Su-57 se podařilo Rusům exportovat do zahraničí, kde ho zachytil pozorovatel. Malý úspěch ovšem tento propadák nespasí, vyhlídky nemá o nic lepší než dříve.
I když to obdivovatelé Ruska nechtějí přiznat, Suchoj Su-57 je velký propadák, jelikož se s pátou generací vůbec nemůže rovnat. Ale pro některé země jde o jedinou možnost, jak si relativně vyspělý letoun pořídit, ačkoliv jich není moc. Prvním odběratelem, který ho dostal, je přitom Alžírsko, kam měly dva Su-57E (exportní verze) dorazit koncem roku 2025. Redakce Armádního zachytila záběry (níže), které pak potvrzují jeho operaci ve vzdušném prostoru.
Alžírsko sice Su-57 koupilo, ale Rusové ho nechtějí
Suchoj Su-57 má kořeny až v roce 1979, ale po nedostatku financí a rozpadu SSSR, po němž nebylo ani nastoupivší Rusko v dobré kondici, se jeho vývoj zpožďoval. Ale problémy byly taktéž technické, a tak se první let uskutečnil až v lednu 2010. Velký úspěch to však nebyl, k zavedení do výzbroje došlo až v prosinci 2020, tedy asi 1,5 roku po spuštění výroby, uvádí Wikipedia.
Ta ačkoliv byla označena za sériovou, měla – a stále má – velmi nízké tempo. K roku 2026 má existovat pouze něco přes 30 letounů Su-57, a Armádní Zpravodaj dokonce objevil informace, že za poslední rok nedostalo ruské letectvo jediný kus. Zato pro Alžírsko měly vzniknout dva, a jak také uvedla ruská United Aircraft Corporation, zákazník je s nimi spokojený.
To je ale nic nevypovídá, jakákoliv kritika je pro Rusko nepřípustná, i kdyby se Su-57 neodlepil od země. Armádní Zpravodaj dlouhodobě poukazuje na jeho technické nedostatky, které jsou hlavně v oblasti úrovně stealth. Ta je extrémně nízká, podle všeho až tisíckrát menší u F-35, a to se Vladimir Putin kasal, že je ruský „zázrak“ oproti ní výkonnější a levnější.
Co ale upřít nelze, je relativně vysoká nosnost zbraní až 7 500 kg, přičemž má 6 vnitřních bodů pro jejich uchycení, zatímco třeba F-35 má pouze 4. Hlavní a nejnebezpečnější zbraní je střela vzduch-vzduch dlouhého dosahu s radarovým naváděním R-37M, která doletí až 400 km, uvádí Wikipedia, ale je nutné připomenout, že pokud by Su-57 neměl informace z jiných systémů, je mu to k ničemu, jelikož má slabší radar, a to hlavně proti stealth letadlům.
Neznamená to, že by byl Su-57 úplně marný, redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že má řadu zajímavých technologických vychytávek, a měli by se z nich poučit i jiní konstruktéři. Je však nutné bez přehánění přiznat, že má navrch nanejvýš proti letounům 4.5 generace a horším, ale s tou pátou se zkrátka rovnat nemůže, což si Rusové také velmi dobře uvědomují.
A po výsměchu na čínském veletrhu je to nejspíše ještě horší. Kromě Alžírska a Ázerbájdžánu je o něj zájem naprosto minimální. Zachránit by ho mohla, jako kdysi tank T-90, opět Indie, jelikož jí nevyšel vývoj vlastního letounu páté generace, a dostala od Rusů nabídku na pomoc i prodej právě Suchoje Su-57. Jeho vývoz do Alžírska je pak úspěchem, ale pouze minimálním.
Celkově by mělo Alžírskou koupit až 14 kusů, což je sice na takto chudou zemi dost, ale ve srovnání s F-35, kterých létá více než tisíc, potvrzuje Wikipedia, je to hrstka. Navíc ani Rusové se k jeho zavádění moc nemají, což je dáno jak technologickými nedostatky, tak vysokou cenou a potřebou produkovat aktuálně hlavně levnější nosiče zbraní s delším dosahem.
Ačkoliv jsou záběry z velké vzdálenosti, podrobná vizuální analýza letadla skutečně ukazuje, že plně odpovídá konstrukci a charakteristikám ruského Suchoje Su-57, takže ho je alžírské letectvo po úpravách na infrastruktuře a školení personálu schopné provozovat.
Jak hodnotíte Su-57, a myslíte si, že se někdy opravdu prosadí?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6666
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 12013
