Putinův vlastní ekonom řekl pravdu o válce a okamžitě ho vyhodili. „Rusko zaostává i za Ukrajinou,“ vmetl Kremlu

Klepač nebyl opoziční bloger ani exilový komentátor. Dvanáct let seděl v srdci ruské státní ekonomické mašinérie, předtím šest let působil jako náměstek ministra ekonomického rozvoje. Když v květnu 2026 na odborném fóru Nikitského klubu při Moskevské burze řekl, že Rusko prohrává ekonomickou a technologickou soutěž, a v některých parametrech zaostává i za Ukrajinou, mluvil jazykem čísel, ne politických hesel. Přesně proto to bylo pro Kreml tak nebezpečné. Systémový muž popsal válku jako rostoucí náklad, ne jako triumfální projekt. A systém odpověděl jedinou větou: jste propuštěn.

Muž ze systému, ne z opozice

VEB.RF není běžná banka. Podle vlastního webu jde o agenta ruské vlády, státní rozvojovou korporaci řízenou Igorem Šuvalovem, jedním z nejbližších Putinových ekonomických spolupracovníků. Klepač v ní od roku 2014 zastával post hlavního ekonoma, člověka, který měl vládě dodávat nezávislé makroekonomické analýzy a prognózy. Před VEB sloužil na ministerstvu ekonomického rozvoje pod Elvirou Nabiullinovou, dnes šéfkou centrální banky. Označit ho za „Putinova vlastního ekonoma“ není nadsázka. Je to popis institucionálního zařazení.

Právě proto jeho květnové vystoupení zasáhlo jinak než tisíce kritických článků ze zahraničí. Kreml může ignorovat západní analytiky. Mnohem hůř se mu ignoruje diagnóza od člověka, který celou kariéru strávil uvnitř jeho vlastního aparátu.

Co přesně řekl, a proč to bolelo

Na zasedání Nikitského klubu 21. května 2026 Klepač přednesl hodnocení, které šlo přímo proti oficiální linii režimu. Klíčové body jeho analýzy:

• Válka na vyčerpání je prohraná soutěž. Pokud Západ pokračuje v podpoře Ukrajiny, Rusko ekonomickou konkurenci nevyhraje.
• Investice klesají. V reálném vyjádření se mají v roce 2026 snížit o 2,5 %. První čtvrtletí už přineslo pokles; oficiální Rosstat potvrdil index fyzického objemu HDP na 99,8 % meziročně, tedy faktickou stagnaci.
• Technologické zaostávání roste. Rusko podle Klepače v některých parametrech prohrává i s válkou zničenou Ukrajinou, která díky zahraniční podpoře dál funguje a adaptuje se rychleji.
• Sociální krize je téměř jistá. Ekonomika sice vydrží, ale za cenu, kterou pocítí běžní Rusové.
• Skryté náklady války. Klepač upozornil na neplatby v řetězci státních zakázek včetně dluhů ministerstva obrany, které se v oficiální statistice plně neukazují.
• Ukrajinské údery mění ekonomiku. Ztráty z útoků na průmyslové a dopravní objekty se už podle něj stávají makroekonomickou bariérou růstu.

Formulace „zaostává i za Ukrajinou“ přitom neznamená, že by Ukrajina měla větší ekonomiku. Klepač mluvil o odolnosti, adaptaci a schopnosti fungovat pod tlakem. A mezinárodní data mu dávají za pravdu: MMF projektuje ukrajinský růst HDP pro rok 2026 na 1,0–1,6 %, zatímco Rusko se podle červencové aktualizace téhož fondu pohybuje kolem 1,1 %. Válkou rozbitá země s třetinovou populací drží srovnatelné tempo růstu. To je číslo, které mluví samo.

Dva dny od medializace k vyhazovu

Klepačova slova tři měsíce ležela v relativním klidu odborného fóra. Pak přišel 14. srpen. The Moscow Times vytáhl klíčové pasáže, citace se rozšířily do dalších médií. O dva dny později, 16. srpna, byl Klepač podle zdrojů serveru The Bell propuštěn. Jeden ze zdrojů uvedl, že šéf VEB Šuvalov jednal „po telefonátu shora“. Druhý propuštění spojil přímo s květnovým vystoupením. Oficiální vysvětlení korporace nepřišlo.

Časová osa je výmluvná. Problém nebyla samotná analýza, ta existovala od května. Problém nastal ve chvíli, kdy se dostala k veřejnosti a začala podrývat obraz zvládnuté válečné ekonomiky, který Kreml pečlivě buduje.

Sám Klepač přitom naznačil, že jeho diagnóza nebyla osamělá. Řekl, že Institut národohospodářského prognózování i Institut VEB vládu před poklesem předem varovaly. Kritické hlasy uvnitř aparátu zjevně existovaly. Jen nesměly ven.

Stejná čísla, opačný příběh

Nejpozoruhodnější na celém případu je, že Klepač nepracoval s tajnými daty. Banka Ruska po červencovém zasedání sama přiznala pokles v prvním čtvrtletí a jen mírné oživení ve druhém. Rosstat zveřejnil čísla, která stagnaci potvrzují. Rozdíl není v datech. Je v tom, co z nich vyplývá.

Oficiální linie říká: kontrolované zpomalení, řízené ochlazení poptávky, návrat k umírněnému růstu. Klepač z týchž čísel vyvodil: prohrávající soutěž, rostoucí zaostávání a budoucí sociální otřes. Pro Kreml je druhá interpretace politicky nepřijatelná, zvlášť před zářijovými volbami do Státní dumy.

A právě tady leží rozpor, který Klepačovo propuštění jen zvýraznilo. Podle zdrojů agentury Reuters Putin v červenci odmítl návrh části poradců na kompromisní zastavení bojů na aktuální linii fronty a směřuje spíše k další eskalaci. Politické cíle zůstávají maximalistické ve chvíli, kdy vlastní ekonomický aparát varuje před neudržitelností.

Co to znamená pro Česko a Evropu

Klepač netvrdil, že Rusko zkolabuje. Tvrdil, že vydrží, ale za stále vyšší cenu. To je pro střední Evropu paradoxně riskantnější scénář než rychlý ruský kolaps. Ekonomika pod tlakem neválčí méně, jen jinak: tvrdšími mobilizačními nástroji, větším vysáváním civilního sektoru, vyšší ochotou k eskalaci.

Signály nervozity přitom vidět jsou. The Moscow Times v červenci popsal odliv 500 miliard rublů do hotovosti za pouhé dva týdny. Oficiální data centrální banky za červen sice ukazují, že vklady obyvatel ještě mírně rostly, ale citovaní ekonomové varují: stačí problém jedné velké banky a panika se může rozjet. Plošný bank run to zatím není. Stresový test ruského finančního systému ale běží v reálném čase.

Na východním křídle NATO je situace ještě hmatalnější. V květnu dopadl ruský dron s výbušninou do obytného domu v rumunské Galați, NATO v červnu hovořilo o zvýšené frekvenci průniků do moldavského vzdušného prostoru. Pro českou hranici je přímé opakování takového incidentu geograficky méně pravděpodobné, ale alianční rovina, a s ní i bezpečnostní kalkulace celého regionu, se mění.

Andrej Klepač strávil kariéru tím, že dodával ruské vládě čísla. Když z nich vyvodil závěr, který se nelíbil, systém ho odstranil. Čísla ale zůstala.