Rusko je na dně, vyčerpalo zdánlivě bezedný sovětský odkaz. Putin je teď po kolena v bahně a nemůže z něj ven

Rusko za tři roky války spotřebovalo přes polovinu tankových rezerv zděděných po Sovětském svazu a tempo jejich obnovy kleslo na čtvrtinu hodnot z roku 2022.

Sklad s BMP-1 i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

Když v únoru 2022 ruské kolony vjížděly na Ukrajinu, za nimi stála zdánlivě nevyčerpatelná pojistka: tisíce tanků, bojových vozidel pěchoty a transportérů uložených na desítkách skladových základen po celém Rusku. Právě tato sovětská dědictví, ne nová výroba, držela ruskou armádu v chodu navzdory ztrátám, které by jakoukoli jinou evropskou armádu vyřadily z boje během měsíců. Jenže pojistka má dno. A Kreml na něj právě dopadá.

Čísla, která mluví jasně

Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) uvádí, že Rusko mělo v lednu 2021 v aktivní službě 3 143 tanků a zhruba 8 000 dalších ve skladech. Do listopadu 2024 ztratilo nenávratně 4 042 tanků. Ze skladů vytáhlo asi 3 540 kusů. Nově vyrobilo pouhých 210.

Červnová analýza Institute for the Study of War z roku 2025 ukazuje, co zbylo:

  • 46 % předválečných tankových rezerv
  • 42 % rezerv bojových vozidel pěchoty (BVP)
  • 48 % rezerv obrněných transportérů (OT)

Problém není jen v tom, kolik kusů zbývá. Problém je v tom, jaké kusy zbývají. Analytická skupina Resurgam odhaduje, že tempo repasí spadlo ze 120 tanků měsíčně v roce 2022 na 30–35 měsíčně na začátku roku 2025. Snadno opravitelné stroje už prostě došly. Zbývají vraky, které vyžadují víc času, víc peněz a víc náhradních dílů, pokud je vůbec možné je vrátit do boje.

Armáda, kterou nelze vybavit

Kreml mezitím svou armádu rozšířil. IISS spočítal, že pro plné obsazení nové válečné struktury by Rusko v roce 2025 potřebovalo asi 4 200 tanků v aktivní službě. Má jich zhruba 2 900. Deficit sedmi set tanků není abstraktní číslo, znamená brigády bez plné výzbroje, prapory, které jedou do útoku s polovinou předepsané obrněné podpory.

Kyjevská ekonomická škola (KSE) ve své dubnové zprávě upozorňuje, že asi 80 % nově dodávaných lehkých obrněnců tvoří retrofity starších sovětských modelů, nikoli čistě nová výroba. Ruská „válečná ekonomika“ tedy z velké části recykluje minulost, ne buduje budoucnost.

Motorky místo tanků

Jak vypadá válka, když dojdou obrněnce? Přesně tak, jak ji vidíme na frontových záběrech od přelomu let 2024 a 2025. Ruské útoky se stále častěji opírají o:

  • Motorky a čtyřkolky — levné, rychlé, jednorázové. Nahrazují BVP v roli přepravy pěchoty přes otevřený terén.
  • Buginy a civilní vozidla — improvizovaná řešení tam, kde chybí obrněná technika.
  • Drony — estonská rozvědka očekává vybudování kolem 190 praporů bezpilotních systémů v ruské armádě.
  • Severokorejská munice — Reuters a Open Source Centre zdokumentovaly přes 15 000 kontejnerů munice dodaných z KLDR od září 2023.

ISW hodnotí, že tato adaptace přináší Rusku jen marginální taktické zisky za cenu vysokých pěších ztrát. Méně tankových vln, více levných spotřebních útoků. Válka pokračuje, ale její podoba se mění, a ne ve prospěch útočníka.

Past, ze které není cesta ven

Estonská rozvědka ve své výroční zprávě z února 2026 formuluje situaci střízlivě: úplný kolaps ruské ekonomiky je „vysoce nepravděpodobný“, bezprostřední útok na NATO nečekají. Zároveň ale konstatuje, že Kreml jen předstírá zájem o mír a dál sleduje dlouhodobé válečné cíle.

Právě v tom spočívá Putinova past. Ukončit válku bez zjevného vítězství by znamenalo přiznat, že Rusko spálilo většinu sovětského dědictví, obětovalo statisíce vojáků a nezískalo rozhodující zlom. Pokračovat znamená dál požírat techniku, která je čím dál horší, dražší a obtížněji nahraditelná. Obě varianty jsou špatné. Jedna je jen pomalejší než druhá.

Pro Českou republiku to neznamená oddech. Obranná strategie ČR z roku 2023 označuje Rusko za nejzávažnější bezpečnostní hrozbu a nové alianční cíle NATO tlačí Česko k budování druhé brigády, posílení protivzdušné obrany a logistiky. Vyčerpané ruské sklady snižují riziko rychlé konvenční eskalace proti Alianci, ale dlouhodobá hrozba zůstává.

Co to znamená pro frontu

Resurgam odhaduje, že od druhé poloviny roku 2025 může ruské tempo tankové obnovy pokrývat už jen asi 30 % aktuálních ztrát. ISW zároveň upozorňuje, že není jasné, zda motorky a lehká vozidla dokážou výpadek obrněnců střednědobě vyrovnat. Rusko může válčit ještě dlouho, ale čím dál méně „sovětským“ a čím dál více improvizovaným způsobem.

Sovětský odkaz nebyl bezedný. Byl jen tak hluboký, že tři roky vypadal jako nekonečný.

Kolik si myslíte, že toho ještě – použitelného – Rusům ve skladech zbývá?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články