Rusko najelo na zápornou bilanci. „Už nezabere více, než si vezmeme zpět,“ vzkazuje Zelenskyj

Květen 2026 byl podle analytické skupiny DeepState prvním měsícem od roku 2023, kdy Rusko čistě ztratilo více území, než obsadilo.

Volodymyr Zelenskyj v Buče i Zdroj fotografie: Rawpixel
                   

Volodymyr Zelenskyj to řekl nahlas 31. května v rozhovoru pro americkou CBS. Od prosince 2025 prý Rusko „začalo ztrácet iniciativu“ a nedokáže už měnit tisíce útoků měsíčně v reálný postup na mapě. Čísla z nezávislých otevřených zdrojů mu dávají v trendu za pravdu, i když se v přesných hodnotách rozcházejí. Nejde o obrat celé války. Jde o nový stav opotřebovací fáze, v níž Rusko útočí draze a bere málo, a Zelenskyj to chce proměnit v diplomatický tlak dřív, než přijde další zima.

Od stovek kilometrů čtverečních k nule

Na přelomu roku to ještě vypadalo jinak. Podle výpočtů Russia Matters z dat Institutu pro studium války (ISW) zabralo Rusko za čtyři týdny do konce ledna zhruba 275 km², do začátku února pak asi 319 km². Pak přišel zlom. V březnu agentura AFP nad stejnými daty ISW napočítala už jen 23 km² čistého ruského zisku. V dubnu ISW poprvé od srpna 2024 zaznamenal čistou měsíční ztrátu ruské strany. A v květnu DeepState veřejně evidoval jen 14 km² ruského postupu, s tím, že po započtení opožděně zveřejňovaných ukrajinských zisků je bilance záporná.

Zelenskyj 22. května doplnil vlastní kumulativní číslo: od začátku roku prý Ukrajina osvobodila 590 km². Je to oficiální ukrajinský údaj, ne nezávisle ověřená metrika, ale směr odpovídá tomu, co ukazují i západní analytici.

Proč čísla nesedí přesně, a proč to nevadí

ISW ve svém hodnocení z 1. června výslovně upozorňuje, že přesný výpočet zisků a ztrát je stále těžší. Frontová linie je promíchaná, obě strany operují v rozšířených „kill zónách“ a ruská armáda se víc opírá o infiltrační taktiku malých skupin, která komplikuje mapování. Různé analytické nástroje (DeepState, Black Bird Group, ISW) používají odlišné metodiky a liší se v konkrétních číslech.

Trend je ale konzistentní napříč všemi. Rusko v květnu provedlo přes 7 000 útoků, o 37,5 % víc než v předchozím měsíci. Územní zisk z toho? Prakticky nulový. Měsíční ztráty ruské armády Zelenskyj odhaduje na 30 až 35 tisíc vojáků. I kdyby bylo skutečné číslo nižší, poměr nasazených sil k zabraným kilometrům čtverečním se dramaticky zhoršil.

Sankce jako zbraň, ne jako obchodní nástroj

Zelenskyj v rozhovoru pro CBS nezdůrazňoval jen frontovou mapu. Minimálně stejně ostře mluvil o sankcích, a o tom, že je Západ začíná rozmělňovat ve špatnou chvíli. Bezprostřední spouštěč je americká politika kolem ruské ropy. Trumpova administrativa v dubnu i květnu 2026 obnovila dočasné výjimky umožňující nákup části sankcionované ruské ropy, oficiálně kvůli cenovému šoku z války s Íránem. Podle Reuters o prodloužení tlačily „energeticky zranitelné“ země odříznuté od dodávek z Perského zálivu.

Zelenskyj to odmítá. Tvrdí, že uvolnění pomáhá ruskému obrannému průmyslu a že v Evropě nepřineslo viditelný pokles cen paliv. A tady má oporu i v českém kontextu: tuzemská vláda reguluje ceny pohonných hmot kvůli blízkovýchodnímu napětí, ne kvůli ruským sankcím.

Jeho argument je jasný: právě teď, kdy Rusko ztrácí schopnost postupovat, je nejhorší možný okamžik na povolování tlaku.

Co chce Zelenskyj dostat výměnou za mír

V rozhovoru pro CBS načrtl čtyři vrstvy bezpečnostních garancí, bez nichž odmítá jednat o ukončení horké fáze války:

  • Právně závazný mechanismus pomoci při dalším ruském útoku, zahrnující vojenské, zpravodajské, logistické i sankční kroky.
  • Americký monitorovací systém příměří postavený na dronech, senzorech a satelitech.
  • Evropská mnohonárodní síla pro odstrašení a obnovu ukrajinské armády.
  • Geopolitické ukotvení: Zelenskyj v únoru 2026 výslovně spojil bezpečnost s konkrétním datem vstupu Ukrajiny do EU, ideálně v roce 2027.

Jako preferovaný vyjednávací formát jmenuje trojku Británie, Francie a Německo, s možným zapojením Turecka nebo severských států. Česko je součástí širší „koalice ochotných“ (v Paříži sedělo mezi 37 státy), ale do úzkého jádra nepatří. Česká vláda po lednovém nástupu potvrdila pokračování muniční iniciativy, ovšem bez peněz ze státního rozpočtu: koordinaci si ponechala, financování mají nést jiní.

Moskva mezitím drží vlastní linii. Mluvčí Peskov v květnu zopakoval, že je „předčasné mluvit o konkrétních termínech“ a že operace pokračuje. Kreml trvá na maximalistických požadavcích v Donbasu a veřejně odmítá Zelenského návrhy na příměří.

Český rozměr: pomoc ano, ale za čí peníze

Pro českou debatu je Zelenského výrok dvojsečný. Zastáncům pomoci dává do ruky argument, že tlak funguje a nemá smysl ho teď uvolňovat. Skeptikům ale neodpovídá na otázku, proč by měl český rozpočet nést náklady, když ani vláda sama to už neplánuje. Prakticky se domácí diskuse posouvá od „zda pomáhat“ k „v jakém formátu a za čí peníze“, a případné příměří by tuto debatu jen urychlilo, nikoli uzavřelo.

Zelenskyj mluví o diplomatickém okně „před zimou“. Není to slib konce války. Je to argument, proč právě teď nezlevňovat cenu, kterou Rusko platí za každý metr čtvereční.

Jak špatně na tom ruská armáda je, když více ztrácí než dobývá?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lubomír Vávra

Zobrazit další články