Ukrajina znovu v problémech. Opět jí došly střely pro Patrioty, ruské balistické střely mají volnou cestu

Noc z 9. na 10. října 2025, kyjevský Solomjanský rajón. Po nočním úderu klesne tlak vody na nulu, část výškových domů ztratí elektřinu, radnice otevírá takzvané body nezlomnosti, vytápěná místa s nabíječkami a pitnou vodou. Scéna, která se opakuje pokaždé, když ruská balistická střela proklouzne skrz díru v obraně. A ta díra je teď podle všeho větší než kdykoli předtím. Nejde o kolaps celé ukrajinské protivzdušné obrany, interceptorové drony, mobilní palebné skupiny i stíhačky stále fungují. Problém je v jedné konkrétní vrstvě: systému Patriot a jeho protibalistických interceptorech PAC-3, které jsou jedinou spolehlivou odpovědí na Iskandery, Kinžaly a Cirkony. A právě těch se podle dostupných informací akutně nedostává.

Proč zrovna Patriot a proč zrovna teď

Ukrajinské ministerstvo obrany u střel PAC-3 výslovně uvádí, že jde o klíčový interceptor proti nejtvrdším balistickým hrozbám, raketám s krátkým reakčním časem a vysokou rychlostí letu. Systémy jako NASAMS nebo IRIS-T zvládají řízené střely a drony, ale proti balistické trajektorii Iskanderu nebo hypersonického Kinžalu jsou v podstatě bezmocné. Patriot je jediný západní systém v ukrajinském arzenálu, který tuto mezeru vyplňuje.

Prezident Zelenskyj 13. října 2025 popsal probíhající vlnu útoků jako „vzdušný teror“ více než 500 dronů a desítky raket denně. Rusko přitom útočí kombinovaně: drony zaměstnávají levnější vrstvy obrany, zatímco balistické střely míří na energetiku a přenosové soustavy. Právě v takové kombinaci je absence Patriotu nejcitelnější. Každá balistická střela, kterou obrana nezachytí, má přímou cestu k transformátorům, rozvodnám a teplárnám.

Opakovaný scénář, tentokrát v horším

Slovo „opět“ v této souvislosti není nadsázka. Na jaře 2024 Zelenskyj po masivním útoku na energetickou infrastrukturu žádal minimálně sedm systémů Patriot. Německo tehdy přislíbilo další baterii, spojenci se mobilizovali. Jenže z jarního deficitu se stal podzimní strukturální problém.

Na zářijovém jednání v Ramsteinu Kyjev požadoval už deset dalších Patriotů a současně střely pro SAMP/T, NASAMS, IRIS-T i HAWK. V říjnu 2025 ministr obrany znovu opakoval urgentní zimní potřebu interceptorů napříč všemi vrstvami. Zelenskyj 23. října přiznal nepříjemnou realitu: ne všechny slíbené příspěvky do fondu PURL dorazily a některé země jsou v pořadníku na Patrioty před Ukrajinou. Navrhl proto flexibilní model, dodat systémy Ukrajině okamžitě a vrátit je, až na ni přijde řada. Návrh zatím zůstává bez veřejné odpovědi.

Proč spojenci nedodávají rychleji

Odpověď není jednoduchá a má čtyři vrstvy:

• Výrobní kapacita nestačí. Americká armáda uzavřela v září 2025 víceletý kontrakt na 1 970 kusů PAC-3 MSE pro fiskální roky 2024–2026, pro americké i zahraniční partnery. Výrobní linka běží na plný výkon, ale fronta zákazníků je dlouhá.
• Evropská výroba se teprve rozjíždí. NATO v lednu 2024 spustilo koaliční nákup až 1 000 střel Patriot a rozšiřování výroby v Německu přes společnost COMLOG. Jenže rozjet novou linku trvá roky, ne měsíce.
• Alianční státy chrání vlastní zásoby. Polsko buduje vícevrstvou protivzdušnou obranu v programu Wisła a pořizuje další baterie Patriot. Převod na Ukrajinu by znamenal zásah do zabezpečení východního křídla NATO.
• Politické pořadí dodávek. Některé státy mají objednávky starší než ukrajinská a přeskočit je vyžaduje diplomatické vyjednávání, které zabere čas.

Výsledek? Ukrajina jedná přímo s výrobcem. Zelenskyj se 17. října sešel se zástupci Raytheonu, aby řešil dodávky kompatibilních střel. Samotný fakt, že prezident válčící země osobně vyjednává s korporátním dodavatelem, vypovídá o naléhavosti situace víc než jakékoli číslo.

Co to znamená pro českou bezpečnost

Česká republika Patriot neprovozuje, ministerstvo obrany potvrdilo, že ani nemělo nabídku na tento systém, a česká protivzdušná obrana staví na zavádění systému SPYDER. Přímý dopad na ČR tedy nehrozí.

Nepřímý ano. Čím slabší je ukrajinská protivzdušná obrana, tím víc incidentů řeší NATO u svých hranic. Důkaz přišel 10. září 2025, kdy po narušení polského vzdušného prostoru musely zasáhnout polské F-16, nizozemské F-35, italský letoun AWACS a německé Patrioty. O dva dny později NATO spustilo aktivitu Eastern Sentry k posílení východního křídla. Každý průnik ruské střely, který Ukrajina nezachytí, zvyšuje náklady a pohotovost celé Aliance.

Zima jako zbraň

Ruská strategie je čitelná: systematicky ničit energetickou infrastrukturu před zimou, kdy je spotřeba elektřiny a tepla nejvyšší. Bez funkční protibalistické vrstvy mají Iskandery a Kinžaly výrazně vyšší šanci zasáhnout transformátory, rozvodny a teplárny. Pro miliony Ukrajinců to znamená reálnou hrozbu výpadků proudu, vody a vytápění v mrazech.

Ukrajinská záchranná služba DSNS proto radí domácnostem připravit zásoby trvanlivých potravin, léků, svítilen a alternativních prostředků na vaření a vytápění. Aplikace „Povitriana tryvoha“ se stala stejně nezbytnou výbavou jako zimní bunda. Při náhlém ostřelování platí jediné pravidlo: padnout na zem, hlavou od výbuchu, chránit si hlavu rukama.

Patriot není všelék na celou válku. Je ale jedinou západní technologií, která dokáže zastavit balistickou střelu letící rychlostí přes pět machů (přibližně 6 125 km/h). Bez ní mají ruské rakety nad ukrajinskými městy skutečně volnější cestu, a blížící se zima z každého nezachyceného zásahu dělá humanitární krizi.