O sestřelení neznámých letounů se pokusili nizozemští vojáci u jedné z nejdůležitějších základen NATO v Evropě. Ale marně, protože ji minuli.
Rusko neustále stupňuje provokace směrem k NATO, a v posledních letech jsou intenzivnější než kdy dříve. Nejčastěji k tomu využívá bojová a průzkumná letadla, a poměrně nově také bezpilotní letouny, tedy drony. Za příklad má redakce Armádního Zpravodaje incident z 21. listopadu 2025, kdy nizozemské vojáky donutilo narušení vzdušného prostoru letecké základny zahájit palbu ne neznámé drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany s tím, že je minuli.
Není známo, jak vojáci základnu bránili
Z bezpečnostních důvodů nebylo sděleno moc informací – pouze to, že neznámé drony kroužily nad základnou nebo v její blízkosti, čímž narušili její bezpečnost. Redakce Armádního Zpravodaje ověřila, že je jejich užívání u jakéhokoliv letiště přísně zakázáno, ačkoliv v tomto případě je jasné, že nešlo pouze o náhodu, ale o pokus o špionáž nizozemského letectva.
Cílem se totiž stala letecká základna Volkel na východě země, jedné ze tří hlavních operačních základen nizozemského letectva, která hostí 313. peruť létající s F-35. Navíc se má jednat o jednu ze šesti základen v pěti zemích Evropy, na níž jsou americké jaderné pumy B61, uvádí Militarnyi, které tu jsou z důvodu odstrašení Ruska, což potřebujete celé NATO včetně Ameriky.
Incident s narušením jejího vzdušného prostoru se odehrál mezi 19:00 a 21:00, tedy za úplné tmy, což jakoukoliv obranu ztěžovalo. Na druhou stranu by Armádní Zpravodaj očekával, že bude takto významná základna dostatečně zabezpečena proti jakýmkoliv útokům. Opak je však zjevně pravdou, takže i když ostraha spustila na drony palbu, potupně je minula.
Z toho lze usuzovat, že se o to mohla pokoušet pouze ručními zbraněmi, protože pokud by byl přítomen snad jakýkoliv vyspělý systém PVO, například Skyranger 35 s dostřelem 4 km, potvrzuje Wikipedia s tím, že má i sofistikovaný zaměřovací systém pro noční operace, jistě by ho sundal. V tomto případě se však zdá, že k dronům ani nevzlétla letadla.
To může mít dva důvody – buď je radary zachytily pozdě a vojáci tak reagovali na poslední chvíli, nebo to vyhodnotili jako příliš drahé, jelikož i ta nejlevnější střela vzduch-vzduch pro F-35 stojí v řádech vyšších milionů korun, potvrzuje Wikipedia. Z bezpečnostních důvodů nebylo upřesněno, jaká protiopatření vojáci použili. Mohlo jít třeba o protidronovou pušku, po níž sáhli Estonci při podobném incidentu na konci října 2025, jimž se ale podařilo dron sestřelit.
Jelikož je Nizozemsko součástí NATO, lze vnímat přítomnost dronů nad vojenskou leteckou základnou jako akt agrese a přímého ohrožení bezpečnosti země i Severoatlantické aliance. Je však známo, že reaguje na takové provokace velmi zdrženlivě a sílu používá opravdu zřídka, což je dle mnohých špatně, protože bezpečnost by měla být na prvním místě.


