Pentagon sice odtajnil 162 záznamů o UFO, ale podle odborníků jsou téměř k ničemu

Americká vláda 8. května 2026 zveřejnila dosud největší balík UAP souborů. Obsahuje 120 PDF, 28 videí a 14 snímků, a minimum použitelných odpovědí.

UFO i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Když Bílý dům v únoru 2026 oznámil spuštění portálu PURSUE s příslibem „maximální transparentnosti“ kolem fenoménu UFO, očekávání vyletěla vysoko. O necelé tři měsíce později, 8. května, se na adrese war.gov/UFO objevila první várka 162 souborů z FBI, ministerstva obrany, NASA i State Departmentu. Historické spisy FBI o „létajících discích“ z padesátých let, diplomatické kabely z Gruzie a Kazachstánu, infračervená videa z let 2020–2026, dokonce snímky z misí Apollo 12 a Apollo 17 s nejasným bodem nad měsíčním povrchem. Na první pohled lákavý archiv. Na druhý pohled soubor otázek bez odpovědí.

Co přesně balík obsahuje

Struktura první várky PURSUE Release 01 vypadá takto: 120 dokumentů ve formátu PDF, 28 videí a 14 obrazových souborů. Materiály pocházejí z více federálních agentur a pokrývají časové rozpětí od studenoválečných FBI spisů až po čerstvá hlášení vojenských posádek. CBS News ve svém přehledu upozorňuje na video z Řecka z roku 2023, diplomatické kabely z postsovětských republik i na zmíněné apollovské snímky.

Důležitý detail: 108 ze 162 souborů je alespoň částečně redigovaných. Začerněné pasáže chrání polohy vojenských platforem, schopnosti senzorů a zpravodajské metody. Portál PURSUE sám říká, že jde o nevyřešené případy, které prošly bezpečnostní prověrkou, nikoli kompletním analytickým zpracováním. Další várky mají přibývat každých pár týdnů.

Proč odborníci krčí rameny

Sean Kirkpatrick, fyzik a bývalý ředitel úřadu AARO, který měl UAP agendu na starosti, reagoval v Scientific American střízlivě: bez analytického závěru a kontextu materiály spíš živí spekulace, než aby je rozptylovaly. Skeptický analytik Mick West to shrnul lapidárněji: víc teček na obrazovce, víc optických klamů.

A přesně to je jádro problému. AARO samo publikuje informační materiály vysvětlující, proč jednosenzorové záznamy klamou:

  • Paralaxa a nucená perspektiva – objekt na infrakameře se zdá letět nepřirozenou rychlostí, protože kamera je na pohybující se platformě a chybí referenční bod pro vzdálenost.
  • Satelitní odlesky – Starlink a další konstelace vytvářejí na obloze „orby“, trojúhelníky i blikající body, které laik snadno zamění za anomálii.
  • Chybějící metadata – bez přesného času, polohy, výšky, typu senzoru a trajektorie nelze záběr vyhodnotit. A právě tato data v první várce většinou chybí nebo jsou začerněná.

Použitelný důkaz by potřeboval vícezdrojové potvrzení téhož jevu: radar, optika, infra, svědecká výpověď, ideálně z nezávislých platforem. Nic takového Release 01 systematicky nenabízí.

Čísla, která říkají víc než videa

Konsolidovaná výroční zpráva AARO za fiskální rok 2024 uvádí celkem 1 652 evidovaných UAP hlášení. Z 757 nově řešených případů jich 118 skončilo prozaicky: balony, ptáci, drony, satelity, běžná letadla. Dalších 174 bylo finalizováno obdobně. Působivě zní ale jiné číslo: 444 případů putovalo do takzvaného aktivního archivu hlavně proto, že k nim neexistovalo dost dat na jakýkoli závěr.

Tim Phillips, dočasný ředitel AARO, při briefingu v březnu 2024 zmínil, že v jednom měsíci uzavřeli 122 případů a 68 % z nich tvořily balony, odpadky a meteorologické sondy. Zároveň přiznal, že přibývá případů identifikovaných jako civilní a vojenské drony. Neidentifikované zkrátka neznamená nevysvětlitelné. Znamená to, že na vysvětlení nezbyl čas, peníze nebo data.

Transparentnost, nebo politický signál?

Trumpova direktiva z 19. února 2026 rámuje PURSUE jako průlom v otevřenosti. Portál funguje, soubory přibývají, Národní archiv pro UAP záznamy dokonce zřídil samostatnou sbírku Record Group 615. To není zanedbatelné: americký stát dává tématu archivní, institucionální rámec místo pouhého mediálního cirkusu.

Jenže první várka zároveň ukazuje limity takové otevřenosti. Zveřejnit nevyřešený případ bez analytického dovětku je jako pustit do světa rentgenový snímek bez lékařské zprávy. Čtenář vidí skvrnu, ale neví, jestli je to nádor, nebo artefakt na filmu. A právě na to sází konspiračně laděná část komunity: na mezeru mezi záběrem a vysvětlením.

Dřívější web AARO, spuštěný v srpnu 2023, fungoval jinak: nabízel hlavně vyhodnocené případy, FAQ a trendy. PURSUE je širší, multiagenturní a ambicióznější, ale důkazní standard paradoxně klesl. Víc materiálu, méně kontextu.

Žádné UFO, zato drony

Kdo by čekal, že se v americkém balíku objeví případ z českého vzdušného prostoru, bude zklamán. Ministerstvo obrany ČR v odpovědi podle zákona 106/1999 Sb. z března 2021 uvedlo, že Armáda ČR nepřetržitě sleduje vzdušný prostor a identifikuje neznámé cíle, ale v evidenci nemá zaznamenané případy objektů, které by neidentifikovala. Samostatnou evidenci UFO nevede. Bezpečnostní informační služba veřejně rámuje podobnou agendu přes kontrašpionáž a aktivity cizích mocností, nikoli přes samostatnou kategorii anomálních jevů. Česká armáda řeší neznámé objekty na obloze prakticky: jako potenciální drony. Cvičení Drone Shield 2024 testovalo antidronové systémy, ne detektory mimozemských plavidel.

Pentagon otevřel archiv a splnil politický slib. Na otázku, jestli nad hlavami létá něco, co fyzika neumí vysvětlit, ale odpověděl stejně jako předtím: důkaz nemáme. Jen víc souborů, ve kterých ten důkaz chybí.

Jaké má podle vás Pentagon důkazy o UFO?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články