Rusko chystá zimní teror, chce Ukrajinu uvrhnout do úplné tmy. Raketová apokalypsa bude jen začátek

Nejde o další sérii náletů, po nichž technici za pár dní obnoví proud. Dokument, který Šmyhal podle sekundárního zpracování deníku New York Times předložil evropským partnerům, popisuje třífázovou kampaň s potenciálem až tisíce střel, dronů a naváděných bomb. Cílem není jednorázový úder, ale postupné rozbití podmínek, za kterých lze ve velkém ukrajinském městě přežít zimu: světlo, teplo, pitná voda, fungující výtahy v panelácích, nemocnice, školy. „Úplná tma“ neznamená jen zhasnuté žárovky. Znamená byt vychladlý na devět stupňů, prázdné kohoutky a devatenáctihodinový blackout, přesně jak to letos v lednu popsala agentura Reuters z Kyjeva.

Tři fáze k energetickému kolapsu

Popsaný plán má jasnou technickou logiku. První fáze míří na západní pohraniční rozvodny, uzly, jimiž proudí elektřina z Evropské unie. Ukrajina je od března 2022 synchronizována s kontinentální evropskou sítí a zimní importní kapacita dosahuje 2 100 MW. Odříznutí tohoto přítoku bere systému nouzovou berličku.

Druhá fáze cílí na vodní elektrárny a další flexibilní zdroje. Právě vodní zdroje slouží jako vyrovnávací prvek sítě, dokážou během minut reagovat na výkyvy spotřeby. Bez nich se síť stává křehkou a náchylnou ke kaskádovému kolapsu.

Třetí fáze je nejnebezpečnější. Zasáhnout má elektrické uzly a rozvodny napojené na tři fungující jaderné elektrárny, které tvoří páteř ukrajinské výroby. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) už v březnu 2025 varovala, že poškození rozvoden zvýšilo riziko ztráty externího napájení jaderných bloků, a tím i riziko širšího kolapsu celé soustavy.

Primární dokument není veřejně dostupný a NYT jeho pravost nezávisle nepotvrdil. Zkušenost zimy 2025/2026 ale ukazuje, že popsaný scénář není teoretický; je to eskalace toho, co už probíhá.

Město bez pulsu: co „úplná tma“ znamená v praxi

Představte si Kyjev v lednu. Venku minus patnáct, uvnitř panelákového bytu devět stupňů. Proud nejde devatenáct hodin. Bez elektřiny nefungují čerpadla, takže neteče voda. Bez vody nefunguje kanalizace. Bez proudu nejede výtah, pro seniory v patnáctém patře je byt pastí. Nemocnice jedou na generátory, ale palivo není nekonečné.

Reuters v lednu 2026 popsal přesně tuto situaci: přes milion kyjevských domácností bez proudu, tisíce bytových domů bez topení, výpadky trvající třikrát až čtyřikrát déle než v předchozích zimách. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti DTEK tehdy řekl, že se země blíží „humanitární katastrofě“. Agentura AP to shrnula jedním výrazem: zbraň ze zimy.

A nejde jen o elektřinu. Ruské údery zasáhly i plynový sektor; Ukrajina přišla přibližně o polovinu vlastní těžby plynu, což dramaticky zvyšuje dovozní závislost a zhoršuje výhled pro vytápění. Dostupná instalovaná kapacita klesla na zhruba 15 GW proti zimní potřebě 18–19 GW. Prezident Zelenskyj v lednu 2026 uváděl, že systém pokrývá jen asi 60 % spotřeby.

Západ pomáhá, ale úzké hrdlo zůstává

Evropská unie nečeká se založenýma rukama. Evropská komise uvádí přes čtyři miliardy eur celkové podpory energetické bezpečnosti Ukrajiny od začátku invaze. Pro zimu 2025/2026 šlo konkrétně o:

• 977 milionů eur přímé podpory
• 447 nouzových generátorů dodaných v lednu 2026
• 500milionovou garanci Evropské banky pro obnovu a rozvoj
• plán „Repair, Rebuild, Restart“ za 920 milionů eur pro další zimní sezónu
• Ukraine Energy Support Fund s objemem přes dvě miliardy eur

Premiér Šmyhal v březnu 2026 v Bruselu představil cíl zvýšit importní kapacitu na 3,5 GW, téměř dvojnásobek současného stavu. Ukrajina se snaží systémově přestavět odolnost, ne jen hasit škody.

Peníze na generátory a opravy ale neřeší jádro problému. Tím je protivzdušná obrana. AP v lednu 2026 popsala situaci, kdy některé systémy PVO dočasně neměly střely. Síť je odolnější než před rokem, zásoby interceptorů ale zůstávají úzkým hrdlem. Bez účinné obrany se opravená rozvodna stává znovu terčem během týdnů.

Co to znamená pro Česko

Česká republika už dnes patří k hlavním hostitelským zemím; UNHCR k lednu 2026 evidoval 398 370 ukrajinských uprchlíků v ČR. Režim dočasné ochrany funguje a po registraci se prodlužuje do března 2027.

Pokud by se výpadky tepla, vody a elektřiny ve velkých ukrajinských městech protáhly na týdny, část obyvatel pravděpodobně zvolí sekundární přesun do zemí, kde už mají zázemí. Česko je jednou z nich. Konkrétní prognóza nové vlny se v otevřených zdrojích zatím neobjevila, ale logika je jednoznačná: čím déle trvá byt bez tepla a vody, tím víc lidí odchází.

Na unijní pomoci Ukrajině se Česko podílí nepřímo jako členský stát přes rozpočet EU. Energetický kolaps za východní hranicí Evropy tak není jen humanitární tragédie, je to bezpečnostní problém celého kontinentu.

Punkty nezlomnosti: poslední záchranná síť

Ukrajinská vláda buduje síť takzvaných Punktů nezlomnosti, nouzových center s elektřinou, vodou, spacími místy a komunikačním spojením. V lednu 2026 jich fungovalo 10 676 stálých a téměř 3 000 dalších v pohotovosti, s kapacitou provozu přes 48 hodin. Pro Charkov, Oděsu i Kyjev připravují úřady nouzové scénáře zahrnující prodloužené školní prázdniny, dálkový režim práce a alternativní zdroje tepla.

Je to zmírnění následků. Ne důkaz, že hrozba pominula.

Raketová apokalypsa, masivní úvodní vlna úderů, je podle popsaného scénáře skutečně jen začátek. Po ní přichází týdny oprav pod palbou, prohlubující se energetický deficit, rostoucí tlak na migraci a další údery na sotva opravenou infrastrukturu. Rusko neútočí na Ukrajinu proto, aby ji na chvíli ponořilo do tmy. Útočí proto, aby v ní tma zůstala.