečně ukončení války dosáhnout nechce. Mnozí se přitom domnívají, že by mohl do několika let zaútočit i na další evropské země – tam už by ovšem narazil, jelikož by čelilo ozbrojeným silám NATO, největší vojenské (obranné) alianci světa. Její generální tajemník Mark Rutte během rozhovorů v Polsku varoval, že pokud Rusko zaútočí, bude reakce zničující.
Zastavit ruskou válečnou mašinerii bude těžké
Když ruská armáda spustila před více jak 3 roky „speciální vojenskou operaci“ proti Ukrajině, nejspíše si nedokázala ani ve snu představit, v co se vyvine. Ano, napadená země ji ustála jen díky západním spojencům, ale vojáky má převážně své, i když redakce Armádního Zpravodaje nemůže opomenout působení cizinecké legie, která čítá desítky tisíc jednotek.
I tak je to ovšem velká potupa, jelikož se mělo jednat o druhou nejsilnější armádu světa (aspoň početně a papírově), která dodnes soupeří s mnohem slabším protivníkem. Když později Rusko započalo opotřebovávací válku, naráželo na limity – nestíhalo vyrábět nové zbraně, a navíc ani modernizovat ty staré uložené ve skladech z dob Sovětského svazu.
Trvalo to celkem dlouho, ale nakonec najelo na válečnou ekonomiku, která teď zaměstnává obrovské množství lidí – jak v ozbrojených silách, tak ve vývoji a výrobě. Armádní Zpravodaj zhodnotil, že rozjetou válečnou mašinerii Ruské federace však nepůjde tak snadno zabrzdit, takže je logické, že V. Putin podpis mírové dohody oddaluje.
V polovině ledna 2025 Armádní Zpravodaj upozorňoval, že Rusko buduje novou vojenskou infrastrukturu u hranic s Finskem, zatímco NATO posiluje na východě svou přítomnost. Rusko navíc vyhrožuje kromě evropských zemí i dalším, „denacifikovat“ by podle něj potřeboval také Kazachstán, který je ovšem výrazně slabší – takže přesně oběť, jakou mocná ruská armáda vyhledává, protože by s ní – jako kdysi v Sýrii – nejspíše neměla moc práce.
Ruské choutky se ve středu 26. března 2025 rozhodl zmírnit Mark Rutte, generální tajemník NATO, když byl na návštěvě Polska. Během proslovu pro americkou televizi zdůraznil, že bude aliance vždy stát za Polskem nebo kterýmkoliv jiným členem, a že její reakce na útok by byla „zničující“. Ruského útoku se přitom evropští leadeři obávají do 3 až 5 let.
Asi nejvíce se od počátku ruské invaze na Ukrajinu připravuje Polsko, které se také nedávno rozhodlo, že počet profesionálních vojáků ještě navýší, a to na 0,5 milionu. Armádní Zpravodaj upozornil rovněž na studii, podle níž bude polská armáda jako jediná v Evropě připravená na boj vysoké intenzity, tedy přesně takový, jaký by ji mohl čekat s ruskými silami.
„Nezapomínejme, že Rusko je a zůstává nejvýznamnější a nejtemnější hrozbou pro naši alianci. Nezapomínejme, že Rusko se posouvá do válečné ekonomiky, a to bude mít obrovský dopad na jejich kapacitu a schopnost budovat své ozbrojené síly,“ zdůraznil Mark Rutte.