Putinova odporná válka: Ruské drony krouží nad ukrajinskými civilisty a bez milosti je zabíjí. Bezmála 1 000 mrtvých, z toho 179 dětí

Prodavač zeleniny v Chersonu tlačí vozík po prázdné ulici. Nad ním bzučí malý dron s kamerou. Operátor sedící desítky kilometrů daleko vidí na monitoru každý jeho krok, barvu bundy, tašku v ruce, prázdný chodník kolem. Žádný vojenský cíl, žádná uniforma. Přesto stiskne tlačítko. Tohle není metafora. Je to zdokumentovaná taktika, kterou Human Rights Watch ve své zprávě z června 2025 pojmenovala „Loveni shora“. A její oběti se počítají v tisících.

Čísla, která nelze přehlédnout

K 4. srpnu 2026 eviduje Úřad generálního prokurátora Ukrajiny 967 zabitých civilistů v důsledku útoků krátkodosahových dronů, včetně nejméně 10 dětí. Téměř 7 000 dalších lidí bylo zraněno nebo jinak postiženo. Číslo „bezmála tisíc mrtvých“ tedy není odhad ani propaganda, je to průběžný celostátní součet, který den za dnem roste.

Samostatná statistická řada OSN pro Chersonskou oblast uvádí 179 zabitých civilistů v důsledku krátkodosahových dronů jen v tomto jediném regionu. Mezi oběťmi v celé zemi jsou desítky dětí zraněných a zabíjených při běžných činnostech, na cestě do školy, na dvorku, v autě s rodiči. Každé takové číslo představuje konkrétního člověka, kterého operátor dronu viděl na obrazovce a rozhodl se ho zabít.

Tempo eskalace je alarmující. V roce 2024 prokuratura registrovala zhruba 2 400 trestních řízení spojených s dronovými útoky na civilisty. V roce 2025 jich bylo přes 6 700. Za první čtyři měsíce roku 2026 už přes 2 000, tedy tempo, které předchozí rok překoná. Úřad generálního prokurátora dnes zpracovává 45 až 50 nových případů denně.

Jak funguje „dronové safari“

Označení „dronové safari“ nepoužívají novináři. Používá ho chersonská oblastní správa ve svých bezpečnostních pokynech pro obyvatele. A přesně vystihuje, co se děje.

FPV dron (zkratka pro „first person view“, tedy pohled z první osoby) přenáší operátorovi živý obraz z palubní kamery. Váží obvykle pár set gramů, stojí řádově tisíce korun a nese malou nálož. Klíčová je kombinace tří vlastností: přesnost, živý obraz a nízká cena. Operátor vidí, na koho míří. Ví, že cíl nemá uniformu. A přesto útočí.

Zdokumentovaný je vzorec, který bezpečnostní analytici označují jako „ždun“ (čekatel). Dron se vznáší nad místem zásahu a vyčkává. Když dorazí záchranáři nebo kolemjdoucí, přichází druhý úder. Taktika dvojitého úderu není nová, v Sýrii ji ruské a syrské síly používaly proti dobrovolníkům Bílých přileb. Na Ukrajině ji ale FPV technologie posunula na jinou úroveň: operátor v reálném čase sleduje příjezd sanitky a vybírá si okamžik úderu.

Prokuratura eviduje desítky případů cílených útoků na zdravotníky, hasiče a záchranáře. Jen v jarním přehledu 2026 šlo o 34 prověřovaných případů, 52 zasažených zdravotníků a 20 zasažených hasičů. Nejde o „vedlejší škody“. Jde o vzorec.

Cherson: epicentrum teroru

Chersonská oblast je nejlépe zdokumentovaným ohniskem této taktiky. Britské Centre for Information Resilience do prosince 2025 ověřilo 317 útoků na pravděpodobné civilní cíle jen v městské „červené zóně“, tedy v oblastech, kde se pohybují výhradně civilisté.

Regionální prokurátor Ruslan Kravčenko pro pravobřežní Chersonsko uvádí přes 300 mrtvých civilistů a téměř 3 000 zraněných. Mezi zraněnými je 47 dětí. V červnu 2026 Kravčenko oznámil identifikaci deseti konkrétních vojáků 404. motostřeleckého pluku, kteří jsou podezřelí z opakovaných útoků na civilisty. Prokuratura jim přiřadila volací znaky, geolokace zásahů a videa z ruských vojenských telegramových kanálů, kde se operátoři svými „zásahy“ chlubili.

Právě tato videa jsou jedním z nejsilnějších důkazů. Ruští operátoři natáčejí zabíjení civilistů a sdílejí záznamy jako trofeje. Kravčenko popisuje, že se některá videa používají dokonce k „výcviku“ dalších operátorů. Živý obraz z FPV dronu zároveň podkopává jakoukoli výmluvu na omyl v identifikaci cíle, operátor prostě vidí, do koho střílí.

Řetězec odpovědnosti: od operátora k veliteli

Ukrajinská prokuratura nespoléhá jen na vlastní kapacity. Přes Eurojust funguje společný vyšetřovací tým, který koordinuje sběr důkazů napříč jurisdikcemi. Centrální databáze CICED shromažďuje digitální stopy: záznamy z dronů, geolokační data, svědecké výpovědi, zdravotnickou dokumentaci i zbytky munice.

Cílem není jen identifikovat operátora, který stiskl tlačítko. Jde o vybudování důkazního řetězce, který povede od vojáka přes velitele roty a pluku až k těm, kdo tuto taktiku nařídili nebo tolerovali. Mezinárodní trestní soud má otevřenou situaci k Ukrajině a vyšetřování běží. Reálný problém není nedostatek důkazů, je to fyzické zadržení podezřelých, kteří zůstávají na ruském nebo okupovaném území.

Podle nás je ale samotná identifikace a jmenné zveřejnění důležitá. Každý operátor, který ví, že jeho volací znak, jednotka a konkrétní zásahy jsou zdokumentované, musí počítat s tím, že jednoho dne překročí hranici, kde ho čeká zatykač. A válka jednou skončí.

Jak se civilisté snaží přežít

Chersonská oblastní správa vydala pro obyvatele sadu doporučení, která sama o sobě vypovídají o brutalitě situace:

• Sledovat ověřené varovné kanály o dronové aktivitě
• Vyhýbat se otevřenému prostoru a osamělým stromům
• Využívat kryté nebo podzemní trasy
• Nezastavovat vozidla v exponovaných úsecích
• Nikdy nemanipulovat s předměty shozenými z dronů
• Okamžitě volat 101 nebo 102

Jsou to pravidla pro přežití v městském prostředí vlastní země. Ne na frontové linii, v ulicích, kde lidé nakupují chleba a vodí děti do školy.

Devět set šedesát sedm mrtvých civilistů, tisíce zraněných, desítky zasažených zdravotníků a záchranářů. A operátor, který to všechno sleduje v přímém přenosu na monitoru. Tohle není vedlejší škoda války. Je to její záměrný nástroj.