Švédský letoun JAS-39 Gripen je schopnostmi velice dobrý, ale přesto ho téměř žádné letectvo neprovozuje. To se má ovšem do budoucna změnit, protože jak mnohé země zbrojí masivněji než dříve, uvažují ho jako vhodnou alternativu po boku F-16 nebo Rafale. A redakci Armádního Zpravodaje neuniklo, že měl oba rivaly vyšachovat v tendru vypsaném vládou Peru, která potvrdila, že je koupí, uvádí Perú21 s odkazem na tamní ministerstvo obrany. Smlouva má být podepsána 10. července 2025 švédským ministrem obrany Pålem Jonsonem.

Gripen E je lepší než vše, co Peru dnes má

I když se jedná o relativně letitou konstrukci, prošla výraznou modernizací, která ji vrací na světovou špičku v oblasti letounů 4., resp. 4,5. generace – a úplně stejně je to s F-16, Rafale a dalšími. Konkrétně tedy Gripen verze E (jednomístná) disponuje řadou technologií z letounů páté generace, ale ne všemi, a zejména oproti nim není stealth.

Rozhovor: prezident Pavel si nemyslí, že Rusko vyhrává válku. Jeho argumentům coby bývalý generál vůbec nevěří

Armádní Zpravodaj ho hodnotil již několikrát s tím, že má radar AESA, různá elektronická protiopatření, rychlost Mach 2 a relativně vysokou obratnost. Pokud jde o výzbroj proti vzdušným cílům, primárně tedy jiným letadlům, může nést střelu MBDA Meteor, jak potvrzuje Wikipedia, která je nejlepší střelou svého druhu v západních letectvech.

Gripen E/F má přitom dost možná v některých směrech navrch nad americkou F-16 Block 70, což je její nejvyšší modernizace, jak se shodla redakce Armádního Zpravodaje již v dubnu 2024. Jenomže největší problémem letounu je, že není rozšířený, což nejenom zvyšuje náklady na jeho pořízení, ale také na jeho údržbu, provoz, a zejména pak modernizaci.

Ukrajina slibuje Rusku překvapení – kopii raket Iskander, které ho zničí. Už zahájila jejich sériovou výrobu, doletí do Moskvy

V budoucnu tomu však může být jinak, jelikož je chce Brazílie, a zvažuje je Kolumbie, ale ta dostala později i nabídku na čínské J-10C. Peru si potom koupí 24 letounů verze E za 3,5 miliard dolarů, v přepočtu tedy za 75 miliard korun. Jeden tedy za 3,125 miliardy, což mělo tamní ministerstvo obrany zhodnotit jako atraktivní ekonomickou nabídku.

Cena pravděpodobně zahrnuje veškeré náklady, tedy nejenom pořizovací na samotné letouny, ale také na údržbu, výcvik personálu apod., ale není jasné, zda zohledňuje i úroky, jelikož bude peruánská vláda financovat nákup pomocí půjčky, kterou splatí za 18 až 24 let.

Výroba letounů Eurofighter Typhoon skončila. Není o ně zájem, i když budou létat ještě desítky let

Aktuálně provozuje tamní letectvo 11 stíhaček Mirage 2000P, 8 stíhaček MiG-29, 8 bitevních letounů Su-25, a 20 lehkých útočných letounů Cessna Dragonfly, uvádí Wikipedia. Všechno jsou tedy nesrovnatelně starší a nemohou se s moderními protějšky utkat. Z aktuálního výběru hodnotí Armádní Zpravodaj volbu Peru jako dobrou.