Ruské aerolinky bijí na poplach, palivová krize je neudržitelná. Přeprava se brzy zhroutí, Kreml nic nezmůže

Dopis odešel 24. června 2026. Azimut, jeden z klíčových regionálních dopravců jihu Ruska, se obrátil na Asociaci podniků leteckého palivového komplexu (AEVT) s naléhavou žádostí: přimějte Ministerstvo energetiky jednat, protože nasmlouvané objemy kerosinu klesly zhruba o třetinu a průměrná cena od začátku června vyskočila o více než 17 procent. V Machačkale, odkud Azimut operuje linky do Dubaje, Minsku i Taškentu, cena vyletěla o 64 procent na 157 tisíc rublů za tunu bez DPH. Nejde o běžné sezónní zdražení. Jde o stav, kdy dopravce neřeší marži, ale fyzickou schopnost odletět plánovaný program.

Zákaz exportu jako přiznání krize

Když ruská vláda 1. června 2026 vydala nařízení č. 646, kterým zakázala vývoz paliva pro proudové motory až do 30. listopadu téhož roku, udělala něco, co se nedělá kvůli „normálnímu“ cenovému výkyvu. Sáhla po krizové pojistce. Už koncem května totiž tankovací firmy rozesílaly aerolinkám varovné dopisy o problémech s dodávkami a kerosin se nouzově přesouval mezi letišti v různých regionech, jak informoval Kommersant.

Ministr dopravy Andrej Nikitin přitom ve stejný den prohlásil, že resort „nevidí deficit leteckého kerosinu“. O dvanáct dní později Rosaviacija ujistila, že letiště jsou palivem plně zajištěna a program letů běží standardně. Jenže souběžně s těmito uklidňujícími slovy vznikl 8. června oborový štáb pro jih Ruska, vicepremiér Alexandr Novak nařídil denní operativní porady a zadal prověřit, zda ruské letištní tankovací komplexy vůbec zvládnou přijímat a míchat palivo typu JET A-1 s domácími standardy RT a TS-1. Pokud stát současně tvrdí, že deficit neexistuje, a přitom testuje kompatibilitu zahraničního paliva se svou infrastrukturou, jeden z těch signálů lže.

Rafinérie v troskách, sankce brzdí opravy

Příčina palivového stresu má jméno: systematické ukrajinské útoky na ruské rafinérie. Podle Reuters se jejich frekvence od začátku roku 2026 zdvojnásobila a reálně snižuje výstup benzinu, dieselu i leteckého kerosinu. Moskevská rafinérie, zasažená 16. a 18. června, podle odhadů Reuters nebude plně fungovat nejméně půl roku, prakticky až do roku 2027. A 25. června přišla další rána: po dronovém útoku byla zastavena rafinérie NORSI, což nedostatek paliv v zemi dále prohloubilo.

Opravy přitom nejsou jen otázkou času a peněz. Řada ruských rafinérií byla postavena s americkou a evropskou technologií. Po únoru 2022 západní firmy přestaly dodávat díly i servis, Honeywell to agentuře Reuters výslovně potvrdil. Sankce tak fungují jako zesilovač: i kdyby Kreml měl politickou vůli opravit vše za měsíc, fyzicky to nejde. Chybí komponenty, chybí know-how, chybí čas.

Kreml hasí, ale oheň se šíří

Novakův krizový aparát mezitím eskaluje opatření téměř každý týden. Denní operativní štáb, využití strategických rezerv, vyšší zatížení fungujících rafinérií, úvahy o úplném zákazu exportu dieselu. Vláda dokonce pracuje s modelem, v němž připouští růst cen pohonných hmot o 1,5 rublu na litr, tedy přenesení nákladů na běžné spotřebitele.

Problém je, že všechny tyto kroky řeší distribuci a tlumení škod. Žádný z nich nevrací zasažené rafinérie do provozu. Žádný neodstraní sankční bariéru na náhradní díly. A žádný nezastaví další ukrajinské útoky. Kreml tak není doslova bezmocný, ale rychlé páky v podstatě vyčerpal, a krize pokračuje.

Regionální síť pod tlakem

Nejtvrdší dopad zatím nesou regionální a jižní linky. V Machačkale byly podle oborových hlášení zavedeny limity tankování pro lety do Dubaje, Minsku a Taškentu. Chartery se tankují jen po zvláštních individuálních dohodách. Omezení hlásí i letiště Minerální Vody, Krasnodar, Astrachaň či Nižnij Novgorod. Už koncem května přicházela varování z Petrohradu, Jekatěrinburgu a Ufy.

A tlak se neomezuje na velké dopravce. Asociace provozovatelů letounů An-2 žádá státní regulaci cen leteckého kerosinu i benzinu, protože ekonomika provozu malé aviatiky přestává vycházet. Někteří provozovatelé jsou podle ní tlačeni k používání automobilového benzinu, což o míře zoufalství vypovídá víc než jakékoli oficiální statistiky.

Co to znamená pro leteckou dopravu

Nejde o scénář, v němž se jednoho rána zastaví všechna ruská civilní letadla. Jde o postupný rozpad po segmentech: nejdřív slabší regionální linky, pak dražší letenky napříč sítí, pak omezování zahraničních spojů z periferních letišť. Azimut už otevřeně varuje před dopady na kavkazské trasy. Konkrétní škrtací seznam zveřejněn nebyl, ale směr je zřejmý.

Vládní zákaz exportu paliva běží do konce listopadu 2026, Kreml sám počítá s tím, že krize potrvá měsíce. Dokud rafinérie stojí, sankce blokují díly a útoky pokračují, žádné nařízení z Moskvy fyzicky nevyrobí kerosin, který na trhu chybí.