Ruská armáda krvácí dvojnásobným tempem: 316 vojáků na kilometr čtvereční na Donbase, a stejně se nehne ani o metr

Číslo zveřejnil 8. dubna Pavel Pališa, šéf ukrajinského Centra obranných technologií, v rozhovoru pro RBC-Ukraine. Vztahuje ho k prvnímu čtvrtletí 2026 a k pásmu od lymanského směru na severu po oleksandrivský na jihu, tedy k celé šíři ruské ofenzívy proti doněcké obranné linii, která je součástí Donbasu. Loňský pokrovský směr, tehdy hlavní osa ruského úderu, stál zhruba 160 ztrát na kilometr čtvereční. Průměr celé fronty v roce 2025 byl asi 120. Nárůst je tedy dvojnásobný oproti nejtěžšímu sektoru a téměř trojnásobný oproti frontovému průměru. A přesto se linie měst Slovjansk, Kramatorsk, Družkivka a Kostjantynivka drží.

Co přesně měří číslo 316

Nejde o hustotu vojáků na mapě. Pališova metrika je poměr „zabití plus ranění“ ku nově obsazenému území v kilometrech čtverečních. Je to cena za zisk, nikoli rozmístění sil. A právě ta cena vypovídá víc než samotný posun frontové linie.

Proč je tak vysoká? Pališa uvádí kombinaci faktorů. Ukrajina nasazuje o třicet procent více frontových úderných dronů než Rusko; podíl optovláknových dronů, které nelze rušit elektronickým bojem, dosahuje na ukrajinské straně 32 % proti ruským 24 %. K tomu se přidává terén, hloubka fortifikací před pevnostní linií, zástavba a podmáčená říční údolí. Ruské mechanizované útoky narážejí na obranu dřív, než stihnou rozvinout sílu.

Jarní ofenzíva: velký nástup, malý výsledek

Rozjezd ruské jarně-letní ofenzivy datuje ISW na období 17.–21. března. Hned 19. března zaznamenal u Lymanu plukovní mechanizovaný a motorizovaný útok s více než 500 vojáky, desítkami obrněných vozidel a přes sto motocyklů a buggy. Ukrajinská strana hlásila 405 ruských ztrát z jediného náporu. AP o pět dní později citovala ukrajinského vojáka od Lymanu: počáteční útoky byly odraženy, postupující kolony ničeny.

Generál Syrskyj ve stejném období uváděl 619 ruských útoků za čtyři dny. Přesto ISW k 15. dubnu konstatuje, že u Kostjantynivky ruské infiltrace nezměnily průběh linie kontaktu a Rusko nemá výchozí pozici pro životaschopný útok na Kramatorsk z jihu. Dílčí taktické posuny existují. Operační průlom ne.

Silné srovnání nabízí Pokrovsk. Rusko ho dobývalo jednadvacet měsíců, fyzicky proniklo do zástavby, a ani poté si neotevřelo cestu ke zbytku Doněcké oblasti. Kramatorsk a Slovjansk jsou větší, lépe opevněné a z jihu k nim vede jediná osa přes Kostjantynivku. Pokrovská zkušenost je podle nás nejlepším měřítkem toho, co ruskou armádu u pevnostní linie čeká: měsíce krvavého boje bez rozhodujícího výsledku.

Navíc Ukrajina nezůstává pasivní. Reuters v polovině dubna psal, že ukrajinské síly v březnu získaly zpět téměř 50 km² a od konce ledna celkem 480 km², především díky protiútokům na jihovýchodě, které narušují ruskou ofenzívu.

Kreml chce víc, než umí vynutit

Vladimir Putin v červnu 2024 na ruském ministerstvu zahraničí veřejně podmínil jednání stažením Ukrajiny z celé administrativní Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Požadavek platí dodnes. ISW k tomu v analýze z 31. března 2026 píše, že takové nároky jsou větší než to, co ruská armáda na bojišti umí v dohledné době vynutit, a slouží zároveň jako nástroj kognitivní války, tedy tlak na Západ, aby sám přinutil Kyjev k ústupkům.

Tady se otevírá klíčová disproporce. Rusko požaduje celou Doněckou oblast u jednacího stolu, ale na bojišti platí 316 životů za každý kilometr čtvereční a stále se nedostalo ani k prvnímu městu pevnostní linie. Carnegie Endowment odhaduje, že Moskva zatím zvládá ztráty dorovnávat náborem 30–40 tisíc kontraktníků měsíčně, ovšem za stále vyšší finanční i kvalitativní cenu. Problém se přesouvá z otázky „kolik lidí“ na „jací lidé a za kolik“.

Co to znamená pro Česko a tlak na mír

Vysoká ruská cena za minimální efekt posiluje ukrajinský argument, že Moskva není v pozici diktovat kapitulaci. Český ministr zahraničí Petr Macinka při lednové návštěvě Kyjeva hovořil o potřebě ruských ústupků a důvěryhodných bezpečnostních garancí. Bezpečnostní dohoda mezi ČR a Ukrajinou výslovně drží neuznání anexí, včetně částí Doněcké oblasti, a závazek dlouhodobé vojenské podpory.

Každý, kdo dnes tlačí na „rychlý mír“ za podmínek, které Kreml nadiktoval v červnu 2024, by se měl podívat na Pališovo číslo z opačné strany. Pokud Rusko samo nedokáže dobýt to, co požaduje, proč by měl Západ tlačit Ukrajinu, aby to odevzdala zadarmo? Data z bojiště ukazují, že čas a cena hrají proti útočníkovi, pokud obránce dostává munici, drony a politickou podporu.

Pevnostní linie stojí. Otázka není, jestli ji Rusko dokáže prolomit letos, ale kolik dalších stovek životů za kilometr čtvereční je Kreml ochoten zaplatit, než připustí, že bojiště jeho vyjednávací pozici nepodepírá.