Polsko chce americkou základnu tak moc, že za ni zaplatí samo. Za každého vojáka nabízí 15 000 dolarů ročně

Paweł Zalewski, polský náměstek ministra obrany, to v září 2026 řekl v rozhovoru pro RFE/RL bez diplomatických obálek: „Stálé základny vytvářejí stálý závazek.“ Patnáct tisíc dolarů, tedy zhruba 360 000 korun, není plat amerického vojáka. Mzdy si Pentagon platí sám. Jde o takzvaný host-nation support, příspěvek hostitelského státu na provoz, ubytování a logistiku. A Polsko k němu přidává ještě něco navíc: plné pokrytí infrastrukturních nákladů, které podle dřívějšího vyjádření ministra obrany Kosiniaka-Kamysze mají dosáhnout 250 milionů dolarů ročně až do roku 2035.

Nabídka, která se rodila přes rok

Polská snaha o stálou americkou základnu není záležitostí posledních týdnů. Už v září 2025 polské ministerstvo obrany veřejně deklarovalo připravenost přijmout více amerických vojáků. Tehdy ale chyběla konkrétní cenová nabídka, šlo spíš o politický signál.

Zlom přišel na jaře 2026. Dne 29. května odeslal Kosiniak-Kamysz formální návrh do Pentagonu. O necelé tři týdny později, 16. června, ho podpořilo vládní usnesení, které zmocnilo ministerstvo obrany k přípravě lokality a logisticko-infrastrukturního zajištění. Reakce Washingtonu přišla rychle: už 18. června Polsko oznámilo, že USA odpověděly pozitivně.

V září 2026 se pak události zrychlily. 10. září dorazila do Varšavy americká delegace vedená Williamem Cappellettim z Pentagonu. Její členové navštívili dvě klíčové lokality, Powidz a Poznaň. O týden později, 17. září, napsal Donald Trump na Truth Social o „velkém pokroku“ v jednáních. A 25. září Zalewski poprvé veřejně pojmenoval konkrétní parametry: 15 000 dolarů na vojáka, infrastruktura na polský účet.

Co v Polsku už dnes stojí

Debata o stálé základně nezačíná od nuly. V Polsku se dnes nachází přibližně 10 000 amerických vojáků, převážně v rotačním režimu. Ale institucionální otisk je hlubší, než by napovídal pojem „rotace“:

• Poznaň – sídlo vysunutého velitelství V. sboru americké armády, uzlu pro koordinaci pozemních sil na východním křídle NATO.
• Powidz – největší infrastrukturní projekt financovaný USA a NATO v Polsku za posledních třicet let. Funguje tu předsunutý sklad těžké techniky (APS-2), bojová letecká brigáda i podpůrný logistický prapor.
• U.S. Army Garrison Poland – vznikl v březnu 2023 jako první permanentní americká posádková struktura v zemi.

Stálá základna by tedy nebyla skokem do neznáma, ale dalším stupněm už rozběhnuté institucionalizace. Rozdíl je v politickém signálu: rotační přítomnost lze ukončit rozhodnutím jednoho velitele, trvalá základna vyžaduje politické rozhodnutí, a útok na ni je okamžitě útokem na americké vojáky na domovské půdě.

Kolik platí ostatní a jak si stojí Česko

Polských 15 000 dolarů na vojáka ročně zní jako velká částka. V mezinárodním srovnání je ale spíš pod průměrem. Podle amerického kontrolního úřadu GAO poskytla Jižní Korea v letech 2016–2019 přímou podporu 5,8 miliardy dolarů pro zhruba 28 500 vojáků, tedy v průměru asi 50 900 dolarů na vojáka ročně. Srovnání není dokonalé, protože jihokorejský balík zahrnuje i pracovní sílu, stavby a energie, ale řádový rozdíl je zřejmý.

U Německa, které hostí desítky tisíc amerických vojáků již od konce druhé světové války, podobně jednoduchý přepočet „na hlavu“ v otevřených zdrojích neexistuje.

A Česko? Česká obranná dohoda (DCA) funguje na jiném principu. U prostor pro výlučné užívání americkými silami nesou stavební, provozní a udržovací náklady USA, pokud se strany nedohodnou jinak. Žádná fixní platba „na vojáka“ v českém modelu není. Polsko tak nastavuje laťku, kterou ostatní středoevropské země zatím nemusí kopírovat, ale v logice sdílení nákladů, kterou prosazuje Trumpova administrativa, roste tlak na to, aby spojenci přicházeli s konkrétními čísly, ne jen s politickými přáními.

Proč Varšava spěchá

Šéf polského Úřadu národní bezpečnosti (BBN) to v rozhovoru pro Rzeczpospolitu popsal bez příkras: otevřelo se „okénko příležitosti“ a je třeba ho využít. Optimistický horizont pro vznik základny odhadl na dva až tři roky. Náklady? Řádově miliardy zlotých, tedy desítky miliard korun.

Motivace je dvojí. Za prvé bezpečnostní: trvalá americká přítomnost je nejsilnější pojistka proti Rusku, jakou si východokřídlový stát NATO může pořídit. Za druhé politická: Polsko se vědomě staví do role modelového spojence. Utrácí kolem pěti procent HDP na obranu, nakupuje americkou techniku za miliardy dolarů a teď přidává explicitní finanční nabídku na hostování vojáků. V éře, kdy Washington měří spojeneckou hodnotu v dolarech, je to promyšlená strategie.

Trump mluvil o vyslání dalších pěti tisíc vojáků do Polska. Pokud se to naplní, celkový počet by vzrostl na zhruba dvanáct tisíc. Přesný počet a typ jednotky pro budoucí stálou základnu ale zůstávají předmětem jednání, Zalewski sám zmínil, že se stále diskutuje o „variantách vojáků, schopností i lokalit“.

Polsko si za americkou přítomnost platí už dnes. Nová nabídka jen dělá tuto politiku viditelnou, naceněnou a obchodovatelnou. A v tom je její síla, i její riziko, pokud by se příští administrativa v Bílém domě rozhodla cenu přehodit ještě výš.