Zatímco se v evropských zemích rozbíhá masivní zbrojení, jaké svět už hodně dlouho neviděl, vymýšlí v některých také účinné způsoby ochrany – ideálně levné. Za přesně takový považuje redakce Armádního Zpravodaje zamýšlenou polsko-finskou taktiku obnovení mokřadů, které by měly v případě útoku zastavit ruské tanky i další techniku, uvádí Politico. Jednoduše by byla příliš těžká, takže by nemohla postupovat, což by ji také umožnilo snáze ničit.

Technika by zůstala uvězněná a nepoužitelná

Na hranicích zemí, které sousedí s Ruskem, a tedy by logicky byly v případě útoku první na ráně, se to v posledních letech hýbe, a v tomto obzvláště. Třeba Polsko se již dříve rozhodlo, že odstoupí od Ottawské úmluvy, která zakazuje užívání protipěchotních min, a později se k němu přidaly čtyři další země – Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva – tedy ruští sousedé.

Video a satelitní snímek: Ruská PVO nestíhala. První ostrá „zkouška“ prokázala účinnost nových ukrajinských střel Flamingo

Estonsko se také rozhodlo ke zbudování rozsáhlého systému opevnění včetně desítek bunkrů se stálou posádkou a nejméně 2 metry hlubokého protitankového příkopu. Ani to ovšem nemusí případný útok nepřítele zastavit, protože pokud získá v některém úseku dominanci, což by teoreticky nebylo tak těžké, mohl by zbudovat pontonové mosty a postupovat.

Překážka to totiž není zase tak obrovská, a zejména při soustředěném útoku na jedno místo by mohl k přechodu dojít, ačkoliv by byl pochopitelně ze strany obránců zasypáván dělostřelci, letectvem apod. Polsko a Finsko nicméně k rozšíření možností zkoumají obnovu odvodněných mokřadů jako přirozené bariéry proti potenciální pozemní invazi Ruska.

Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii 1 000 km od hranic. Škody byly tak rozsáhlé, že ji museli kompletně uzavřít

Jak moc efektivní může taková obranná taktika být, dokazuje dvakrát ročně rasputica v Rusku a na Ukrajině, kde se do ní po 20 metrech zcela zaboří i nejlehčí obrněné transportéry. Jedinou možností potom je, objet lokalitu po zpevněné komunikaci včetně mostů, nebo postavit most pontonový, což ale nějakou dobu trvá, a hlavně přes širokou překážku to není možné.

Odborníci navíc tvrdí, že obnova některých odvodněných mokřadů na hranicích s Ruskem a jeho nejbližším vazalem, Běloruskem, by byla relativně levným a jednoduchým opatřením k současnému dosažení evropských cílů v oblasti ochrany životního prostředí a obrany.