„Příští zimu Kyjev nepřežije, čeká ho totální blackout,“ těší se Rusové, kteří pomalu prohrávají frontu ve všech směrech

Když anonymní kanál Rezident s devíti sty tisíci odběrateli oznámí, že ukrajinská metropole „příští zimu nepřežije“, zní to dramaticky. Jenže za katastrofickým jazykem se skrývá dvouvrstvý příběh: skutečná zranitelnost kyjevské energetiky, kterou potvrzuje i OSN, a zároveň propagandistický rámec kanálu, jehož predikce se podle nezávislé analýzy naplní jen ve dvanácti procentech případů. Moskva sází na civilní infrastrukturu právě proto, že na bojišti nedokáže proměnit obrovské ztráty v rozhodující průlom. A Kyjev mezitím není město, které čeká se založenýma rukama.

Co vlastně znamená „Kyjev nepřežije“

Nikdo seriózní netvrdí, že třímilionová metropole fyzicky zmizí z mapy. Scénář, který proruská propaganda balí do apokalyptického hávu, je reálnější a zároveň prozaičtější: opakované kombinované údery raketami a drony na klíčové energetické uzly mohou vyřadit elektřinu, teplo a vodu na dlouhé úseky, dny, možná týdny. Kyjev to už zažil. Zpráva OHCHR z února 2026 popsala, jak lednové údery zasáhly dvě kyjevské teplárny a přerušily centrální vytápění téměř šesti tisícům bytových domů. U více než jedenácti set z nich se topení v dané zimě už nepodařilo obnovit. Miliony lidí po celé Ukrajině měly elektřinu jen na několik hodin denně, statisíce zůstaly bez teplé vody po týdny.

„Totální blackout“ tedy není fantasy, je to hraniční krizový scénář, který nastane, pokud Rusko zasáhne několik klíčových uzlů najednou a záložní systémy nezvládnou pokrýt výpadek. Není to jistota. Ale není to ani nemožnost.

Mezera, která Moskvu láká

Jádro problému má technický název: třetí úroveň ochrany. Ukrajinská Agentura obnovy rozlišuje tři stupně fyzické ochrany energetické infrastruktury. Druhá úroveň chrání proti útočným dronům typu Šáhed a proti střepinám; v Kyjevě byly podle odpovědi Agentury obnovy, citované serverem Ukrmedia, práce na této úrovni hotové z 49 procent a spuštěny až v květnu 2026. Třetí úroveň má chránit proti raketovým zásahům. A právě na ni v letech 2025–2026 nebyly uzavřeny žádné nové smlouvy.

Přesný důvod není veřejně doložen. Zdroje ukazují na kombinaci vojenského utajení, nedořešeného financování a procedurálních zdržení. Energetický expert Oleksandr Charčenko to v dubnu 2026 shrnul pro server Telegraf jednou větou: další zima v Kyjevě závisí na úrovni ochrany před raketami.

Právě tato mezera, mezi nouzovou zálohou, která už funguje, a nedokončenou protiraketovou ochranou, je prostor, do kterého Moskva míří. Americký think-tank CSIS v červencové analýze popsal ruské raketové a dronové kampaně jako strategii nátlaku přes civilní zranitelnost: když nemůžete prorazit frontu, zkusíte zlomit zázemí.

Proč Moskva potřebuje blackout víc než průlom

A tady se příběh obrací. Britská vláda ve svých vyjádřeních při OBSE v dubnu a červnu 2026 předložila tvrdá čísla: Rusko přišlo o téměř půl milionu vojáků, tempo postupu se dál zpomalilo, zisky jsou minimální a vratné. Podle britského zástupce při OBSE Moskva nedokáže vytvořit strategickou zálohu a Putin nedosáhl žádného ze svých strategických cílů. Ukrajinské síly navíc provedly lokální protioperace u Dobropillje a Kupjansku, kde osvobodily zhruba 200 km².

Formulace „prohrává frontu ve všech směrech“ není popis každého kilometru linie. Je to strategický verdikt: na hlavních operačních osách Rusko neumí proměnit obrovské ztráty v rozhodující průlom. A právě proto sází na energetický teror, je to náhradní cesta, jak tlačit na Ukrajinu mimo bojiště.

Kanál Rezident, který blackout Kyjevu slibuje, přitom sám není tím, za co se vydává. Ukrajinská vojenská rozvědka jej už v roce 2022 zařadila mezi kanály koordinované Kremlem. Nezávislá analýza Detector Media u podobných anonymních „insider“ kanálů spočítala, že se naplní pouhých 12 procent jejich predikcí. Zbylých 88 procent je šum, strach a dezinformace.

Kyjev, který se brání

Říct, že Kyjev je bezbranný, by bylo stejně nepřesné jako říct, že je plně chráněný. Město za poslední roky vybudovalo záložní ekosystém, který nemá v historii moderních evropských metropolí obdobu:

• Přibližně 1 120 generátorů pro kritickou infrastrukturu
• 69 mobilních kotelen
• Zhruba 1 300 bodů nezlomnosti, vyhřívaných míst s elektřinou, vodou a připojením
• 154 ze 170 vrtů a buvetů připravených na připojení k záložnímu generátoru
• 10 opěrných nemocnic s autonomními kotelnami
• Nový dieselový energetický komplex o výkonu přes 5 MW
• Solární elektrárny se záložním napájením pro dvě velké nemocnice
• Experimentální program nezávislého rezervního napájení bytových domů

Na evropské úrovni Evropská komise v únoru 2026 oznámila balík 920 milionů eur na zimní energetický plán 2026–2027 a dalších 100 milionů eur na nouzové generátory a humanitární pomoc. Česko přispělo konkrétně: v únoru 2026 odeslalo 55 dieselových generátorů ze státních hmotných rezerv v hodnotě 10 milionů korun, především pro nemocnice v Dněpropetrovské oblasti. Vládní Program Ukrajina 2026–2030 počítá s miliardou korun ročně.

Co to znamená pro Česko

Případný energetický kolaps by se v českém prostoru projevil rychle. Česko k 31. březnu 2026 hostilo téměř 380 tisíc lidí s dočasnou ochranou, nejvíc na tisíc obyvatel v celé EU. Mezinárodní organizace pro migraci v únoru 2026 varovala, že 325 tisíc ukrajinských navrátilců může být znovu vysídleno a více než třetina z nich zvažuje odchod do zahraničí. UNHCR eviduje 5,9 milionu ukrajinských uprchlíků za hranicemi a 3,7 milionu vnitřně vysídlených. Každý masivní výpadek tepla a elektřiny v Kyjevě je potenciální impuls k další vlně.

Nejdůležitější otázka příští zimy proto nezní, jestli Kyjev „přežije“, přežije. Zní, jak velké škody dokáže Rusko způsobit v mezeře mezi tím, co už město má, a tím, co ještě nestihlo dostavět. A jestli Evropa tu mezeru pomůže zavřít dřív, než udeří mrazy.