Opilý Polák napadl Ukrajince a dva své krajany, kterým zlomil ruku. „Jste Banderovci,“ křičel na ně fanaticky

Stačil východní akcent. Sedmatřicetiletý obyvatel Gdaňsku zaslechl v zahrádkářské kolonii cizí přízvuk a okamžitě se vrhl na muže ukrajinské národnosti. Ten stihl utéct. Útočník se ale nezastavil a přenesl svou agresi na otce a syna, oba polské občany, které začal označovat za „banderovce“. Otci při napadení zlomil ruku. Policie muže zadržela s hladinou alkoholu přes 1,5 promile v krvi, navíc mu odebrala krev kvůli podezření na přítomnost drog. Podle informací, které polská média citují od policie, mu hrozí až 7,5 roku vězení.

Dvě fáze jednoho útoku

Incident se odehrál v létě 2026 a měl jasnou posloupnost. První fáze: muž zaregistroval ukrajinského zahrádkáře, rozpoznal, nebo se domníval, že rozpoznal, východní akcent a verbálně i fyzicky se na něj zaměřil. Ukrajinec mu unikl. Druhá fáze: útočník přesunul pozornost na dva další muže v kolonii, otce a syna, kteří byli polskými občany. Začal je urážet jako „banderovce“ a vzápětí je napadl. Otce zbil natolik brutálně, že mu způsobil zlomeninu ruky. Přesný mechanismus zranění, zda šlo o přímý úder, pád, nebo obranný reflex, zveřejněn nebyl.

Klíčový detail: útočník nejednal podle ověřené státní příslušnosti svých obětí. Jednal podle toho, za koho je považoval. Polákům přilepil stejnou nálepku jako Ukrajinci, a to mu stačilo. Slovo „banderovec“ pro něj zjevně neoznačovalo konkrétní historickou příslušnost, ale kohokoliv, koho si spojil s „ukrajinskostí“.

Co znamená „banderovec“ v dnešním Polsku

Stepan Bandera, vůdce frakce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B), je v polské kolektivní paměti spojen především s volyňskými masakry čtyřicátých let. Slovo „banderowiec“ proto v Polsku nese obrovskou emocionální váhu. Podle slovníku SJP má ale i druhý, čistě pejorativní význam a funguje jako nadávka pro Ukrajince obecně.

V létě 2026 se tato historická nálepka vrátila do politického jazyka s novou intenzitou. Spor o pojmenování ukrajinské vojenské jednotky po „Bohaterach UPA“ rozvířil debatu na nejvyšší úrovni; premiér Donald Tusk i prezident Karol Nawrocki se k němu ostře vyjádřili. Varšavská prokuratura v jiném případu konstatovala, že symbolika kdysi spojená s OUN-UPA dnes částí veřejnosti funguje jako obecný symbol ukrajinského patriotismu. Právě tento sémantický střet (historické trauma versus současná identita) dělá ze slova „banderovec“ výbušninu. A v rukou opilého agresora v zahrádkářské kolonii se z ní stává univerzální záminka k násilí. I proti vlastním krajanům.

Gdaňsk není ojedinělý případ

Jen o několik dní dříve, 26. července 2026, napadli ve Vratislavi minimálně tři muži mladý ukrajinský pár. Spouštěčem byl opět ukrajinský akcent, tentokrát zaslechnutý v obchodě. Policie zadržela podezřelé ve věku 27 a 45 let. V únoru 2026 došlo k útoku na dva Ukrajince v Przasnyszi, kde figurovala dokonce mačeta; případ řešila Prokuratura Okręgowa v Ostrołęce jako národnostně motivovaný trestný čin.

Makrodata potvrzují trend. Polská policie evidovala od ledna do července 2025 celkem 543 potvrzených předsudečně motivovaných trestných činů, meziročně o 41 % více. Analytická zpráva Res Futura z května 2026 pak upozornila na sílící protiukrajinské nálady na polském internetu. Hesla z online prostoru evidentně přecházejí do ulic.

Politická reakce: ostrá slova, ale ne od všech

Premiér Tusk po vratislavském útoku veřejně prohlásil, že za radikálními skupinami stojí konkrétní politické síly, a vyzval prezidenta Nawrockého, aby útoky odsoudil. Náměstek ministra vnitra Maciej Duszczyk mluvil o „nulové toleranci“. Samostatné veřejné odsouzení gdaňského či vratislavského útoku ze strany Nawrockého se nám v dohledatelných zdrojích najít nepodařilo.

Represivní složky reagovaly rychle: zadržení, alkoholová zkouška, obvinění. Gdaňský útočník čelí kvalifikaci „výtržnického charakteru činu“, která podle polského trestního zákoníku zvyšuje minimální trest nad běžnou dolní sazbu. Vedle toho běží i samostatná trestní rovina za řízení v opilosti, za které hrozí až tři roky. Konečný rozsudek ale bude záviset na lékařské kvalifikaci zranění a na tom, zda soud potvrdí národnostní motiv.

Český kontext: podobný problém, méně dat

I v Česku patří Ukrajinci mezi nejčastější cíle nenávistných projevů, potvrzuje to zpráva Ministerstva vnitra o extremismu a předsudečné nenávisti. Organizace In IUSTITIA ve své monitorovací zprávě pro ukrajinskou a ruskou komunitu eviduje trestné činy z nenávisti i další incidenty. Policie ČR s nenávistným motivem pracuje procesně, ale na rozdíl od polských kolegů nevede snadno dostupnou veřejnou statistiku podle národnosti obětí. Český obraz je proto přesnější spíš přes kvalifikaci motivu než přes jednoduché počty napadených.

Pro oběti v Polsku existuje celostátní linka pomoci včetně tlumočnické podpory. V Česku lze trestní oznámení podat na kterémkoli policejním oddělení a oběť má při výslechu právo na tlumočníka. V obou zemích platí totéž pravidlo: zajistit lékařskou zprávu, uchovat svědectví a přesné výroky útočníka, právě ty prokazují nenávistný motiv.

Sedmatřicetiletý muž z Gdaňsku nepotřeboval znát národnost svých obětí. Stačilo mu jedno slovo, „banderovec“, a alkoholem rozmazaná hranice mezi Ukrajincem a Polákem přestala existovat. Historická nálepka posloužila jako bianco šek k násilí. A to je na celém případu to nejznepokojivější.