Putin se rozzuřil a nařídil masivní odvetu. Ukrajina do 24 hodin očekává Orešnik

Dne 4. června 2025 Donald Trump veřejně oznámil, že mu Vladimir Putin osobně sdělil: Rusko na ukrajinské útoky proti leteckým základnám „velmi silně“ odpoví. O dva dny později přišla první vlna, podle agentury Reuters 407 dronů a 45 střel mířících na Kyjev i další ukrajinská města. Ruské ministerstvo obrany útok označilo za odvetu za ukrajinské „teroristické činy“. Jenže to byl teprve začátek. 9. června přišla ještě mohutnější salva, 479 dronů a 20 střel, včetně zásahu letiště poblíž polských hranic. A v pozadí celé eskalace se opakovaně objevuje jedno slovo: Orešnik.

Co spustilo ruskou odvetu

Spouštěčem nebyl jediný incident, ale série ukrajinských úderů hluboko na ruském území. 1. června 2025 Ukrajina zasáhla ruské strategické bombardéry na letecké základně, právě na tuto operaci reagoval Putin prostřednictvím Trumpa. Eskalace ale pokračovala. 12. června ukrajinské drony a střely zasáhly rafinerie TANECO a TAIF-NK v Tatarstánu a chemický závod Toľjattikaučuk v Samarské oblasti. Všechny tři cíle mají přímou vazbu na ruský palivový a vojensko-průmyslový řetězec.

Samotná volba cílů prozrazuje ukrajinskou strategii: neútočit jen na frontovou linii, ale systematicky narušovat ekonomickou a logistickou páteř ruské válečné mašinérie. A právě to Moskvu zjevně bolí nejvíc.

Odveta bez Orešniku, a přesto rekordní

Ruská odpověď v červnu 2025 byla masivní i bez nasazení nejobávanější balistické rakety. Útok ze 6. června zasáhl průmyslové a infrastrukturní cíle po celé Ukrajině. V Ternopilu úřady hlásily výpadky proudu a vyzývaly obyvatele, aby kvůli toxickému kouři z požárů nevycházeli z domovů. O tři dny později přišla dosud největší dronová salva války, cílila na letiště, železniční stanice a elektrické rozvodny.

Polsko při útoku 9. června aktivovalo vlastní i spojenecké stíhačky, ačkoli narušení polského vzdušného prostoru hlášeno nebylo. Alianční letectvo na východním křídle NATO se ocitlo v pohotovosti, nikoli kvůli přímé hrozbě, ale kvůli blízkosti zásahů k hranicím.

Trend je jasný: obě strany útočí hlouběji, častěji a s většími počty prostředků. Nejde o zlom, ale o zrychlující se spirálu.

Proč je Orešnik víc než raketa

Orešnik je balistická raketa středního doletu, kterou Pentagon klasifikuje jako experimentální IRBM odvozenou od systému RS-26 Rubež. Letí rychlostí kolem Mach 10 (přibližně 12 250 km/h), nese více bojových bloků nebo submunic a podle analýzy AP je obtížněji zachytitelná než hypersonický Kinžal. Startuje z polygonu Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti a teoreticky dosáhne na cíle v celé Evropě.

Poprvé byl Orešnik bojově nasazen 21. listopadu 2024 proti Dnipru. Oběti tehdy hlášeny nebyly a rozsah škod zůstal nejasný. Britský think-tank RUSI jej proto hodnotí primárně jako nástroj odstrašení, signál směrem k NATO, že Rusko disponuje zbraní, proti které západní protivzdušná obrana nemá ověřenou odpověď.

A právě v tom spočívá jeho skutečná síla. I když Orešnik nevzlétne, samotné opakované zmiňování jeho nasazení funguje jako psychologický nátlak na Ukrajinu i její spojence. Každá uzávěra vzdušného prostoru nad Kapustiným Jarem, každý NOTAM a každé americké varování před „významným útokem“ zvyšují napětí a nutí protistranu reagovat.

Varování do 24 hodin, co víme a co ne

Explicitní varování ukrajinského letectva před vysokou pravděpodobností odpalu Orešniku „během 24 hodin“ je v dostupných zdrojích dohledatelné k 12. červnu 2025, nikoli k červnu 2026. Pro jaro a léto 2025 existují indicie: v květnu 2025 Ukrajinská Pravda informovala o uzávěře vzdušného prostoru nad Kapustiným Jarem a americká ambasáda v Kyjevě varovala před „významným leteckým útokem v příštích dnech“. K samotnému odpalu Orešniku tehdy podle veřejně dostupných informací nedošlo.

Přesto platí: signály přípravy na odpálení Orešniku se v roce 2025 objevovaly opakovaně. Ukrajinská strana je monitoruje kombinací spojeneckého zpravodajství, sledování leteckých uzávěr a přímého pozorování aktivity na polygonu. Hrozba je reálná a opakující se, i když přesné načasování zůstává nejisté.

Co to znamená pro Česko a NATO

Česká republika není přímým cílem, ale eskalace na Ukrajině se přímo promítá do její bezpečnostní agendy. Na Slovensku slouží v rámci předsunuté přítomnosti NATO necelých 200 českých vojáků s dalšími více než 300 v pohotovosti. Česká armáda cvičí ukrajinské piloty, pokračuje muniční iniciativa, která podle ministerstva obrany pomohla snížit ruskou dělostřeleckou převahu z poměru 10:1 na zhruba 2:1. Doma armáda testuje protivzdušný systém SPYDER a cvičení Hradba 2025 klade důraz na protidronovou obranu.

Čím méně jistý je americký bezpečnostní deštník, tím víc musí Evropa sama zajišťovat vojenskou kapacitu. Orešnik je v tomto kontextu připomínkou, že odstrašení nefunguje jen jedním směrem, a že raketa, která ještě nevzlétla, může být stejně účinná jako ta, která už dopadla.