Evropská komise chce přerozdělit klíčové satelitní frekvence v pásmu 2 GHz. SpaceX varuje, že dopad pocítí i ukrajinská armáda závislá na Starlinku.
Dne 27. května 2026 zveřejnila Evropská komise návrh nařízení, které mění pravidla hry pro satelitní mobilní služby v celé Unii. Nejde o zákaz Starlinku, jak se někdy zkratkovitě tvrdí. Jde o něco subtilnějšího a v důsledku možná nebezpečnějšího: Brusel překresluje mapu frekvencí tak, aby posílil evropské hráče a vlastní bezpečnostní konstelaci IRIS². Vedlejším efektem ale může být zúžení prostoru pro SpaceX a její mobilní satelitní větev, tu samou, na které stojí komunikační páteř ukrajinské fronty.
Co přesně Komise navrhuje
Harmonizované pásmo 2 GHz pro mobilní satelitní služby (MSS) se podle návrhu COM(2026) 311 rozseká na šest párovaných bloků po 5 MHz. Dvě třetiny ale neznamená dvě třetiny pro Evropu a zbytek pro Ameriku, realita je členitější:
- 2 bloky (2×10 MHz) jdou na bezpečnostní a vládní služby s přímou vazbou na IRIS², evropskou bezpečnostní konstelaci o 290 satelitech. Sem patří vládní, vojenská a krizová komunikace.
- 2 bloky z komerční části jsou prioritně vyhrazeny novým unijním operátorům.
- Zbývající 2 bloky se otevírají soutěži pro hráče z EU i třetích zemí, ale s tvrdým stropem 2×10 MHz na jednoho žadatele.
Dnes v pásmu sedí dva američtí incumbenti, Viasat a EchoStar, každý s blokem 2×15 MHz. Nový režim je nutí soutěžit o menší a přísněji segmentovanou část spektra. A právě EchoStarovské licence a spektrum jsou to, co SpaceX přebírá pro svou mobilní vrstvu Starlinku.
Proč se to dotýká Ukrajiny
SpaceX provozuje přibližně 9 600 satelitů, z toho zhruba 650 je dedikovaných pro mobilní služby. Měsíčně aktivních mobilních zařízení napojených na Starlink je podle vlastního prospektu firmy kolem 7,4 milionu. Čísla, která žádný evropský projekt v roce 2026 ani vzdáleně nedosahuje.
Ukrajinské ministerstvo obrany v lednu 2026 označilo první aktivaci Starlinku na začátku ruské invaze za krok „zásadní pro udržení národní odolnosti“. Digitální úřad Ukrajiny pak v únoru doplnil, že Starlink byl kritický pro civilní komunikaci, vojenskou koordinaci i nouzové služby. Ministerstvo výslovně uvedlo, že kontinuita a stabilita spojení na frontě je kriticky důležitá.
Dokument SpaceX sdílený s evropskými úředníky, na který odkazoval Financial Times, varuje před „globálními problémy s interferencí“, včetně dopadu na nouzové služby na Ukrajině. Nejde o potvrzený výpadek. Jde o spor o spektrum, který se ale může propsat do reálné války, a to v situaci, kdy veřejně není doloženo, že by Ukrajina měla plnohodnotnou náhradu Starlinku v jeho rozsahu a rychlosti nasazení.
Střet dvou spojeneckých priorit
Brusel nejedná proti Ukrajině. Deklarované motivy návrhu jsou jasné: strategická autonomie, diverzifikace dodavatelů, menší závislost na jednom operátorovi ze třetí země a bezpečná konektivita pro celou Unii. Poradní skupina pro rádiové spektrum (RSPG) už v roce 2024 doporučovala neudržovat po roce 2027 status quo, protože by omezoval soutěž a evropskou strategickou autonomii. Návrh tedy nevznikl přes noc.
Jenže regulátor řeší horizont 2030 a dál. Bojiště řeší spojení teď. Právě v této časové kolizi vzniká problém, který lze oprávněně pojmenovat jako nůž do zad, ne jako záměrný úder, ale jako nezamýšlený strategický vlastní gól. I spojenec může uškodit, pokud jeho průmyslová politika zasáhne komunikační vrstvu, na níž stojí fronta i záchranné složky jiného spojence.
Šéf americké FCC Brendan Carr už veřejně mluví o reciprocitě: pokud Evropa znevýhodní americké satelitní operátory, USA to mohou zohlednit při zacházení s evropskými hráči na svém trhu. Zatím jde o rétoriku, ne o hotový regulační krok. Ale napětí mezi Washingtonem a Bruselem v této věci je reálné.
Co se může změnit a kolik zbývá času
Návrh Komise není hotový zákon. Musí projít Evropským parlamentem a Radou, a členské státy se teprve projeví. Český postoj k tomuto konkrétnímu návrhu se v otevřených zdrojích zatím neobjevil, ačkoli pro Česko jako součást východního křídla NATO má stabilita ukrajinské komunikační infrastruktury přímý bezpečnostní rozměr.
Důležitý detail, který dramatické zkratky často opomíjejí: návrh počítá s dvouletým přechodným prodloužením stávajících práv Viasatu a EchoStaru na žádost. Žádný náhlý zlom v květnu 2027 tedy nehrozí. Komise si navíc ponechává možnost bezpečnostní a vládní část pásma vůbec nepřidělit, pokud nikdo neprokáže schopnost vybudovat a provozovat odpovídající systém.
Prostor pro politickou změnu existuje. SpaceX může lobbovat, dodávat podklady, později soutěžit o licenci. Americká vláda může tlačit diplomaticky. Nejúčinnější blokáda je teď politická, ne právní, protože zákon zatím neplatí.
IRIS² se svými 290 plánovanými satelity není v roce 2026 bojově nasazenou náhradou Starlinku s jeho téměř deseti tisíci družicemi a miliony aktivních uživatelů. Je to ambiciózní evropský projekt, ale zatím právě jen projekt. Pokud Brusel omezí to, co funguje dnes, aniž by měl připravenou náhradu, riskuje, že jeho průmyslová politika zaplatí cenu měřenou v lidských životech na frontě, kterou Evropa deklaruje jako svou vlastní bezpečnostní linii.