Německé speciální síly KSK se naplno chystají na válku s Ruskem. „Možná bez koncového data,“ říká jejich velitel

Brigádní generál Andreas Kühne stojí v čele Kommando Spezialkräfte od října 2025. Koncem října 2026 udělal něco, co jeho předchůdci nedělali: pustil novináře deníku BILD do základny v Calwu a bez diplomatických obálek řekl, na koho se jeho jednotka chystá. „Velmi konkrétně na Rusko.“ A dodal větu, která shrnuje celou proměnu: operace budou trvat „možná bez koncového data“. Žádné třídenní výlety za nepřátelskou linii s jistotou rychlého návratu. Válka, na kterou se KSK ladí, vypadá jinak než cokoli, co jednotka dělala v Afghánistánu nebo v Mali.

Od protiterorismu ke konvenční válce

KSK vzniklo v roce 1996 jako odpověď na neschopnost Bundeswehru evakuovat německé občany z Rwandy. Tři dekády se profilovalo jako protiteroristická a záchranná jednotka, krátké, chirurgické zásahy, rychlý odlet, návrat na bezpečnou základnu. Tento model teď padá.

Kühne v rozhovoru popisuje zásadní přestavbu výcviku. Jeho operátoři se učí bojovat proti tankům, dělostřelectvu a dronům. Cvičí v prostředí elektronického boje, kde nelze spoléhat na satelitní navigaci ani na šifrovanou komunikaci. Trénují v chladu a v terénu východního křídla NATO. Nejde o kosmetickou úpravu. Je to přechod od expedičního modelu k přípravě na vysokointenzivní válku proti technologicky vyspělému protivníkovi, a ten protivník má jméno.

Oficiální materiály Bundeswehru roli speciálních sil v kolektivní obraně popisují jasně: hluboký průzkum, hledání a ničení vysoce hodnotných cílů, neutralizace radarů a protivzdušné obrany, narušení klíčové infrastruktury. KSK má být „Wegweiser“, průvodce, který připraví prostor pro následné těžké síly.

Co znamená „bez koncového data“

Tahle formulace je klíčová. Dřívější operace KSK fungovaly zhruba na třídenním cyklu: nasazení, splnění úkolu, návrat do tábora. Proti Rusku se počítá s něčím radikálně odlišným: dlouhým pobytem v poli bez jistoty rotace, bez zásobování, s omezenou zdravotnickou podporou a komunikací ořezanou na minimum.

Cvičení Silver Dagger a Flaming Sword 2026 v Litvě tento scénář už testovala. Speciální síly operovaly v simulovaném obsazeném území, prováděly hluboký průzkum, označovaly cíle pro přesné údery, ničily mosty a radary, zadržovaly klíčové osoby. Vše za podmínek, kdy žádný bezpečný týl neexistoval.

Kühne to v rozhovoru shrnul jednou větou: „Když Panzerbrigade 45 v Litvě nastartuje motory, my chceme mít svůj úkol už splněný.“ KSK má tedy jednat dřív než konvenční síly a vydržet v poli tak dlouho, jak bude třeba.

Proč to říká nahlas

Transparentnost KSK je nezvyklá. Tagesspiegel ji vysvětluje dvěma motivy. Prvním je signál navenek: Kühne v BILDu doslova říká, že Moskva má vědět, k čemu je jednotka schopná, a mluví o „cenovce“ pro Putina. Druhým motivem je signál dovnitř: KSK za sebou táhne skandály s pravicovým extremismem, které vedly k rozsáhlým reformám. Kühne chce ukázat, že jednotka je po reformách funkční, poučená z Ukrajiny a připravená.

Ruská státní agentura TASS rozhovor převzala den po publikaci, 27. října 2026. Přímá oficiální reakce Kremlu se v otevřených zdrojích neobjevila; TASS pouze připojila standardní ruskou linku, že Moskva odmítá tvrzení o plánech napadnout NATO.

Kontext ale mluví jasně. NATO ve Strategickém konceptu označuje Rusko za „nejvýznamnější a přímou hrozbu“ pro bezpečnost spojenců. Generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer veřejně říká, že od roku 2029 může mít Rusko schopnost vést velký útok na území NATO. Neříká, že útok přijde. Říká, že příprava na něj musí běžet teď.

Co to znamená pro Česko a východní křídlo

Německo v Litvě buduje stálou 45. tankovou brigádu, do které už začlenilo mnohonárodní battlegroup. Bundeswehr výslovně uvádí, že Česko patří mezi státy, které se na této skupině podílejí. Česká Obranná strategie z roku 2023 přitom mluví stejným jazykem, počítá s přípravou na „dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity“ a s rolí České republiky jako tranzitní a hostitelské země pro spojenecké síly.

Prakticky to znamená:

• Více sil na východním křídle – stálé brigády místo rotujících battlegroup.
• Logistický tlak na střední Evropu – ČR bude zajišťovat pozemní i vzdušné přesuny spojenců směrem na východ.
• Příprava speciálních sil v celé alianci – česká 601. skupina speciálních sil operuje ve stejné alianční logice, i když přímá bilaterální spolupráce s KSK na „ruském scénáři“ není z veřejných zdrojů doložitelná.

Připraveni, ale ne úplní

KSK má jeden problém, který Kühne nepřikrášluje. Jednotka je obsazená na 70 až 80 procent. Výběrovým řízením projde zhruba 15 procent uchazečů a standardy se kvůli náboru nezmírňují. Čtyři hodiny od poplachu sedí v letadle ve Stuttgartu se vším, co potřebují, to je Kühneho formulace. Ale kolik operátorů v tom letadle sedí, závisí na tom, kolik jich projde sítem, které propustí jen zlomek.

Širší personální debata v Bundeswehru, včetně úvah o nové formě služby, by mohla zvýšit počet kandidátů vstupujících do systému. Výsledek ale závisí na letech výcviku, ne na politických rozhodnutích.

Kühneho rozhovor není vyhlášením války. Je to veřejné přiznání, že příprava na ni se už nepíše obecnými frázemi o „potenciálních hrozbách“, ale jménem protivníka, konkrétním výcvikem a operačním modelem, který počítá s tím, že konec mise možná nikdo předem nestanoví.