„Raketa, která poletí na Moskvu.“ Zelenský vyhrožuje Putinovi, že pocítí válku doma naplno

Večer 10. června 2026 se Volodymyr Zelenskyj postavil před kameru a oznámil, co ruské úřady teprve začínaly přiznávat. Závod v Čeboksarech, kde se vyrábí vojenská elektronika, dostal zásah střelami Flamingo. Ve stejné vlně letěly údery na ropná zařízení v Samarské a Vladimirské oblasti. „Nepřítel to cítí a budeme to dál rozšiřovat,“ řekl ukrajinský prezident ve svém večerním projevu. Agentura AP potvrdila rozsah náletů nezávisle; ruské ministerstvo obrany přiznalo sestřelení stovek dronů, šéf Čuvašské republiky Oleg Nikolajev potvrdil raketový útok na region. Jenže Flamingo je teprve první stupeň. Firma Fire Point, která střelu vyvinula, má v portfoliu ještě něco jiného: balistickou raketu FP-9 s deklarovaným doletem 855 kilometrů. Pokud splní sliby výrobce, Moskva se ocitne v jejím dosahu.

Co přesně Flamingo dokázalo

FP-5 Flamingo je pozemně odpalovaná střela s udávaným operačním dosahem až 3 000 kilometrů. Červnový útok na Čeboksary byl prvním veřejně potvrzeným nasazením, které Zelenskyj pojmenoval konkrétním typem zbraně. Nejde přitom o izolovaný nálet.

Ukrajinské ministerstvo obrany už v březnu 2026 zveřejnilo přehled, podle kterého jen v první polovině měsíce zasáhly ukrajinské síly přes 20 cílů podporujících ruskou protivzdušnou obranu: radary, odpalovače, velitelská stanoviště, systémy identifikace vlastních letadel. V dubnu přibylo dalších nejméně 25 zásahů proti PVO a radarovým systémům. Ministerstvo to samo popisuje jako vytváření „slepých míst“ a „úderových oken“ pro následné operace.

Červnový zásah v Čeboksarech tak dává smysl jako výsledek měsíců přípravy, ne jako jednorázový odvážný pokus. Nejdřív systematicky rozeberete obranu, pak skrz mezery proletí střela na cíl vzdálený 900 kilometrů od fronty.

FP-9: ambice, která teprve čeká na ověření

Spoluzakladatel Fire Pointu Denys Štilerman v rozhovoru s novinářkou Alesou Bacmanovou na YouTube prohlásil, že FP-9 má být „lepší než Iskander“ a schopná zasáhnout Moskvu. Na webu firmy jsou uvedeny parametry: dolet až 855 kilometrů, rychlost kolem 2 200 metrů za sekundu. Moskva z ukrajinského směru do takového poloměru spadá.

Jenže mezi firemní prezentací a bojovým nasazením leží propast. V otevřených zdrojích chybí potvrzení ostrých letových testů FP-9. Štilerman v médiích hovořil o létě 2026, firma na webu stále prezentuje systém jako „již brzy“. Bez nezávislého ověření (armádních zkoušek, státní certifikace, prvního bojového nasazení) zůstává FP-9 technologicko-politickým signálem. Silným signálem, ale signálem.

Srovnání s existujícími systémy je proto zatím spíš srovnáním ambicí. Iskander má ověřený dolet kolem 500 kilometrů, americký ATACMS přibližně 300 kilometrů, novější PrSM přes 500. FP-9 by se svými deklarovanými parametry řadila výš. Ale deklarované parametry nejsou totéž co bojově ověřená data.

Válka v ruském týlu: už ne rétorika, ale trend

I bez FP-9 se realita války pro Kreml zásadně proměnila. Vojenské továrny, rafinerie, radary a sklady stovky kilometrů od fronty přestaly být bezpečné. Ruská protivzdušná obrana není souvislá kupole nad celým územím, je to síť prioritizovaných uzlů, kterou lze přetěžovat a lokálně rozebírat. A Ukrajina to dělá systematicky, měsíc po měsíci.

Putin po předchozích útocích poblíž Petrohradu slíbil posílení PVO. Slib zjevně nestačil. Kombinace dronů, střel s plochou dráhou letu a domácích systémů jako Flamingo vytváří tlak, který nelze pokrýt všude najednou. Každý zničený radar znamená další slepé místo, každé slepé místo znamená další průlet.

Pro Kreml to má konkrétní ekonomický rozměr. Zásahy ropné infrastruktury zdražují provoz válečné mašinérie zevnitř. Pro Evropu včetně Česka je dopad hlavně cenový: podle statistik MPO šlo v roce 2025 přes 92 % českého dovozu ropy neruskou trasou a podíl Ruska klesl pod 8 %. Delší série útoků na ruské rafinerie může zdražovat ropu na evropském trhu, ale neznamená návrat české závislosti na ruských dodávkách.

Co to znamená pro Česko a NATO

Česká republika patří k nejvýznamnějším dodavatelům vojenského materiálu pro Ukrajinu: systémy PVO, raketomety, drony, munice, zprostředkované nákupy. V otevřených oficiálních zdrojích ale není doložené přímé napojení českých komponent na střely FP-5 nebo projekt FP-9. To je důležité říct, protože spekulace se šíří rychleji než fakta.

Hlavní bezpečnostní riziko pro Česko neplyne z kinetického přelivu války, ale z ruské hybridní reakce. Vláda v dubnu 2026 schválila nový akční plán k čelení hybridním hrozbám na roky 2026–2027: kyberútoky, dezinformace, tlak na infrastrukturu. Každý úspěšný ukrajinský úder hluboko do Ruska zvyšuje pravděpodobnost, že Kreml zintenzivní právě tento typ odvety vůči zemím, které Ukrajinu podporují.

Schopnost ohrozit Moskvu, ať už reálná, nebo zatím jen deklarovaná, mění vyjednávací dynamiku. Ne jako samostatný zlomový bod, ale jako páka. Zelenskyj a ukrajinské ministerstvo obrany rámují hluboké údery jako způsob, jak zvýšit cenu války pro Kreml a posílit ukrajinskou pozici před jakýmkoli jednáním.

Flamingo už létá a zasahuje cíle 900 kilometrů od fronty. FP-9 zatím létá hlavně v prezentacích a rozhovorech. Ale právě ta vzdálenost mezi „už“ a „brzy“ drží Kreml v nejistotě, která je sama o sobě zbraní.