Není to paradox, ale alarmující příznak: Ruský válečný průmysl prodělává miliardy, přestože má zakázek nad hlavu

KAMAZ, Jakovlev, Vrtulníky Ruska, tři firmy pod křídly státní korporace Rostěch, tři různé obory, jeden společný výsledek: červená čísla v účetních knihách. KAMAZ přiznal ztrátu 20,8 miliardy rublů, Jakovlev zhruba 4 miliardy, Vrtulníky Ruska 2,5 miliardy. Dohromady je to přibližně 27,4 miliardy rublů, a to v období, kdy ruský stát do obranného průmyslu lije peníze jako nikdy předtím. Vysvětlení není záhadné. Je systémové.

Zakázky rostou, marže mizí

Ruský obranný průmysl funguje v režimu státní regulace cen, takzvaném systému GOZ. Stát určuje, kolik firma za výrobek dostane, a plánovaná rentabilita se pohybuje kolem 2,28 procenta, číslo, které v květnu 2024 veřejně přiznal šéf Rostěchu Sergej Čemezov v rozhovoru pro RBK. Sám řekl, že potřebné minimum je pět až deset procent. Realita je tedy méně než poloviční.

K tomu přidejte perverzní pobídku zabudovanou přímo do cenotvorby: když podnik stlačí výrobní náklady, stát mu příště může stanovit cenu z nové, nižší nákladové báze. Úspora nezůstane firmě na rozvoj. Zůstane státu jako levnější zakázka. Podnik, který zefektivní výrobu, je de facto potrestán nižší budoucí cenou kontraktu.

Kde se vzaly miliardy ve ztrátě

Každá z trojice firem má vlastní příběh, ale strukturální jádro je totožné.

KAMAZ podle agentury Interfax vysvětlil svou ztrátu dvěma hlavními faktory: propad prodejů těžkých nákladních vozů mimo státní obranné zakázky stál zhruba 9 miliard rublů a dalších přibližně 12 miliard spolkl růst úrokové zátěže. Civilní trh nákladních aut nad 14 tun se v prvním pololetí 2025 propadl téměř o 60 procent. Firma musela zavést zkrácený pracovní týden. Vojenské zakázky tedy běží, ale zbytek byznysu krvácí, a úroky z úvěrů při vysokých ruských sazbách požírají i to, co zbývá.

Jakovlev, výrobce letounů Su-30 i civilních strojů, vykázal v účetním standardu RAS ztrátu kolem 4 miliard rublů. Čistý dluh firmy vyskočil o 77 procent na více než 100 miliard rublů. Důvod? Zpožděné platby od zákazníků a masivní investice do výrobního vybavení. Zajímavá nuance: v mezinárodním účetním standardu IFRS tatáž firma za stejné období vykázala zisk 2,5 miliardy rublů. Různá účetní měřítka vytvářejí odlišný obraz, ale dluhová zátěž je reálná bez ohledu na to, kterou optikou se díváte.

Vrtulníky Ruska, výrobce bojových strojů řad Mi a Ka, přišly o 2,5 miliardy rublů. Zhoršila se hrubá marže, narostly správní a provozní náklady. Firma je přitom dlouhodobě závislá na státních dotacích, subvencích úrokových sazeb a investičních programech.

Západ vydělává, Rusko dotuje

Kontrast se západními zbrojovkami je drtivý. Lockheed Martin za stejné pololetí vykázal tržby 36,1 miliardy dolarů a čistý zisk přes 2 miliardy dolarů. RTX (dříve Raytheon) utržil 41,9 miliardy dolarů se ziskem 3,2 miliardy. Objem zakázek plus zisk, přesný opak ruského vzorce, kde objem zakázek doprovází ztráta.

Před válkou přitom ani ruské podniky nebyly ztrátové. KAMAZ měl v prvním pololetí 2021 čistý zisk téměř 4 miliardy rublů. Irkut (dnešní Jakovlev) skončil rok 2021 se ziskem 4,4 miliardy. Vrtulníky Ruska vydělaly za první půlrok 2021 přes 4 miliardy. Současné ztráty nejsou normální stav. Jsou produktem války.

Sankce nestaví výrobu, ale podkopávají budoucnost

Podle norské zpravodajské služby mělo Rusko v roce 2025 ještě dost prostředků a materiálu k udržení bojové intenzity. Tempo drží i díky vytahování starší techniky ze skladů a její renovaci, levnější a rychlejší řešení, ale kvalitativně horší. Rezervy se tenčí. U některých kategorií techniky hrozí, že během následujících dvou let téměř dojdou.

SIPRI potvrzuje, že přesměrování importů přes nesankcionující země zvýšilo pořizovací náklady ruské armády. BIS ve výroční zprávě za rok 2024 upozornila, že i některé české firmy se podílely na pokusech dostat do Ruska sankcionované zboží. Boj o ruskou výrobní kapacitu se tedy odehrává i na českém území.

Okamžitý kolaps ruské zbrojní výroby z dostupných dat neplyne. Co z nich plyne, je něco jiného: stát umí vynutit objem, ale neumí vyrobit zdravý průmysl. Čím déle Rusko jede na regulovaném výkonu bez reálné rentability, tím víc si podkopává schopnost modernizovat a nahrazovat složitou techniku. Server 1.ru cituje vojenského experta Andreje Revnivcova, který situaci shrnul výzvou k totálnímu auditu, změně cenotvorby a osobní odpovědnosti managementu. Zatím k ničemu z toho nedošlo.

Co to znamená pro válku

Dopad se neprojeví zítra na frontové linii. Projeví se v kvalitě obnovy a v tom, jak dlouho Rusko vydrží nahrazovat zničenou techniku novou, ne renovovanou ze sovětských skladů. Data za první pololetí 2026 ukazují, že finanční napětí nezmizelo: Jakovlev přešel do IFRS ztráty 5,4 miliardy rublů, Vrtulníky Ruska se sotva dostaly na symbolický zisk 14 milionů.

Ruský válečný průmysl nevyrábí málo. Vyrábí draho, neefektivně a na dluh. A právě to je ten alarmující příznak, ne pro Západ, ale pro Moskvu.