Putin střílí Iskandery rychleji, než je Rusko vyrábí. Sahá do zásob a riskuje strategickou obranu

Čísla, která v srpnovém rozhovoru pro RBC-Ukraine zveřejnil zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj, ukazují na vědomou volbu Kremlu: pálit drahou zásobu rychleji, než ji dokáže doplnit. Nejde o paniku ani o kolaps ruského zbrojního průmyslu. Je to kalkul. Moskva vsadila na to, že Ukrajina má v tuto chvíli příliš málo interceptorů Patriot PAC-3, a rozhodla se toho využít dřív, než se situace změní.

Čísla, která mluví jasně

Měsíční výrobní plán střely 9M723 pro systém Iskander-M se podle Skibického rozhovoru pohybuje kolem 60 kusů. V červenci ruské závody stihly 65, tedy lehce nad plán. Jenže celkový objem odpálených balistických a hypersonických střel byl třikrát vyšší. Analytici z Critical Threats a ISW k 1. srpnu spočítali, že Rusko za celý červenec vypálilo nejméně 376 raket, z toho přes 120 spadalo do kategorie Iskander-M, střel S-400 v pozemní roli a severokorejských KN-23.

Rozdíl mezi výrobou a spotřebou je zřejmý. Rusko musí žít z hotových zásob.

GUR k 18. červenci evidovala přes 100 Iskanderů-M a kolem 50 severokorejských KN-23 v ruských skladech. Skibickyj k 5. srpnu hovořil o přibližně 130 střelách 9M723 přidělených ruskému uskupení. Pokud by tempo střelby dlouhodobě převyšovalo výrobu o desítky kusů měsíčně, samotná iskanderová rezerva by se tenčila v řádu měsíců, ne let.

Proč právě teď

Moskva nezačala pálit zásoby z rozmaru. Od jara 2026 přeskládala celou výrobní strategii. Skibickyj popisuje konkrétní kroky: Rusko zastavilo výrobu hypersonických Kinžalů i střel Ch-32 a přesměrovalo palivo, komponenty i peníze k prostředkům, které lépe pronikají ukrajinskou obranou. Iskander-M patří mezi ně.

Důvod je prostý: Ukrajině chybí PAC-3. Při ruském útoku z 5. na 6. července nebyla sestřelena jediná balistická střela. Právě balistika způsobila v Kyjevě největší destrukci. Kreml vidí okno příležitosti a tlačí do něj vším, co má.

Směs střel v červencových salvách to potvrzuje. Rusko sáhlo i po Zirkonech, původně námořních hypersonických raketách, a podle odhadů ukrajinských zdrojů spotřebovalo za jediný měsíc dvě třetiny plánované roční produkce tohoto typu. Zirkon přestal být prestižním symbolem ruského námořnictva. Stal se nouzovým doplňkem balistického tlaku.

Co to znamená pro ruskou obranu

Každý Iskander-M spálený nad Ukrajinou je Iskander, který chybí v pohotovostní rezervě pro jiné krizové scénáře. Rusko sousedí s NATO, které od roku 2025 systematicky zahušťuje integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu na východním křídle. Aliance rozšířila cvičení Eastern Sentry a v roce 2026 přešla k robustnější obranné postuře.

Nejde o to, že by Rusku hrozil vojenský kolaps. Jde o komfort. Čím menší hotová zásoba přesných balistických střel, tím:

• menší schopnost odpovědět velkou salvou bez pauzy,
• větší závislost na směsi méně přesných nebo méně osvědčených náhražek,
• dražší a riskantnější držení odstrašovací rezervy mimo ukrajinské bojiště.

Rusko si tuto sázku může dovolit, dokud věří, že žádný jiný krizový směr nevybuchne. Je to vědomé riziko, ne nevědomá chyba.

Sankce bolí, ale neřežou

Ukrajinská rozvědka na konci srpna zveřejnila detailní mapu výroby Iskanderu: 140 identifikovaných komponentů, 35 podniků, přes sto zapojených osob. Jen čtvrtina ze 140 komponentů je čistě ruské výroby. Šedesát tři pochází od amerických výrobců. Sankce Rusko nutí k náhradám (sankční zmocněnec Vladyslav Vlasjuk hovoří o vynucené záměně části západních dílů za čínské), ale neodřízly ho úplně.

Na bojišti je to vidět jako nerovnoměrná kvalita. Skibickyj zmiňuje zjednodušenou technickou kontrolu, problémy střel s plochou dráhou letu i případy, kdy se rakety Ch-101 po selhání při odpalu vracejí zpět do výroby. Ruský zbrojní průmysl běží, ale běží na hraně.

Co rozhodne zimu

Klíčová otázka nezní, jestli Rusku dojdou Iskandery. Nezní ani, jestli Moskva zastaví raketovou kampaň, to se nestane. Otázka zní, jestli Západ stihne dodat Ukrajině dost interceptorů PAC-3 dřív, než přijde zima a s ní ruské údery na energetiku a vytápění.

Americké zásoby Patriot jsou podle dubnové analýzy CSIS pod hranicí tisíce kusů a jejich doplnění potrvá roky. Lockheed Martin podepsal sedmiletý kontrakt s cílem ztrojnásobit výrobní kapacitu do roku 2030, jenže rok 2030 je pro ukrajinské město bez tepla v prosinci 2026 abstrakce. Krátkodobě zbývají přesuny ze spojeneckých zásob, vícevrstvá obrana a evropská koordinace, kterou v červenci veřejně prosazovalo i Česko na jednání koalice ochotných v Paříži.

Putin pálí zásoby, protože ví, že okno se zavírá. Jestli se zavře dost rychle, záleží víc na rozhodnutích v Bruselu a Washingtonu než na ruských továrnách.