Putinovo fórum v Petrohradu zdaleka nebude jenom ruské. Míří tam i delegace z Evropy, která má vyšší zájmy než podporu Ruska

Kontrast byl dokonalý a neplánovaný. Uvnitř kongresového centra se rozsvítily obrazovky s letošním mottem „Pragmatický dialog: Cesta ke stabilní budoucnosti“, venku úřady dočasně omezily provoz letiště Pulkovo a mobilní internet. Válka, která se v oficiálním programu SPIEF 2026 prakticky neobjevuje, si sama našla cestu na scénu. Přesto do Petrohradu dorazili hosté, jejichž přítomnost Kreml potřebuje víc než obsah kteréhokoli panelu; mezi nimi němečtí poslanci AfD a americký kulturní činitel, který tvrdí, že jeho cestu schválil i washingtonský State Department.

Kdo přijel a proč to není náhoda

Veřejně potvrzenou německou politickou delegaci tvoří minimálně dva poslanci Bundestagu za AfD: zahraničněpolitický mluvčí frakce Markus Frohnmaier a Steffen Kotrý. Oba jedou se souhlasem poslaneckého klubu, jak potvrdila Deutsche Welle. Vedle nich Reuters zmiňuje i německé podnikatele a jako vedoucího oficiální americké delegace uvádí Rodneye Mimse Cooka Jr., předsedu Komise pro výtvarná umění, federálního poradního orgánu v gesci Bílého domu. Cook má vystoupit na panelu o americko-ruském kulturním dialogu. Je to první účast amerického činitele na fóru přinejmenším od let 2017–2018.

Frohnmaier svou cestu zdůvodnil otevřeně: německé hospodářské zájmy, situace firem, které v Rusku stále podnikají, a otázka bezpečné a cenově dostupné energie pro Německo. Žádná z těchto formulací nezní jako ideologická podpora Kremlu. Přesně tak je to zamýšleno.

Co AfD získá doma a co Kreml získá všude

Pro AfD je Petrohrad továrna na argumenty. Strana si odváží hotový rétoricko-politický balík: „hájíme německé ekonomické zájmy“, „myslíme na firmy v Rusku“, „udržujeme kontakty pro budoucnost“. V domácí debatě o energetice a životních nákladech je to materiál, který rezonuje u voličů unavených vysokými cenami. Frohnmaier nemusí Putina chválit, stačí, když se nechá vyfotit v sále a doma řekne, že jednal pragmaticky.

Pro Kreml je výpočet ještě jednodušší. Moskva nepotřebuje, aby tito hosté Rusko milovali nebo mu vládně sloužili. Stačí, když svou přítomností pomáhají vytvářet obraz, že s Moskvou je stále možné a užitečné jednat. Fotografie západního politika v petrohradském kongresovém centru je v ruském státním narativu důkaz, že izolace má trhliny. A trhliny jsou zpráva, pro domácí publikum i pro váhající partnery v Africe, Asii a na Blízkém východě.

Jiný SPIEF, jiní hosté

Letošní fórum se od předsankčních ročníků liší zásadně. TASS připomíná, že v roce 2013 přijela Angela Merkelová, v roce 2018 Emmanuel Macron. Tehdy šlo o úřadující západní šéfy vlád, kteří s Putinem jednali o miliardových kontraktech. Dnes Kreml ukazuje opoziční poslance, jednotlivé podnikatele a kulturní figury. Ekonomická váha je nesrovnatelná. Symbolická váha ale funguje jinak, právě proto, že jde o výjimky z pravidla, jsou mediálně výraznější.

Důležité je zpřesnit, co může AfD reálně ovlivnit. Jako opoziční strana v Bundestagu nemá přímý hlas v Evropské radě, kde se sankce proti Rusku přijímají a obnovují jednomyslně. Nemůže sama zablokovat prodloužení sankcí ani zastavit vojenskou pomoc Ukrajině. To umějí až premiéři, a tady je rozdíl oproti Robertu Ficovi, který v Radě EU sedí jako slovenský předseda vlády. V Maďarsku naopak po dubnové změně vlády nastoupil Péter Magyar místo Viktora Orbána, což kremelskou pozici v Radě oslabilo.

Riziko AfD je jiného druhu: střednědobé a narativní. Posouvá debatu, legitimizuje proruské rámce, zvyšuje politickou cenu pro vlády, které chtějí držet tvrdou linii. Podle českých bezpečnostních dokumentů i výstupů BIS je přesně tohle podstata ruského hybridního působení: nemusíte ovládnout vládu, stačí štěpit společnost a politický proces.

Stín Petra Bystroně

V pozadí cesty AfD do Petrohradu stojí i jméno, které se na seznamu účastníků SPIEF 2026 veřejně neobjevilo, ale k tématu neodmyslitelně patří. Europoslanec Petr Bystroň, původem z Česka, čelí podezření z přijetí hotovostních či kryptoplateb od provozovatele proruského webu Voice of Europe výměnou za vystupování a hlasování v zájmu ruské vlády. Evropský parlament mu kvůli tomu loni zrušil imunitu. Kauza je oddělená od samotného fóra, ale ukazuje, jak konkrétní mohou vazby mezi prokremelskými sítěmi a evropskými politiky být.

Z českého pohledu je to relevantní dvojnásob. Bezpečnostní strategie ČR označuje Rusko za přímou hrozbu a BIS letos veřejně zasáhla proti financování ruské agrese přes stínovou flotilu tankerů. Česká linie je jednoznačná, a právě proto je každá cesta evropského politika do Petrohradu v Praze sledována pozorněji než v Berlíně.

Petrohradské fórum roku 2026 není návratem starých časů. Je to přesně kalibrovaná inscenace, ve které i dva opoziční poslanci a jeden americký komisař pro výtvarné umění stačí k tomu, aby Kreml mohl říct: vidíte, svět s námi mluví. Venku přitom hoří ropný terminál.