Putin žebrotou v Indii: S „létajícím Kremlem“ dělal dojem, zatímco Módímu levně rozprodával ruské zbraně

Dne 4. prosince 2025 přistál na letecké základně Palam v Novém Dillí speciálně upravený Iljušin Il-96-300PU, stroj, kterému indická média okamžitě začala říkat „létající Kreml“. Na platformě FlightRadar patřil k nejsledovanějším letům dne. Červený koberec, objetí s premiérem Módím, čestná stráž. Optika říkala: dvě velmoci jednají jako rovný s rovným. Podloží summitu ale vyprávělo jiný příběh. Rusko přijelo do Indie ne z pozice nepostradatelného dodavatele, nýbrž jako partner, který si musí svého zákazníka aktivně hlídat, a je ochoten za to zaplatit ústupky, jaké by si ještě před třemi lety nemohl dovolit.

Létající Kreml a jeho poselství

Přezdívka „létající Kreml“ nebo „létající Kremlek“ není jen novinářská hříčka. Iljušin Il-96-300PU je prezidentský speciál s pancéřováním, šifrovanou komunikací a autonomním velitelským centrem. Když Putin přistane v cizí metropoli tímhle strojem, nedělá to kvůli pohodlí. Dělá to kvůli obrazu. Podle NDTV sledovaly přílet tisíce uživatelů v reálném čase a indická média věnovala letounu samostatné reportáže ještě předtím, než Putin vůbec sestoupil po schůdkách.

Symbolika státní moci měla zastřít jednu nepříjemnou realitu: šlo o první Putinovu cestu do Dillí od roku 2022 a Moskva ji potřebovala víc než Dillí. Indie totiž mezitím začala diverzifikovat. Podle dat SIPRI spadl ruský podíl na indických dovozech zbraní na 36 procent v období 2020–2024. Francie, Izrael, Spojené státy, všichni ukusují z koláče, který býval téměř výhradně ruský.

Co Putin v Dillí skutečně řešil

Třiadvacátý výroční summit Indie–Rusko trval dva dny a jeho oficiální výsledky zveřejnilo indické ministerstvo informací v seznamu podepsaných dohod. Migrace, zdravotnictví, potravinová bezpečnost, polární plavba, hnojiva, cla, pošta, akademická spolupráce, média. Co v seznamu chybí? Jakýkoli nový veřejně rozepsaný zbrojní kontrakt.

To neznamená, že se o zbraních nemluvilo. Právě naopak. Jednání na ministerské úrovni (v rámci komise IRIGC-M&MTC) se podle indického ministerstva obrany soustředilo na tři klíčové body:

• Dodávky systému S-400 – Indie tlačila na zrychlení harmonogramu, Rusko slibovalo „nepřerušené dodávky“.
• Modernizace letounů Su-30MKI – licenční výroba v Indii, lokální náhradní díly, společný vývoj.
• Kritický vojenský hardware – formulace záměrně vágní, ale sekundární zdroje napojené na agenturu ANI zmiňovaly střely pro S-400, rakety R-37 a přenosné protiletadlové systémy Verba.

Putin sám v rozhovoru pro India Today před odletem řekl, že chce s Módím „projednat rozšíření dovozů“. Společné prohlášení po summitu pak akcentovalo Program ekonomické spolupráce do roku 2030, cíl dosáhnout bilaterálního obchodu ve výši 100 miliard dolarů a platební mechanismy v národních měnách, tedy v rupiích a rublech, mimo dosah západních sankčních nástrojů.

Žebrota, nebo vyjednávání z pozice slabšího?

Slovo „žebrota“ je nadsázka, ale má faktický základ. Ruský vývoz hlavních zbraní se v období 2020–2024 oproti předchozí pětiletce propadl o 64 procent. Válka na Ukrajině spolkla výrobní kapacity, sankce zkomplikovaly přístup k součástkám a tradiční odběratelé začali hledat jinde. Indie je pro Moskvu jedním z posledních velkých zákazníků, kteří neodešli.

A Kreml tomu přizpůsobil nabídku. Zatímco západní dodavatelé obvykle svazují kontrakty přísnými podmínkami koncového užití a omezují sdílení technologií, Rusko nabízelo Indii balík, který je podle analýzy americké Kongresové výzkumné služby (CRS) výrazně měkčí: transfer technologií, společnou výrobu přímo na indickém území, lokální servis a méně restriktivní přístup k licencím. Tvrdou slevu na konkrétní systém otevřené zdroje z prosincového summitu nedokládají. „Levně“ proto přesněji znamená: za podmínek, které by Moskva před válkou pravděpodobně nenabídla.

Bilaterální obchod v indickém fiskálním roce 2024/25 dosáhl 68,7 miliardy dolarů. Jenže z toho indický export do Ruska činil pouhých 4,9 miliardy; zbytek, tedy 63,8 miliardy, tekl opačným směrem, převážně za ruskou ropu a plyn. Obchodní nerovnováha téměř 59 miliard dolarů ve prospěch Moskvy ukazuje, proč Putin tak naléhavě potřeboval osobní summit: ne proto, že by Indie málo kupovala, ale proto, že celý vztah stojí na energetické závislosti, kterou může Západ kdykoli zpochybnit.

Co to znamená pro Česko a evropský sankční tlak

Evropská unie včetně České republiky staví sankce tak, aby oslabily ruskou ekonomickou základnu a odřízly Moskvu od technologií potřebných k vedení války. Výjimka pro dovoz ruské ropy ropovodem do Česka skončila 1. července 2025. Každý velký obchodní partner, který s Ruskem dál jedná (a Indie je v tomto ohledu gigant), pomáhá Moskvě držet exportní kanály, devizové příjmy a politický argument, že není izolována.

Zároveň je třeba dodat proporci. Pro financování ruské války na Ukrajině jsou objemově mnohem zásadnější příjmy z ropy než zbrojní kontrakty. Právě proto Washington opakovaně zdůrazňuje, že ruská ropa přímo živí ruský válečný stroj. Indie přitom od roku 2022 dramaticky zvýšila odběr levné ruské ropy, a summit v Dillí tento kanál nijak nezpochybnil. Naopak ho posvětil.

Proč Indie neodejde od ruských zbraní

Indie má čtyři důvody, proč se od Moskvy neodstřihne, navzdory americkému tlaku a hrozbě sankcí podle zákona CAATSA:

• Dědictví výzbroje. Desítky let nákupů vytvořily závislost na ruských platformách, dílech a servisu, kterou nelze přepojit za jednu dekádu.
• Bezpečnostní tlak. Čína a Pákistán představují existenční hrozby; Indie potřebuje funkční protivzdušnou obranu teď, ne za deset let.
• S-400 nemá snadnou náhradu. Indičtí plánovači podle CRS dospěli k závěru, že americké systémy Patriot a THAAD nebyly za dané situace plně rovnocenné v dosahu a univerzálnosti.
• Ruská flexibilita. Moskva je ochotná k licenční výrobě a klade méně podmínek než Západ.

Květnová operace Sindúr proti pákistánským raketám navíc ukázala, že indická vícevrstvá protivzdušná obrana, jejíž součástí je i S-400, funguje v ostrém nasazení. Oficiální indické dokumenty sice obranu nepřipsaly výhradně ruskému systému, ale pro Dillí to byl argument, který jakékoli úvahy o odchodu od ruské techniky odsunul na neurčito.

Putin odletěl z Dillí 5. prosince 2025 bez veřejně oznámeného nového megakontraktu, ale s potvrzením, že Indie zůstává v ruském obchodně-zbrojním ekosystému. Síla návštěvy nebyla v tom, co okázale přivezl. Byla v tom, jak zřetelně potřeboval, aby Indie neodešla.