Rusko mění strategii úderů. Označilo v Kyjevě nové strategické cíle, které chce zničit do roku 2027

Dne 14. června 2026 zasáhly ruské střely uzlovou stanici Lozova v Charkovské oblasti. Poškodily lokomotivy, zranily strojní četu. Nebyl to ojedinělý incident, byl to další bod v sérii, která od poloviny roku 2025 mění charakter ruské vzdušné kampaně proti Ukrajině. Místo plošného narušování tratí a energetické sítě Moskva stále přesněji cílí na těžko nahraditelné součásti železničního systému. A kyjevský uzel, páteř celé logistické sítě státu, je v centru tohoto tlaku.

Od kolejí k lokomotivám: co se změnilo

V prvních letech války Rusko útočilo na železnici převážně nepřímo: ničilo energetickou infrastrukturu, poškozovalo koleje, signalizaci, trakční vedení. Koleje se dají opravit za hodiny, přesměrovat provoz zvládne dispečink během dne. Jenže od léta 2025 se vzorec útoků proměnil. Šéf Ukrzaliznycji Oleksandr Percovskij pro Reuters popsal přechod k „cíleným úderům na lokomotivy“. Analytici z Konrad-Adenauer-Stiftung ve svém Ukraine Air War Monitoru zaznamenali nárůst měsíčních útoků na lokomotivy a nákladní vozy z přibližně 42 ve druhé polovině roku 2025 na zhruba 75 v prvních měsících roku 2026.

Nejde o náhodu ani o rozptýlené údery. Open-source mapování serveru Texty.org.ua ukazuje, že počet hlášených útoků na železniční infrastrukturu vzrostl ze 72 za období srpen až listopad 2025 na 127 za období prosinec 2025 až polovina května 2026. A co je podstatnější: útoky se geograficky rozšířily z frontových oblastí do centrálních a zadních částí sítě. Tedy tam, kde Ukrajina obchází poškozené úseky a kudy proudí zahraniční zásobování.

Nové cíle: co přesně Rusko ničí

Seznam opakujících se cílů je konkrétní a čitelný:

• Lokomotivy – od začátku roku 2026 jich Rusko poškodilo nebo zničilo přes 200. Za celý rok 2025 a první čtvrtletí 2026 to bylo 209 kusů.
• Lokomotivní depa a opravárenské kapacity – bez nich nelze poškozené stroje vracet do provozu.
• Trakční podstanice – napájejí elektrifikované tratě, jejich výpadek odstavuje celé úseky.
• Uzlové stanice – Lozova, Synelnykove, Kozyatyn. Místa, kde se kříží trasy a přeřazují vlaky.
• Mosty – 86 poškozených za rok 2025 a první čtvrtletí 2026.
• Osobní stanice – 50 poškozených ve stejném období.

Celkem Ukrzaliznycja eviduje přes 5 100 úderů na svou infrastrukturu od začátku války a více než 26 000 poškozených či zničených objektů, jak uvedl vicepremiér Oleksij Kuleba. Podle zprávy RDNA5 Světové banky připadlo v roce 2025 plných 90 % nově zaznamenaných škod v dopravním sektoru právě na železnici. Ruské ministerstvo obrany tyto útoky veřejně rámuje jako zásahy proti přepravě vojenského personálu a techniky. Ve skutečnosti ale paralyzují i civilní dopravu, evakuace a export.

Proč rok 2027, a proč je to kritické

Ve veřejně dostupných zdrojích se neobjevuje žádný ruský dokument s termínem „zničit do roku 2027″. Jako analytický horizont ale toto datum dává znepokojivý smysl. Před válkou měla Ukrzaliznycja 1 532 lokomotiv. Jejich průměrné stáří činilo 46 let, opotřebení přesahovalo 96 %. Už v listopadu 2025 ukrajinské ministerstvo infrastruktury varovalo, že během dvou až tří let hrozí deficit trakce, který omezí přepravu. Kuleba v červnu 2026 řekl, že Ukrajina akutně potřebuje asi 100 elektrických lokomotiv.

Při současném tempu ztrát (stovky poškozených strojů ročně na parku, který byl kriticky opotřebovaný už před válkou) se extrapolace k výraznému poklesu kapacity kolem roku 2027 jeví jako realistický scénář. Nejde o jednorázové „vypnutí“ železnice. Jde o pomalé, systematické obrušování systému, který sice stále funguje, ale s každým zásahem ztrácí rezervu na improvizaci.

Záchrana, která přichází pomalu

Pomoc ze Západu existuje, ale její náběh je pomalejší než tempo škod. Alstom má dodat 55 nových nákladních lokomotiv, první kus ovšem dorazí nejdřív v prvním čtvrtletí 2027. Americká exportní banka EXIM schválila úvěr v přepočtu přes 3,7 miliardy korun na 40 lokomotiv Wabtec, termín fyzických dodávek ale zatím není upřesněn. Litva jedná o převodu části svých rezervních lokomotiv.

Ukrzaliznycja mezitím drží provoz improvizací: přesměrováním tras, multimodálními spoji vlak plus autobus, rozptylem zátěže mezi uzly. Právě o tuto schopnost improvizovat ale Rusko útočí. Když zničíte depo, nemáte kde opravovat. Když zničíte trakční podstanici, nemáte čím napájet. Když zničíte lokomotivu, nemáte čím jet, a novou nedostanete měsíce, někdy roky.

Co to znamená pro Česko

Ukrajinská železnice není jen vojenská záležitost. Je to hlavní dálkový dopravní prostředek pro evakuace civilistů, spojení s frontovými městy a přepravu přes 90 % ukrajinského exportu. Civilní letectví je od roku 2022 mimo hru, silnice jsou pro těžkou logistiku dražší a méně efektivní. Organizace jako Člověk v tísni a Charita ČR jsou na evakuačním řetězci přímo navázané, pomáhají evakuovaným osobám a zásobují místa odříznutá od služeb. Paralýza železnice by tuto pomoc nepřerušila úplně, ale prudce by ji zdražila a zpomalila. Česko přitom podle UNHCR eviduje 388 052 uprchlíků z Ukrajiny. Další zhoršení mobility a zásobování uvnitř Ukrajiny může tento tlak zvýšit.

Rusko nesází na jeden velký úder, který by železnici zastavil přes noc. Sází na to, že systém, který drží pohromadě díky improvizaci a sovětským lokomotivám starým půl století, jednoho dne prostě přestane stačit. A první nová lokomotiva, která by to měla změnit, dorazí nejdřív za půl roku.