Rusům se loděnice rozpadá pod rukama. Obří ledoborec Admiral Makarov v plamenech, příčina je ovšem záhadou

Oheň propukl ve 14:20 místního času na adrese Petrovská 2, přímo u mola Kronštadtského námořního závodu. Podle hlášení ruského ministerstva pro mimořádné situace hořelo zařízení a vybavení uvnitř trupu lodi na ploše osmdesáti metrů čtverečních. Hasiči ohlásili lokalizaci a likvidaci otevřeného ohně v 16:31. Nikdo nebyl zraněn. Co přesně oheň způsobilo, úřady k 6. září nezveřejnily, a právě ta mlčenlivost kolem příčiny dává celému incidentu zvláštní příchuť, protože Kronštadt má za sebou měsíce, ve kterých se tam děly věci jedna horší než druhá.

Padesátiletý kolos, který stále nemá náhradu

Admiral Makarov není žádná přístavní šalupa. Dieselelektrický ledoborec projektu R-1039, spuštěný na vodu v roce 1975, měří 134,84 metru na délku a 26,05 metru na šířku. Hrubá prostornost činí přes 14 000 GT, nosnost 7 560 tun a výkon energetické soustavy přesahuje 30 000 kW. Loď dokáže lámat led do tloušťky 1,8 metru a operovat tři měsíce bez přísunu zásob. Na poměry neatomových ledoborců jde o mohutnou oceánskou jednotku, a Rusko ji zoufale potřebuje.

Rosmorport k 1. červenci 2026 provozoval flotilu 317 plavidel, z toho 35 ledoborců. Jenže v roce 2025 jich třicet čtyři procházelo opravami na jedenácti různých loděnicích. Téměř celá ledoborcová flotila tedy rotuje servisem. Nový 18megawattový ledoborec pro Balt má přijít až na konci roku 2028. Každá jednotka, která vypadne, ztenčuje rezervu systému, jenž už teď jede na doraz.

Třetí rána do stejného místa

Formulace o „loděnici, která se rozpadá pod rukama“ není doslovná, opírá se o sérii incidentů, které se v Kronštadtu a jeho okolí nahromadily za necelé dva roky.

• 26. listopadu 2024: Admiral Makarov hořel poprvé, tehdy při opravách v petrohradském přístavu. Média uváděla verzi o vznícení plynových lahví. Případ vyšetřovala transportní prokuratura.
• 3. června 2026: V suchém doku Kronštadtského námořního závodu zasáhly ukrajinské drony korvetu Bojkij. Následná satelitní analýza, kterou publikoval The Insider, popsala pravděpodobný kolaps radarové nástavby a poškození, které mohlo učinit opravu ekonomicky nesmyslnou.
• 5. září 2026: Znovu Admiral Makarov, znovu plameny, tentokrát přímo u kronštadtského mola.

Tři incidenty ve stejném opravárenském uzlu za dvacet dva měsíců. Každý jiného charakteru, ale dohromady vytvářejí obraz místa, kde se věci vymykají kontrole.

Oprava za miliardu, která možná přijde vniveč

Admiral Makarov nepřiplul do Kronštadtu na běžnou údržbu. Šlo o rozsáhlý životnostní zásah na padesátileté lodi. Podle digestu korporace OSK z května 2025 zahrnovaly práce čištění a nátěr podvodní části trupu, kontrolu svarů, čištění ledových boxů, defektaci a opravu lodních šroubů i vyjmutí a opravu tří hřídelí. V červenci 2025 Rosmorport vypsal kontrakt na opravu hlavních motorů za téměř 996 milionů rublů s termínem dokončení do 30. listopadu 2026. V březnu 2026 přibyla další zakázka na pomocné motory a zařízení za 165 milionů rublů.

Celkově tedy opravy překračovaly miliardu rublů, zhruba 250 milionů korun. A to ještě před požárem. Samotné práce na lodi přitom nezajišťoval přímo Kronštadtský námořní závod, ale externí firma Galeon, jak upřesnil Interfax. Ruský námořní registr navíc u Admirala Makarova eviduje stav „class withdrawn“ od 22. srpna 2025, což neznamená automatické vyřazení ze služby, ale zapadá to do obrazu komplikované a dlouhé odstávky.

Teď bude muset přijít nová defektace po požáru. Teprve ta ukáže, jestli miliardová investice ještě dává smysl, nebo jestli osmdesát metrů čtverečních ohně proměnilo celý harmonogram v cár papíru.

Záhada kolem příčiny a co z ní plyne

Sabotáž? Po červnovém útoku na Bojkij se ta otázka nabízí automaticky. Jenže pro Admiral Makarov neexistuje v otevřených zdrojích jediný důkaz, který by na záměrný čin ukazoval. Žádné drony, žádné výbuchy, žádné přihlášení se k akci. Oficiální hlášení hasičů mluví prostě o požáru v trupu opravované lodi.

Pro nehodovou verzi zase svědčí kontext: na lodi probíhaly svářečské práce, manipulace s hřídelemi, opravy motorů. Při takové intenzitě zásahů na starém plavidle je riziko vznícení reálné i bez cizího přičinění. Korektní je říct, že příčina nebyla k 6. září 2026 zveřejněna. Ne že by ji úřady nutně tajily, prostě ji veřejně nesdělily.

Co ovšem záhadou není, je strategická váha celého incidentu. Admiral Makarov měl po dokončení oprav posílit ledové doprovody ve východní části Finského zálivu pro zimu 2026/2027. V minulé sezoně tam operovalo dvanáct ledoborců a provedlo přes 3 500 lodí. Krátkodobě systém výpadek jedné jednotky pravděpodobně ustojí. Ale každá další ztráta ukrajuje z rezervy, kterou Rusko potřebuje čím dál víc, a kterou doplňuje čím dál pomaleji.

Osmdesát metrů čtverečních ohně nemusí znamenat konec lodi. Ale v systému, kde se opravuje téměř všechno a náhrady přicházejí s mnohaletým zpožděním, i „jen“ lokální požár nese váhu, která daleko přesahuje samotné plameny.