Německá rozvedla má vážné podezření, že chce Rusko otestovat, nakolik je Severoatlantická aliance soudržná v otázce kolektivní obrany.
Zhoršená bezpečnostní situace v Evropě nenechává chladným snad žádného vysokého politika ani vojenského představitele. Někteří považují za nesmysl, že by Rusko vyhledávalo konfrontaci s NATO, ale redakci Armádního Zpravodaje neunikly obavy Bruna Kahla, šéfa německé zahraniční rozvědky, podle nichž je Rusko „odhodláno“ otestovat závazky kolektivní obrany.
Testování kolektivní obrany v rámci NATO
Z důvodu bezpečnosti (není dobré možnému nepříteli vyzrazovat, co víme) nesdělil Bruno Kahl téměř nic – pouze to, že má německá rozvědka jasné zpravodajské náznaky, že se ruští představitelé domnívají, že závazky kolektivní obrany zakotvené ve smlouvě Severoatlantické aliance již nemají praktickou platnost. „Jsme si zcela jisti, a máme zpravodajské informace, které to ukazují, že Ukrajina je jen krokem na cestě na západ,“ sdělil podle Reuters.
Uklidnil však, že to neznamená, že by se ruská armáda přesouvala na západ, a aniž by upřesnil povahu svých zpravodajských zdrojů, řekl, že ruští představitelé předpokládají konfrontace, které nedosahují plného vojenského angažmá. Cílem má být otestování, zda Amerika skutečně dostojí svým závazkům vzájemné pomoci podle článku 5 severoatlantické smlouvy.
Znění podle Ministerstva obrany České republiky oficiálně je:
„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo v Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
Bruno Kahl doplnil, že k tomu stačí relativně málo: „Nepotřebují kvůli tomu posílat armády tanků. Stačí poslat do Estonska ‚malé zelené mužíčky‘, aby chránili údajně utlačované ruské menšiny,“ řekl s odkazem na ruskou okupaci Krymu v roce 2014. Sdělil také, že ho kontakty s jeho americkými kolegy přesvědčily, že berou ruskou hrozbu velmi vážně.
NATO je mnohem silnější než Rusko
Nakolik jsou hrozby ze strany Ruska vážné a reálné, pochopitelně nelze s jistotou říci, ale kdo není slepý a vidí, jaké praktiky má tamní režim, který lze v mnohém přirovnat k diktátorství, i dnes, musí uznat, že nelze brát – byť jenom náznaky – na lehkou váhu, a minimálně je dobré být připraven. Redakce Armádního Zpravodaje ostatně koncem května 2025 informovala, že ruská rozvědka budovala v Estonsku civilní armádu, která by převzala moc v případě „pádu“ vlády.
Mnozí evropští politici již dříve vyjádřili obavy z možné konfrontace, kdy Rusko zaútočí na NATO, respektive některé východní země – není tajemství, že stále mnohé z nich považuje za sféru svého vlivu, a čím více se od něj odklání, tím více to jeho představitele nenechává klidnými. Litevská ministryně obrany pak dokonce připustila konfrontaci už za 2 roky.
Nizozemci pak sdělili jenom o pár dní později úvahu, že bude Rusko připraveno na ozbrojený konflikt se Severoatlantickou aliancí již do 1 roku po ukončení bojů na Ukrajině. Vzhledem k jeho rozjeté válečné výrobě a celkové mašinerii je to asi možný scénář, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že je už teď silně vyčerpané, a že je i evropská část NATO silnější než papírově druhá nejsilnější armáda světa – ruská – a to zejména díky technologické převaze.
Armádní Zpravodaj nepopírá, že má i Rusko řadu nebezpečných zbraní, ale válka na Ukrajině ukazuje, že jich spousta kvůli embargu ze Západu nedosahuje takové úrovně. Už v prosinci 2022 také generálové ve výslužbě uvedli, že by NATO dokázalo smést Rusko konvenčně během chvíle. Odpůrci budou jistě opět oponovat atomovkami (čímž jenom potvrzují, že ruská armáda není tak silná), ale Armádní Zpravodaj je názoru, že je v útoku nepoužije, max. v obraně, jelikož by tím riskovalo odvetu z Francie, Velké Británie, a nejspíše i Ameriky.
Myslíte si, že je NATO soudržné, a že by v případě vojenské konfrontace pomohla i Amerika?


