Putinova popularita prudce klesá, tak oznámil, že dobyl Kosťantynivku. Má v ní ale méně vojáků než Ukrajinci

Večer 3. července 2026 svolal Vladimir Putin velitelský briefing, na němž mu ruská armáda nahlásila převzetí kontroly nad Kosťantynivkou v Doněcké oblasti. Putin to okamžitě převzal a prezentoval jako velké vítězství. Jenže ukrajinský generální štáb téhož dne i následujícího rána tvrzení kategoricky popřel, mluvčí Andrij Kovalov ho označil za „naprostou dezinformaci na nejvyšší oficiální úrovni“. Agentura Reuters uvedla, že ruské tvrzení nedokázala nezávisle ověřit. A analytici z Institute for the Study of War popsali situaci ve městě úplně jinak, než jak ji líčí Kreml. Proč Putin potřeboval právě teď právě toto „vítězství“? Odpověď je v číslech, která jeho vlastní průzkumníci zveřejnili jen pár dní předtím.

Čísla, která Kreml nemůže schovat

Státní agentura VCIOM ve svém týdenním přehledu za období 22.–28. června zaznamenala pokles důvěry v Putina ze 76,7 % na 73,3 %, tedy o 3,4 procentního bodu za jediný týden. Schvalování jeho práce ve funkci kleslo ještě výrazněji: ze 70,4 % na 66,9 %. To jsou čísla ze zdroje, který Kreml sám financuje a jehož metodika tradičně favorizuje pozitivní odpovědi.

Nezávislá Levada naměřila za celý červen pokles schvalování ze 79 % na 74 %. Důležitější je ale jiný ukazatel: podíl lidí přesvědčených, že země jde špatným směrem, vyskočil z 25 % na 35 %. Levada sama tento skok přirovnává ke dvěma předchozím krizovým momentům, penzijní reformě v červnu 2018 a vyhlášení částečné mobilizace v září 2022.

A prokremelský FOM ve svém týdenním bulletinu „Dominanty“ z konce června zachytil, že 55 % respondentů vnímá ve svém okolí spíše úzkostnou než klidnou náladu. Osobní nespokojenost s kroky úřadů vyjádřilo 31 % dotázaných. Válka se Rusům vrací do každodenního života, a to doslova: mezi nejzapamatovanějšími událostmi června figurovaly vedle ukrajinských dronových náletů i problémy s benzinem, způsobené systematickými ukrajinskými údery na ruskou ropnou infrastrukturu.

Co se skutečně děje v Kosťantynivce

Putinův briefing vykreslil obraz plně převzatého města. Realita na zemi vypadá zásadně odlišně. Podle ukrajinských vojenských zdrojů citovaných ISW se v Kosťantynivce v polovině června pohybovalo zhruba 100 až 250 ruských vojáků. Nešlo přitom o kompaktní jednotky držící obranné linie, ale o malé infiltrační skupiny rozptýlené mezi ukrajinskými pozicemi. Ještě 23. června bylo podle těchto zdrojů ve městě více ukrajinských vojáků než ruských.

Ukrajinský generální štáb 4. července popsal situaci jednoznačně: ve městě i na přístupových cestách pokračují obranné operace, Rusové provedli 3. července jedenáct neúspěšných útoků. Systémy situačního přehledu Dzvin a DELTA, které ukrajinská armáda používá pro sledování frontové linie, podle mluvčího Kovalova ukazují město stále pod ukrajinskou kontrolou.

Rozdíl mezi kremelským tvrzením a doložitelným stavem je tedy propastný. Nejde o spor o pár ulic nebo předměstí. Jde o rozdíl mezi „město dobyto“ a „ve městě operují ruské kapsy obklopené ukrajinskými obránci“.

Proč právě teď a proč právě Kosťantynivka

Načasování Putinova vystoupení není náhodné. ISW ve své analýze výslovně uvádí, že pozdně večerní briefing 3. července byl pravděpodobně naaranžován tak, aby ovlivnil západní mediální pokrytí před americkým svátkem 4. července, tedy ve chvíli, kdy redakce pracují v omezeném režimu a kritická verifikace bývá pomalejší.

V domácím kontextu je logika ještě průhlednější. Putin a náčelník generálního štábu Gerasimov od ledna 2026 pořádají nejméně jednou měsíčně veřejné briefingy, na nichž systematicky nadsazují ruské postupy. ISW je popisuje jako součást kognitivní války se dvěma cílovými skupinami: ruské domácí publikum potřebující „výsledky“ za rostoucí cenu války a západní publikum, které má uvěřit v nevyhnutelnost ruského vítězství.

Jenže čísla z bojiště vypovídají o opaku nevyhnutelnosti. Srovnání červnových dat za dva po sobě jdoucí roky je drtivé:

Ofenziva je devatenáctkrát pomalejší a téměř dvacetkrát dražší na lidských životech. V červnu Ukrajina provedla nejméně 31 úderů na ruskou ropnou infrastrukturu, které přispívají k benzínovým výpadkům a posilují domácí frustraci. Kreml tedy potřebuje stále větší a stále hlasitější „vítězství“, aby přebil realitu, kterou jeho vlastní občané zažívají na čerpacích stanicích i v průzkumech.

Eroze, ne kolaps, ale rezerva se tenčí

Putinova čísla zůstávají v absolutních hodnotách vysoká. Důvěra na 73 %, schvalování kolem 74 %, v západních demokraciích by za to většina lídrů dala cokoliv. Jenže ruský autoritářský systém funguje jinak. Putinova legitimita stojí na obrazu nezpochybnitelné většinové podpory, a právě tempo poklesu je to, co Kreml znervózňuje.

Levada v červenci zároveň uvádí, že zhruba dvě třetiny respondentů podporují přechod k mírovým jednáním. To je číslo, které přímo podkopává kremelský narativ o společnosti odhodlané nést válečné náklady bez omezení. FOM zachycuje rostoucí úzkost, Levada rostoucí pocit špatného směru, VCIOM klesající důvěru. Tři různé agentury, tři různé metodiky, stejný trend.

Podle nás je nejdůležitější signál nikoli samotný pokles, ale to, co Kreml dělá jako odpověď. Místo reálných vojenských průlomů vyrábí informační „velká vítězství“, a ta jsou stále hůře doložitelná. Kosťantynivka je toho zatím nejkřiklavějším příkladem: město, které Putin prohlásil za dobyté, přestože v něm měl méně vojáků než protivník.

Jak číst kremelská „vítězství“

Když narazíte na zprávu o ruském dobytí města, pomůže jednoduchý třístupňový filtr. Za prvé: stojí zpráva jen na ruském hlášení, nebo ji potvrzuje i ukrajinská strana a nezávislé zdroje? Za druhé: používají analytické texty slova jako „infiltrace“, „přítomnost“ nebo „malé skupiny“? Pokud ano, nejde o kontrolu města. Za třetí: uvádí tisková agentura, že tvrzení dokázala ověřit? V případě Kosťantynivky Reuters výslovně napsala, že nedokázala.

Ruská informační válka cílí i na český mediální prostor přes přebírání agenturních zpráv, sociální sítě a sekundární citace. Americká varování Polsku před možnými ruskými provokacemi vůči východnímu křídlu NATO, která ISW zmiňuje ve stejné analýze, se bezpečnostní logikou dotýkají i České republiky jako členského státu aliance.

Kreml v létě 2026 nevyrábí vítězství na bojišti. Vyrábí je v televizním studiu, a každé další musí být hlasitější, protože to předchozí přestalo fungovat.