Rusko od prosince ztrácí víc vojáků, než kolik stíhá doplňovat. Současně mu Ukrajina systematicky ničí zásobovací trasy a ropnou infrastrukturu.
Dne 20. května svolal Volodymyr Zelenskyj mimořádný štáb. Na stole ležela zpravodajská informace: Kreml připravuje další mobilizační kroky pro odhadem sto tisíc lidí. O pět dní později Vladimir Putin podepsal zákon, který novým kontraktním vojákům a jejich rodinám odpouští dluhy až do výše 10 milionů rublů, v přepočtu zhruba 2,5 milionu korun. Dva kroky v jednom týdnu, oba ukazující na totéž: dobrovolný nábor přestal stačit a Kreml hledá způsob, jak to zakrýt, aniž by musel vyhlásit otevřenou mobilizaci. Jenže problém není jen v lidech. Ukrajina současně rozjíždí program, který má ruské armádě odříznout zásobování ještě dřív, než noví rekruti dorazí na frontu.
Tichý odvod místo mobilizačního dekretu
Kreml se otevřené mobilizaci vyhýbá od podzimu 2022, kdy chaotické povolávání vyvolalo vlnu emigrace a veřejného odporu. Místo toho vrství nástroje, které ukrajinská Služba vnější rozvědky označuje jako „mobilizaci bez mobilizace“: bonusy, tlak na zaměstnavatele, nábor studentů i migrantů. Čísla za první čtvrtletí 2026 ale ukazují, že ani to nestačí. Dobrovolný nábor dosáhl asi 70 500 lidí, zatímco plán počítal s 33 500 až 34 600 měsíčně, tedy přibližně se 100 tisíci za čtvrtletí. Denní nábor sklouzl na 800 až 930 lidí proti cíli 1 100 až 1 150.
Putinova dluhová úleva z 25. května je v tomto kontextu nouzový tah. Regiony už kvůli náborovým bonusům škrtají jinde v rozpočtech a každý další stimul zvyšuje politickou cenu války, aniž by zaručil výsledek. Pokud by Kreml přece jen sáhl po veřejném dekretu, riskuje opakování scénáře z roku 2022, tentokrát s unavenější společností a dražší ekonomikou.
Logistický lockdown: pět tisíc úderů měsíčně
Zatímco Moskva shání lidi, Kyjev jí systematicky ničí to, čím by je zásoboval. Ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov 27. května oznámil program nazvaný „logistický lockdown“: přes pět tisíc středodosahových úderů měsíčně do hloubky přes dvacet kilometrů za linií frontu. Na rozšíření kapacit vyčlenila Ukrajina dalších pět miliard hřiven, přičemž Německo podle ukrajinského ministerstva obrany financovalo rozvoj těchto schopností částkou přes miliardu dolarů.
Nejde o jednotlivé efektní zásahy, ale o průmyslový přístup k ničení zásobovacího řetězce. Ukrajinské přehledy podle Fedorova už ukazují přímou korelaci: čím víc zničené logistiky, tím méně ruských útočných akcí. Čísla to potvrzují i z druhé strany: v dubnu 2026 Rusko podle ukrajinských dat ztrácelo 179 vojáků na každý čtvereční kilometr postupu. V říjnu loňského roku to bylo 67. Postup je tedy skoro třikrát dražší.
Ropná infrastruktura pod palbou
Údery nemíří jen na muniční sklady a velitelská stanoviště. Reuters v březnu spočítal, že mimo provoz bylo nejméně 40 procent ruské exportní kapacity ropy, zhruba dva miliony barelů denně. A tlak pokračuje: Bloomberg s odvoláním na Interfax 27. května uvedl, že Moskva v pokročilé fázi zvažuje omezení vývozu nafty a leteckého paliva. Rusko přitom vyváží asi 40 procent své produkce dieselu.
Pro Česko je přímé riziko omezené. Od dubna 2025 je republika zásobována výhradně neruskou ropou přes ropovody TAL a IKL s kapacitou až osm milionů tun ročně. Nepřímý cenový tlak ale existuje: pokud Rusko skutečně omezí export rafinovaných produktů, světové ceny dieselu porostou a přes ně i ceny na českých pumpách. Nejde o zásobovací krizi, ale o peněženku.
Násobící se problémy
Klíčové je, že personální nouze a logistické ztráty se vzájemně zesilují. Od prosince 2025 do dubna 2026 Rusko podle ukrajinských dat doplnilo 148 400 lidí, zatímco potvrzené personální ztráty jen od dronových zásahů dosáhly 156 735. Pátý měsíc v řadě ztráty převyšují doplňování. I kdyby Kreml sehnal dalších sto tisíc mužů, bez stabilní logistiky je nedokáže efektivně zásobovat, střídat ani nasadit do koordinovaných operací.
Ukrajina navíc cílí i na ruskou dronovou infrastrukturu. V březnu a květnu hlásila zásahy základen a jednoho velitelství elitního centra Rubikon u Starobilsku, jednotky, kterou analytici označovali za nejsilnější nepřátelskou formaci bezpilotních prostředků v pokrovském směru. Rubikon není vyřazen, ale opakované údery do jeho zázemí ukazují, že ani technologická převaha není imunní vůči systematickému tlaku.
Co to znamená pro další měsíce
Nic z toho nevěstí rychlý konec války. Rusko stále útočí, stále hledá lidi a stále má obrovské zásoby materiálu. Ale podmínky, za kterých válku vede, se měřitelně zhoršují: nábor je dražší, postup krvavější a zásobování zranitelnější. Pokud Kreml přejde od tichého odvodu k otevřené mobilizaci, vyřeší tím možná čísla na papíře, ale přidá si politický problém doma a logistický problém na frontě. A právě v tom spočívá scénář, který je pro Moskvu nejnebezpečnější: víc lidí v systému, který je nedokáže uživit.