Rusko pocítilo, že na budoucnost nestačí: F-35C poprvé startovaly z nejmodernější letadlové lodi světa

Dva stealth víceúčelové bojové letouny F-35C v říjnu 2026 poprvé vzlétly a přistály na palubě letadlové lodi nové generace. Za jedenáct dní zvládly 122 startů a 122 přistání.

F-35C přistává na letadlové lodi i Zdroj fotografie: Lockheed Martin
                   

Dne 13. října 2026 dosedl F-35C Lightning II na palubu PCU John F. Kennedy, druhé lodi americké třídy Gerald R. Ford. O den později z téže paluby poprvé odstartoval. Zní to jako rutina, ale nebyla. Šlo o vůbec první spojení stealth palubního letounu páté generace s nejnovější třídou amerických letadlových lodí, která místo parních katapultů používá elektromagnetické. Pro americké námořnictvo je to certifikační milník, který otevírá cestu k plné integraci F-35C na všech budoucích nosičích. Pro Rusko je to připomínka, že v disciplíně palubního letectva dnes nemá čím odpovědět: jeho jediná letadlová loď Admirál Kuzněcov je roky mimo provoz a podle některých zdrojů se zvažuje její sešrotování.

Co přesně se na palubě Kennedy odehrálo

Během jedenáctidenní testovací kampaně dva stroje F-35C provedly 34 letů, 122 katapultových startů a 122 zachycených přistání. Čísla potvrdil Navy Times 19. listopadu 2026. Cílem nebylo jen ověřit, že letoun z paluby vzlétne a bezpečně dosedne. Šlo o takzvané testování kompatibility letounu s lodí, tedy strukturální verifikaci draku, chování softwaru Block 4/TR-3 a souhry letounu s palubními systémy v reálném námořním prostředí.

Než se F-35C vůbec dostal na Kennedy, prošel roky pozemních zkoušek. Od ledna 2024 probíhaly testy na pobřežní základně NAWCAD Lakehurst, kde námořnictvo provozuje repliky palubních systémů, včetně elektromagnetického katapultu EMALS a záchytného zařízení AAG. Teprve po úspěšném průchodu touto fází a po předběžném převzetí lodi v září 2026 přišly na řadu skutečné palubní zkoušky.

Důležité je odlišit milník od bojové pohotovosti. F-35C je nyní „vyčištěný“ pro provoz na lodích třídy Ford, ale samotná Kennedy ještě není hotová. Formální předání námořnictvu je plánované na jaro 2027 a termín plné bojové pohotovosti americké námořnictvo zatím veřejně nestanovilo.

Proč je Kennedy technologický skok

Třída Gerald R. Ford představuje nejzásadnější generační posun amerických letadlových lodí od zavedení třídy Nimitz v sedmdesátých letech. Klíčové rozdíly jsou konkrétní a měřitelné:

  • EMALS místo páry. Elektromagnetický katapult využívá uloženou kinetickou energii a výkonovou elektroniku. Oproti parnímu systému C13 nabízí přesnější řízení koncové rychlosti, plynulejší zrychlení a výrazně nižší mechanický stres pro letoun i loď.
  • AAG místo Mk-7. Digitálně řízené záchytné zařízení Advanced Arresting Gear zvládá širší rozpětí hmotností přistávajících strojů a vyžaduje méně personálu.
  • Třikrát více elektrického výkonu. Reaktory třídy Ford generují dostatek energie nejen pro současné systémy, ale i pro budoucí technologie: laserovou obranu, pokročilé radary, bezpilotní prostředky.
  • Vyšší tempo operací. Podle dokumentu Naval Aviation Playbook 2025 je třída Ford projektována na výrazně vyšší počet letových operací za den než Nimitz.

Kennedy navíc dostala schopnost nasadit F-35C už během stavby, nikoli až formou pozdějšího dovybavení. Šlo o vědomou změnu kontraktu a legislativní požadavek, aby loď mohla s F-35C vyplout už jako dodaná jednotka.

Ruský kontrast: loď v doku, letouny bez stealth

Když se mluví o tom, že Rusko na tuto budoucnost nestačí, nejde o paušální odsudek ruské armády. Jde o jednu konkrétní, ale prestižní disciplínu, palubní letectvo provozované z letadlové lodi. A v té je propast obrovská.

Rusko disponuje jedinou letadlovou lodí, těžkým letadlovým křižníkem Admirál Kuzněcov. Loď je roky v opravě. Podle ruské agentury TASS opravy v roce 2024 stále pokračovaly, ale The Moscow Times v červenci 2025 informoval, že se vážně zvažuje její sešrotování. Kuzněcov navíc nepoužívá katapulty; jeho letouny startují z takzvaného ski-jumpu, nakloněné rampy, která omezuje maximální vzletovou hmotnost, a tím i množství paliva a výzbroje.

Ruské palubní typy Su-33 a MiG-29K/KUB patří ke starší generaci. Su-33 je podle Aviation Week čistě obranná stíhačka bez moderní naváděné útočné výzbroje. MiG-29K umí útočit i na hladinové cíle, ale není stealth, nemá senzorovou fúzi páté generace a v síťovém boji se s F-35C nedá srovnávat. Zatímco USA odstraňují poslední technické bariéry pro provoz stealth letounu na nové třídě nosičů, ruská nosičová složka řeší otázku vlastního přežití.

A co Čína?

Americký náskok není absolutní. Nejblíže k podobné kombinaci je Čína. Její nosič Fu-ťien byl zařazen do služby 5. listopadu 2025, je to první čínský nosič s katapultovým startem a zachyceným přistáním (CATOBAR) s vlastní verzí elektromagnetického katapultu a už na něm proběhly palubní zkoušky stealth letounu J-35. Podle analýzy CSIS ChinaPower ale Fu-ťien v některých parametrech za americkými nosiči stále zaostává, protože je konvenčně poháněný, což omezuje vytrvalost i energetickou kapacitu.

Podle nás je právě čínský postup hlavním strategickým motorem amerického spěchu. Kennedy a její sesterské lodě nejsou odpovědí jen na Rusko, ale především na rostoucí čínské námořní ambice v Indo-Pacifiku. Rusko v této rovnici figuruje spíš jako mocnost, která v kategorii nosičového letectva zaostává stále výrazněji.

Co to znamená pro Česko a NATO

Česká republika si F-35 objednala, ale v pozemní verzi A, a první stroje má podle harmonogramu dostat až v roce 2031; plných operačních schopností má dosáhnout v roce 2035. Námořní verze C se České republiky přímo netýká. Společný základ ale existuje: všechny tři varianty F-35 sdílejí stejné avionické jádro a modernizace Block 4 se týká celého programu. F-35C má navíc specifické úpravy pro palubní provoz, tedy větší křídlo, zesílený podvozek, přistávací hák a sklápěcí konce křídel.

Pro evropskou bezpečnost má úspěšná integrace F-35C na lodích třídy Ford nepřímý, ale reálný význam. NATO po roce 2022 výrazně posílilo přítomnost amerických úderných letadlových skupin v evropských vodách, v Baltu, Jadranu i Středomoří. Silnější nosičová složka zvyšuje americkou schopnost rychle posilovat alianci a držet odstrašení tam, kde je potřeba. Každý další nosič schopný operovat s F-35C je další vrstva věrohodnosti článku 5.

Říjnové testy na Kennedy nejsou přelomem, který by ze dne na den změnil rovnováhu sil. Jsou ale dalším krokem v procesu, který Rusko sleduje bez možnosti odpovědět, a právě ta nemožnost odpovědi je tím, co z testovacího milníku dělá strategický signál.

Zvládne se Rusko někdy vyrovnat Západu na moři?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články