Rusko v dubnu 2026 poprvé od kurské operace vykázalo čistou měsíční územní ztrátu. A od 1. června bude nad Moskvou platit zákaz civilních letů kvůli dronům.
Žádné tanky na moskevském předměstí. Žádný frontový kolaps, po kterém by se ruské jednotky hromadně vzdávaly. To, co se děje na přelomu května a června 2026, je něco jiného, a v lecčems znepokojivějšího pro Kreml. Ukrajina nedrtí ruskou armádu jedním úderem, ale systematicky jí rozbíjí tempo války. Bere lokální území, nutí přesuny rezerv z jednoho krizového úseku na druhý, zasahuje logistiku stovky kilometrů od fronty a přenáší tlak až do vzdušného prostoru nad ruským hlavním městem. Podle ISW je to nejviditelnější přesun taktické iniciativy směrem k Ukrajině od léta 2024.
Kde Rusko couvá a kde jen šlape na místě
Mapa fronty z posledního květnového týdne vypadá jako mozaika drobných ukrajinských úspěchů a ruské frustrace. Potvrzené ukrajinské posuny analytici zaznamenali v západní části Záporožské oblasti u Novodanylivky, na jihovýchodní ose směrem k Oleksandrivce a Piddubnu, dříve v květnu i u Kupjansku a v okolí Kostjantynivky. Od konce dubna Ukrajina na jihu osvobodila přes 400 km² území.
Na druhé straně stojí ruská stagnace. ISW k 26. květnu neuvedl potvrzené ruské zisky hned v několika směrech najednou: severní Sumská oblast, severovýchod Charkovské oblasti, Borova, Dobropillja, Pokrovsk, Novopavlivka. Ruské jednotky útočily, ale nikam se nepohnuly.
Čísla mluví jasně. Průměrné tempo ruského postupu v prvních čtyřech měsících roku spadlo na 2,9 km² denně. Nábor klesl pod úroveň náhrady ztrát. Na některých úsecích ukrajinští velitelé hlásí nižší ruskou dělostřeleckou aktivitu, jednoduše proto, že chybí munice a hlavně lidé. Velitel ukrajinských bezpilotních sil s volacím znakem „Magyar“ za prvních devatenáct dnů května evidoval v systému Delta zásahy 19 203 ruských vojáků. A 14. května generál Syrskyj oznámil, že počet ukrajinských útočných a protiútočných akcí poprvé převýšil ruské.
Moskva jako zóna ohrožená válkou
„Zpátky k Moskvě“ neznamená pozemní postup, ale schopnost Ukrajiny vynucovat omezení přímo v srdci Ruska. Dne 22. května musela všechna čtyři hlavní moskevská letiště (Šeremeťjevo, Domodědovo, Vnukovo i Žukovskij) dočasně omezit provoz kvůli dronové hrozbě. Nebyla to premiéra: podobné uzávěry nastaly už 22. února a 5. května. Nové je, že se ad hoc reakce mění v systémové opatření. Od 1. června platí v moskevské vzdušné zóně zákaz civilních letů v hladinách od nuly do 5 100 metrů.
A nejde jen o Moskvu. Dne 25. května poprvé v historii uzavřelo letiště v Kaliningradu, ruské baltské exklávě obklopené státy NATO, kvůli dronovému poplachu. Zhruba na hodinu a půl, ale signál to byl silný.
Jak moc ukrajinské údery bolí ruskou ekonomiku? Podle výpočtů Reuters vyřadily zhruba 40 % ruské exportní kapacity ropy, tedy asi dva miliony barelů denně. Tuapsejská rafinerie po dubnovém útoku téměř zastavila provoz. A ruská Státní duma v květnu schválila zákon, který dovoluje centrální bance a Sberbank provozovat vlastní obranné systémy proti dronům a ozbrojit personál. Když si největší banka země musí pořizovat protivzdušnou obranu, válka se už nedá oddělit od běžného provozu státu.
Proč to není rok 2023
Srovnání s neúspěšnou ukrajinskou protiofenzivou z léta 2023 je nevyhnutelné, a poučné. Tehdy šlo o široce očekávaný mechanizovaný průlom proti hlubokým, vrstveným ruským opevněním v Záporožské oblasti. Podle analýzy CSIS činil průměrný postup pouhých 90 metrů denně. Hluboká minová pole, zákopy a drony ofenzivu zastavily.
Dnes Ukrajina postupuje jinak. Místo jednoho širokého průlomu volí lokální, dronově připravené vytlačování. Nejdřív údery na sklady, radary, velitelská stanoviště a palivové vlaky v hloubce desítek až stovek kilometrů. Pak nucené přesuny ruských rezerv. A teprve pak výběr slabších míst na frontě. Není to rychlé, ale je to udržitelné, a Rusko na to zatím nemá odpověď.
Co to znamená pro NATO a Česko
Dronová hrozba už dávno přerostla ukrajinské bojiště. Generální tajemník NATO Mark Rutte 13. května výslovně řekl, že Polsko, Rumunsko i Pobaltí „čelí dronové hrozbě“ a potřebují protiopatření. Po ruských narušeních vzdušného prostoru spojenců v září 2025 spustila aliance operaci Eastern Sentry a Polsko aktivovalo konzultace podle článku 4 Washingtonské smlouvy.
Česko reaguje na několika frontách:
- Čeští vrtulníkáři posilují ochranu polského nebe proti nízkoletícím cílům novými stroji H-1.
- Armáda ČR cvičí ochranu kritické infrastruktury před drony a do roku 2028 plánuje nákup téměř 3 000 bezpilotních prostředků.
- Muniční iniciativa pokračuje, vláda v lednu potvrdila koordinační roli Česka za podmínky financování jinými státy.
- V ČR běží výcvik až 800 ukrajinských vojáků ročně včetně pilotního výcviku.
ISW zároveň varuje, že Moskva si připravuje podmínky pro využití běloruského území k dronovým útokům na zásobovací trasy z Polska na Ukrajinu, včetně silnice M-06 a železničního spojení, kudy proudí i česká pomoc.
Brzda proti přestřelenému optimismu
Důležitá protiváha: Rusko není na kolenou. Mezi 19. a 26. květnem odpálilo proti Ukrajině 1 586 dronů a 91 střel. Květnové ruské příjmy z ropy a plynu mají být meziročně vyšší o 39 %, paradoxně díky válce v Íránu, která zvedla ceny. A analytici OSW výslovně konstatují, že absence zrychlení ruského postupu neznamená absenci ruské schopnosti ničit.
Nejde o konec války. Jde o to, že Ukrajina poprvé od léta 2024 diktuje tempo v části bojiště i v ruském týlu, a Moskva na to reaguje ne ofenzivou, ale protiletadlovými systémy na střechách bank.