Generálové ve výslužbě uvádí, že by NATO dokázalo smést Rusko během chvíle: vyrovnat se mu dokáže pouze v jednom směru

V konvenčním konfliktu se Rusko nemůže západu rovnat. Ačkoliv má silný jaderný arzenál, je vojensky pozadu. Aktuálně musí být navíc velmi vyčerpané.

Panavia Tornado se střelami Storm Shadow i Zdroj fotografie: Geoff Lee / Creative Commons / OGL
                   

Na nepříznivý vývoj války na Ukrajině mnozí ruští propagandisté a jestřábi reagovali hrozbami použití jaderných zbraní. A i když ruský prezident Vladimir Putin nikdy nic takového nevyslovil, nenechala na sebe čekat ani reakce západu. Jaké scénáře by v takovém případě nastaly však nenaznačují politici, ale penzionovaní generálové. Ti ve zkratce řekli, že by Rusko muselo očekávat vojenskou odvetu NATO a úplné zničení federativních sil na Ukrajině.

Zničení základen na Ukrajině a černomořské flotily

Například David Petraeus, bývalý ředitel CIA, v říjnu prohlásil, že: „Použití jaderné zbraně by mohlo znamenat následné zničení všech ruských základen v regionu, odstranění ruských konvenčních sil na bojišti a lodí v Černém moři.“ A totéž řekl v podstatě i Ben Hodges, bývalý velitel amerických sil v Evropě. Nutno poznamenat, že jde o generály ve výslužbě, kteří údajně jenom prezentovali své názory.

Odpálení BGM-109 Tomahawk iZdroj fotografie: Uživatel DVIDSHUB / Creative Commons / CC BY
Odpálení střely BGM-109 Tomahawk z lodi

Že by NATO takovou silou disponovalo je zjevné; a dle některých by se ani nemuselo k Rusku moc přiblížit. Západní země už v minulosti nejednou ukázaly, že jsou schopny velice přesných a ničivých úderů, k čemuž často užívají střely BGM-109 Tomahawk odpalované z lodí a ponorek. Spojené státy i další země přitom disponují desítkami takových plavidel, takže by jich mohly společně vyslat i pár stovek. Každá střela nese hlavici o hmotnosti 450 kilogramů a má dosah přes 1 500 kilometrů.

Ale hlavní úder by nejspíše přišel ze vzduchu, kde mají západní země nad Ruskem mnohonásobnou převahu. A to nejenom v počtu letadel, jichž federace navíc mnoho ztratila na Ukrajině, ale také v jejich vyspělosti. Západní státy by mohly nasadit velké počty letadel páté generace se schopnostmi stealth, které mj. Amerika nedávno zapojila do „sloního pochodu“. Rusko může oproti tomu nabídnout třeba hrstku letounů Suchoj Su-57, které ale dle výkonů na Ukrajině moc slávy nepřináší. I západní letadla čtvrté generace jsou často hodnocena lépe než ta ruská.

NATO může útočit z bezpečné vzdálenosti

I když ruská armáda disponuje moderní protivzdušnou obranou, nemusí to země NATO v některých případech trápit, neboť dokáží útočit z bezpečné vzdálenosti. Řada bombardérů a bojových letounů může nést například střely AGM-158 JASSM, které jsou velmi přesné, disponují hlavicí o hmotnosti 450 kilogramů, a jejich dolet vychází kolem 1 000 kilometrů. Francouzská střela Storm Shadow používaná na některých evropských letounech má pak hlavici o hmotnosti 300 kilogramů a dolet přes 500 kilometrů.

Střela AGM-158 JASSM iZdroj fotografie: Letectvo Spojených států amerických
Střela AGM-158 JASSM

Další možností jsou třeba velmi přesné klouzavé pumy AGM-154 z produkce Spojených států. Jejich hmotnost je téměř 500 kg a při shození z velké výšky zasahují cíle vzdálené i více než 100 kilometrů. V případě nasazení ruské protivzdušné obrany by západní letouny zřejmě odpálily také protiradarové střely AGM-88 HARM. K dispozici je mají také na Ukrajině, kde se ukázaly v boji proti Rusku jako velmi účinné. Západní letouny je však umí využít mnohem lépe.

Samo NATO se ale v tuto chvíli do bojů přímo zapojit nechce, aby válku zbytečně neprohloubilo. Navíc už dříve Dmitrij Medveděv, který dříve zastával roli prezidenta a premiéra Ruska, naznačil, že by se západní země měly ze strany federace obávat odvety, a to i za použití hypersonických zbraní. O těch je známo, že je má, ale dle všeho ve velmi nízkých počtech. Mnohem větší hrozbu pak představuje jaderný arzenál Ruska, který by měl být nejsilnější na světě.

Pokud by ovšem federace na nějakou zemi NATO zaútočila, musela by počítat s mohutným protiúderem. A zdaleka by se nejednalo jenom o její základny na území Ukrajiny, s největší pravděpodobností by čelila útokům i na svém území. Konvenční konflikt s NATO by zkrátka Rusko vyhrát nedokázalo, jeho armáda zdaleka není tak silná, jak stále avizovalo. To dokazuje mj. i válka na Ukrajině, kde sice stojí proti všemožným zbraňovým systémům ze západních zemí, ale doposud stále výhradně pouze proti ukrajinským vojákům.

Jakou šanci by Rusko mělo proti zemím NATO?

Diskuze Vstoupit do diskuze
89 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Poláci jsou na Čechy už vážně naštvaní: V obchodech mají kvůli nim prázdné regály
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Experimentální zbraň 2. sv. války: Pekelné kolo bylo tak nebezpečné, že raději skončilo už ve fázi testování
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Potraviny, které přirozeně překonají únavu aneb Energie na celý den a prospěšné látky k tomu
adbz.cz
adbz.cz
Skvrny od oleje a paliva je potřeba odstranit co nejdřív. Dají se vyčistit i bez námahy