Rusko má děsivé ztráty, ale bojí se je říkat nahlas. Na Ukrajině už obětovalo přes 12 000 tanků a 1,4 milionu vojáků

Číslo 1,4 milionu vypadá na první pohled jako tiskový omyl. Není. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny ho zveřejňuje každé ráno v souhrnné statistice, kterou přebírají zahraniční redakce od Rádia Svoboda po americké think-tanky. Jen za posledních 24 hodin přibylo dalších 1 190 vojáků a jeden tank. Co ale přesně ta čísla znamenají, proč se tak liší od nezávislých odhadů mrtvých, a hlavně, proč ani takto masivní ztráty Rusko vojensky nezlomily?

Co se skrývá za číslem 1,4 milionu

Nejdůležitější věc, kterou je třeba říct hned: 1 393 140 neznamená 1,4 milionu mrtvých ruských vojáků. Mluvčí generálního štábu Andrij Kovalov už v roce 2024 vysvětlil, že do personálních ztrát se počítají dvě kategorie: nenahraditelné ztráty (mrtví, pohřešovaní, zajatí) a sanitární ztráty (ranění neschopní dalšího boje). Jde tedy o celkový počet lidí, které ruská armáda ztratila z bojové sestavy.

Nezávislé odhady jsou nižší, ale pořád šokující. Washingtonské CSIS k 31. prosinci 2025 odhadovalo téměř 1,2 milionu ruských celkových ztrát, z toho 275 000 až 325 000 mrtvých. Londýnský IISS pro rok 2025 uváděl přes 416 000 ztrát jen za jediný kalendářní rok, a v některých obdobích roku 2024 přesahovalo denní tempo 1 200 mrtvých a raněných. CSIS tato čísla označilo za ztráty bez obdoby u velmoci od druhé světové války.

Aktuální denní přírůstek +1 190 vojáků není výjimečný výkyv. Je to přesně v pásmu dlouhodobého průměru, který CSIS pro rok 2025 vyčíslilo na zhruba 1 150 denně. Válka neakceleruje ani nezpomaluje, jen dál seká.

12 050 tanků: víc, než Rusko mělo v aktivní službě

Číslo 12 050 tanků je samo o sobě absurdní. IISS před invazí odhadoval ruský aktivní tankový park na 3 143 strojů. Ve skladech leželo dalších zhruba 8 000 kusů různé provozuschopnosti. Ukrajinský součet je tedy asi 3,8násobek předválečného aktivního parku a převyšuje i starší součet aktivních a skladovaných tanků dohromady.

Jak je to možné? Metodiky se liší. Ukrajinské „bojové ztráty“ zahrnují širší kategorii než „nenahraditelné ztráty“ v pojetí IISS, který do listopadu 2024 napočítal 4 042 nenahraditelně ztracených ruských tanků. I tak je to víc, než kolik jich Rusko mělo na začátku v aktivní službě. Projekt Oryx, který eviduje jen vizuálně potvrzené ztráty (tedy absolutní minimum), k 16. červnu 2026 zaznamenal u Ruska 14 044 ztracených tanků a obrněnců dohromady, u Ukrajiny 5 884.

Klíčový detail: Rusko podle IISS mezi únorem 2022 a listopadem 2024 vytáhlo ze skladů přibližně 3 540 tanků. Nově vyrobených za stejné období? Asi 210. Poměr 17 : 1 ve prospěch skladů říká vše o tom, na čem ruská armáda stojí. Nejde o průmyslovou supervelmoc chrlící nové stroje. Jde o stát, který systematicky vybírá sovětské dědictví.

Proč Kreml o ztrátách mlčí

Rusko své ztráty oficiálně nezveřejňuje. A nejen to, aktivně trestá každého, kdo se o to pokusí. Po 4. březnu 2022 vstoupily v platnost zákony, které za „vědomě nepravdivé informace“ o armádě ukládají až pět let vězení, v přitěžujících případech pět až deset let. Za „diskreditaci“ ozbrojených sil hrozí správní pokuty. Podle údajů citovaných v rozsudku Evropského soudu pro lidská práva bylo do května 2024 zahájeno 296 trestních kauz a téměř 9 500 správních řízení.

Paralelně stát zablokoval nezávislé redakce včetně Mediazony a BBC Russian, tedy přesně ty projekty, které se pokoušely ruské ztráty nezávisle počítat jménem. Kreml tak zůstal prakticky jediným povoleným vypravěčem války. Důvod je pragmatický: ztráty v řádu statisíců podkopávají obraz „kontrolované speciální operace“, komplikují nábor a zvyšují riziko nespokojenosti v regionech, odkud armáda bere nejvíc mužů. Čísla, která Kyjev každé ráno zveřejňuje, jsou pro Moskvu politicky toxická, a právě proto se je bojí říkat nahlas.

Proč Rusko přesto dál útočí

Tady je jádro paradoxu. Ztráty jsou obrovské, ale ruské ofenzivy pokračují. CSIS popisuje postup u Pokrovsku, Časiv Jaru nebo Kupjansku tempem 15 až 70 metrů denně. Od začátku roku 2024 Rusko získalo méně než 1,5 procenta ukrajinského území. Metry kupované za stovky životů denně.

Odpověď na otázku „jak“ vede přes čtyři pilíře:

• Sklady. Sovětský svaz zanechal obrovské zásoby techniky. I po 4 042 nenahraditelných tankových ztrátách mělo Rusko v listopadu 2024 stále kolem 2 900 tanků v aktivní službě. IISS už v roce 2024 odhadoval, že skladové zásoby mohou krýt těžké ztráty ještě zhruba tři roky, ovšem za cenu stále horší kvality.
• Kontraktní nábor a cizinci. Rusko nahrazuje lidi penězi. Kontraktní bonusy vyskočily na násobky průměrného platu, do armády proudí vězni, zahraniční rekruti a podle IISS až 15 000 severokorejských vojáků.
• Levné drony místo drahých životů. Do roku 2025 se bezpilotní prostředky staly hlavní příčinou frontových ztrát, až 80 procent. Ukrajina cílila na výrobu 4,5 milionu dronů ročně, ruské cíle byly jen mírně nižší. Ukrajinský generální štáb k 22. červnu eviduje přes 366 000 ztracených ruských dronů.
• Ochota platit. Kreml akceptuje směnný kurz, který by demokratický stát s volnou veřejnou debatou těžko ustál. Bez nezávislých médií a s trestním zákonem v zádech může Moskva cenu války před vlastní populací skrývat, a pokračovat.

Co z toho plyne pro Evropu

Ruské ztráty snižují kvalitu části pozemních sil, ale z Ruska nedělají neškodného souseda. IISS upozorňuje, že letectvo a námořnictvo zůstávají z velké části zachované. Válka ale zároveň urychlila posilování NATO a evropské zbrojení, a čísla z Ukrajiny jsou nejsilnějším argumentem pro to, že jde o průmyslově-opotřebovací konflikt, kde rozhodují zásoby munice, náhradní technika a schopnost vyrábět levné drony ve velkých sériích.

Pro českou debatu to znamená jediné: jednorázová symbolická gesta nestačí. Potřeba je dlouhodobá a systémová podpora, munice, protivzdušná obrana, protidronové systémy. Přesně to, co válka každý den spotřebovává v tisícových počtech.

Rusko není vojensky zlomené. Ale každé ráno, když ukrajinský generální štáb zveřejní novou bilanci, je o něco jasnější, jakou cenu Kreml za svůj pomalý postup platí, a proč o ní nechce, aby se mluvilo.