„Prohráváme. Jsme v letadle, které padá.“ Kremelský ekonom popsal fórum jako předzvěst kolapsu Ruska

Martynov není exilový disident ani západní analytik. Provozuje Smart-Lab.ru, jednu z nejsledovanějších ruských investičních platforem, a na Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) jezdí pravidelně. Právě proto jeho vystoupení z 8. června 2026, včetně metafory o padajícím letadle, v němž sedí všichni, rezonuje jinak než obvyklá kritika ze zahraničí. Nejde o šokující video ani o jednu vytrženou větu. Jde o moment, kdy se na loajální domácí platformě protnul investiční pesimismus, ztráta víry v civilní růst a pocit, že rozhodovací centrum Kremlu je od ekonomické reality odpojené.

Fórum, které mělo slibovat stabilitu

Oficiální slogan PMEF 2026 zněl „Pragmatický dialog, cesta ke stabilní budoucnosti“. Martynov si program prostudoval ještě před zahájením a 31. května napsal, že v něm nenašel panely věnované ekonomice. Jedinou „nejméně zbytečnou“ částí podle něj měla být snídaně pořádaná Sberbank.

Fórum probíhalo 3.–6. června v Petrohradu. Na hlavní makroekonomické sekci 4. června chyběla šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová, žena, která drží klíčovou sazbu na úrovních drtících úvěrový trh. Vládní představitelé místo růstového příběhu přiznali, že za poslední čtyři roky Rusko vyčerpalo z Fondu národního blahobytu 15 bilionů rublů. A byznysové elity veřejně kritizovaly politiku „ochlazování“ ekonomiky.

Na snídani Sberbank 5. června Martynov zaznamenal debatu o strachu investorů z právní nejistoty, slabých institucí a svévole státu. Otázka, kterou si kladl, byla prostá: proč by sem kdokoli dával peníze?

Mordašov řekl nahlas, co Martynov zapsal

Nejtvrdší řeč na fóru nepronesl komentátor z investiční platformy, ale Alexej Mordašov, majitel ocelářského gigantu Severstal a jeden z nejbohatších Rusů. Podle zpravodajství RBC prohlásil, že vnitřní politika brzdí byznys víc než západní sankce. Doložil to konkrétně:

• Poptávka po oceli klesá třetí rok v řadě.
• Severstal vykazuje negativní cash flow.
• Investice se škrtají, protože úvěry jsou příliš drahé.

Mordašov vyzval vládu, aby přestala ekonomiku ochlazovat. Martynov jeho slova i rozhovor s šéfem Sberbank Germanem Grefem zpracoval ještě 13. června jako další důkaz, že likvidita vysychá a investiční horizont se zkracuje na nulu.

Tady je důležitý posun oproti předchozím ročníkům fóra. V roce 2025 se na PMEF ještě pracovalo s narativem, že po „zamrznutí“ může přijít „jaro“. V roce 2026 už nikdo o jaru nemluvil. Mluvilo se o přežití.

Co „kolaps“ znamená, a co ne

Martynovova metafora padajícího letadla je silná. Ale co přesně popisuje? Rešerše ukazuje, že nejpravděpodobnější scénář není hollywoodský rozpad státu přes noc.

Analýza IISS z května 2026 výslovně odmítá jednoduchou analogii se sovětským kolapsem. Místo toho popisuje cestu k finanční krizi, tvrdší mobilizaci zdrojů a možné štěpení elit. Varšavské centrum OSW ve stejném období dokumentuje zhoršení napříč sektory: maloobchod, stavebnictví, hutnictví, uhlí, železniční doprava. Všechno klesá, ale zatím nic se nezhroutilo.

Podle odhadů SIPRI dosáhly ruské vojenské výdaje v roce 2025 zhruba 16 bilionů rublů, tedy 7,5 % HDP. Rozpočet na rok 2026 je stavěný na pokračování války. A právě tady leží jádro Martynovova pesimismu: civilní ekonomika doplácí na válečnou mašinu, ale nikdo na fóru nenabídl plán, jak z toho ven.

Britský think-tank RUSI přitom upozorňuje, že ekonomická bolest sama o sobě války nekončí. Rusko si pravděpodobně udrží schopnost vést konflikt i v průběhu roku 2026, byť s menší rezervou a větší zranitelností vůči šokům.

Proč je důležité, odkud hlas přichází

Kritika ruské ekonomiky ze zahraničí nikoho nepřekvapí. Kritika od exilových opozičníků se v Kremlu odbude mávnutím ruky. Ale když účastník PMEF, člověk, který na fórum jezdí, sleduje panely, zapisuje si čísla a publikuje na domácí platformě pro desítky tisíc ruských investorů, popíše situaci jazykem bezmoci, nikoli technokratické korekce, je to symptom.

Martynov neorganizuje politický odpor. Nepíše manifesty. Píše investiční komentáře. A právě proto je jeho diagnóza tak čitelná: nejde o ideologický útok na režim, ale o konstatování člověka, který hledá, kam v Rusku vložit peníze, a nenachází odpověď.

IISS upozorňuje, že skutečná změna v autoritářských režimech přichází až při elitní roztržce. Zatím jde spíš o reptání než o koordinovaný nátlak. Ale jazyk se mění. V roce 2025 se mluvilo o rizicích. V roce 2026 se mluví o pádu.

Co to znamená pro Česko

Přímý energetický dopad případného ruského ekonomického otřesu by byl pro Česko slabší než v letech 2022–2023. Podle dat MPO klesla energetická závislost ČR na Rusku z 23,9 % před válkou na 11,3 % v roce 2024. Česko v roce 2025 poprvé přestalo dovážet ruskou ropu a plyn fyzicky proudí přes Německo z neruských zdrojů. Riziko pro české ceny tak leží spíš v globální volatilitě komodit než v přímém ruském výpadku.

Bezpečnostní rozměr je jiný. Obranná strategie ČR označuje Rusko za nejzávažnější hrozbu i při vnitřním oslabení, kvůli zpravodajským operacím, hybridním útokům a sabotážím. BIS ještě v březnu 2026 zasahovala proti financování ruské stínové flotily. Oslabené Rusko nemusí být méně nebezpečné. Může být nepředvídatelnější.

Slogan fóra sliboval stabilní budoucnost. Člověk, který tam seděl a poslouchal, napsal, že budoucnost nevidí. Mezi těmito dvěma větami se odehrává příběh ruské ekonomiky v létě 2026.

"Rusko je jako letadlo ve volném pádu"
Timofej Martynov, ruský finanční analytik, bloger, zakladatel platformy Smart-Lab a bývalý moderátor ruské ekonomické televize RBC-TV
– Navštívil jsem všechny čtyři dny Petrohradského ekonomického fóra
– a chci shrnout, jak to celé vypadá
-… pic.twitter.com/QcukFaKE6h

— Poslední skaut™ (@Posledniskaut) June 14, 2026