Rusko poprvé nasadilo Iskander s průbojnou hlavicí, která louská bunkry. Kyjev zažívá nejintenzivnější útoky za celou válku

V noci z 29. na 30. září 2026 zachytily ukrajinské monitorovací systémy nad Kyjevem dosud nepoužitou modifikaci balistické střely Iskander-M s hlavicí určenou proti podzemním cílům.

2 rakety Iskander-M i Zdroj fotografie: Uživatel Boevaya mashina / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Sirény nad ukrajinskou metropolí zněly přes dvacet hodin. Útoky nepřišly jen v noci, pokračovaly přes den, navečer a znovu po setmění. Energetika, městská doprava, zásobování vodou, obytné čtvrti od Svjatošynu po Oboloň. Kyjev zažil sérii, která svou vytrvalostí a rytmem překonala cokoliv, co jeho obyvatelé dosud poznali. A uprostřed toho všeho se poprvé v otevřených zdrojích objevila nová zbraň: střela 9M723-2F3 s průbojnou hlavicí, konstruovaná tak, aby pronikala železobetonem do chráněných a částečně podzemních objektů.

Co je 9M723-2F3 a proč se o ní mluví jako o novince

Rodina balistických střel Iskander-M není pro ukrajinskou protivzdušnou obranu ničím neznámým. Ukrajinská vojenská rozvědka GUR na svém portálu War&Sanctions dlouhodobě uvádí, že Iskandery létají s různými typy bojových částí: tříštivými, vysoce explozivními, kazetovými i penetračními. Penetrační hlavice jako kategorie tedy není úplná novinka. Charkovská oblastní prokuratura už v prosinci 2024 předběžně hovořila o Iskanderu-M s průbojnou hlavicí po úderu na sportovní objekt v Charkově.

Co je nové, je konkrétní modifikace. Monitorovací kanál AIRmonitor, citovaný ukrajinskými médii Informator i serverem Apostrophe, identifikoval dvě střely 9M723-2F3 sestřelené nad Kyjevem v noci na 30. září. Podle těchto zdrojů se tato modifikace od starších verzí liší nejen penetrační hlavicí, ale také schopností vypouštět v terminální fázi letu radarové klamné cíle, tedy falešné terče, které mají zmást systémy protivzdušné obrany.

Formulace „louská bunkry“ není prázdná publicistická nadsázka. Penetrační hlavice je konstrukčně určená proti zakopaným a zesíleným cílům: podzemním velitelským stanovištím, zodolněným skladům, krytým uzlům pod vrstvami betonu a zeminy. Neznamená to, že automaticky zničí libovolně hluboký bunkr, ale rozšiřuje spektrum cílů, které Rusko dokáže ohrozit jedinou střelou.

Důležitá poznámka: veřejně doložený forenzní důkaz, že by tato konkrétní modifikace při aktuální vlně skutečně zasáhla podzemní objekt, zatím chybí. Tvrzení o nasazení pochází z monitorovacího kanálu a sekundárních médií, nikoli z oficiální technické expertízy ukrajinského ministerstva obrany.

Dvacet hodin pod sirénami

Čísla z noční bilance ukrajinského letectva vypadají na první pohled jako rutina pozdní fáze války: 188 dronů, 5 zneškodněných balistických a protilodních střel, dopady na 18 místech. Jenže tato noc byla jen začátek.

Podle oficiálního portálu města Kyjeva útoky 30. září pokračovaly přes den dalšími vlnami dronů, odpoledne přišly balistické střely a večer se nálety opakovaly znovu. Sirény zněly přes dvacet hodin. V 17:46 byly zavedeny nouzové odstávky elektřiny, v 18:05 stála část městské hromadné dopravy, kontaktní síť tramvají a trolejbusů byla poškozená. Kyivvodokanal v 19:18 oznámil pokles tlaku v síti, zásobování vodou se podařilo obnovit až kolem 21:14.

Zasažené čtvrti: Svjatošynská, Holosijivská, Solomjanská, Obolonská, Podilská, Ševčenkivská. Požáry skladů a soukromých domů. Mrtví a zranění. Agentura AP celou kampaň zarámovala jako cílený tlak na energetickou síť před zimou, pokus proměnit zimu ve zbraň.

A právě tady se láme vnímání intenzity. Čistě objemem vypuštěných prostředků proti celé Ukrajině existovaly i větší útoky: 2. června 2026 letectvo hlásilo 729 prostředků, 6. července pak 419. Ale žádný z nich netrval tak dlouho a nezasáhl každodenní provoz Kyjeva tak plošně. Současná série je pro obyvatele metropole nejvytrvalejší a nejvíc ochromující.

Proč obrana nestačí na sto procent

Ukrajina disponuje systémy Patriot s raketami PAC-3, které ministerstvo obrany přímo označuje za nejúčinnější prostředek proti Iskanderům, Kinžalům a Cirkonům. Fungují. Dvě střely 9M723-2F3 nad Kyjevem byly podle monitoringů sestřeleny.

Problém je saturace. Když útok přijde ve více vlnách, kombinuje balistické střely s desítkami dronů a nová modifikace navíc vypouští klamné cíle, obrana nemůže zachytit všechno. Při červencovém útoku letectvo zneškodnilo 363 cílů, a přesto zaznamenalo 29 dopadů balistických střel a 18 dopadů dronů na 34 místech po celé zemi. Matematika je nemilosrdná: i 90% úspěšnost při stovkách cílů znamená desítky průniků.

Nasazení průbojné hlavice tuto rovnici dál komplikuje. Pokud Rusko začne systematicky mířit na chráněné objekty (zodolněnou infrastrukturu, podzemní velitelství, kryté sklady), standardní tříštivá hlavice by nemusela stačit. Penetrační ano. A právě proto je 9M723-2F3 víc než technická kuriozita.

Širší obraz: ne jedna zbraň, ale změna taktiky

Největší tlak na Kyjev dnes nevytváří jedna nová raketa. Vytváří ho kombinace. Balistické střely Iskander v různých konfiguracích. Proudové drony Geraň, které létají rychleji než starší verze a přicházejí ve vlnách. Denní útoky, které nutí obyvatele trávit hodiny v krytech místo v práci. Zásahy do energetiky, které mění zimu ve zbraň.

AP i Kyiv Independent popisují prudkou eskalaci ruské vzdušné kampaně od konce srpna 2026. Nejde o izolovanou noc, ale o pokračující režim náletů, jehož cílem je vyčerpat jak protivzdušnou obranu, tak psychiku civilního obyvatelstva.

Česko na tuto realitu reaguje systémově. Vláda schválila pokračování programu Ukrajina na roky 2026–2030 s alokací miliardy korun. Bezpečnostní rada státu řešila pokračování muniční iniciativy, která už pomohla dodat přes čtyři miliony střel, i ochranu české kritické infrastruktury proti dronovým útokům s poučením právě z Ukrajiny. Ministerstvo zahraničí v dubnu 2026 předvolalo ruského velvyslance kvůli hrozbám vůči českým firmám a potvrdilo, že česká pomoc Ukrajině stojí na mezinárodním právu.

Co bude dál

Riziko dalších vln je vysoké. Rusko před každou zimou zesiluje útoky na energetiku a letošek se od tohoto vzorce neodchyluje, naopak ho stupňuje. Nová modifikace Iskanderu s průbojnou hlavicí rozšiřuje paletu hrozeb, ale sama o sobě válku nezmění. Změní ji vytrvalost, se kterou Moskva kombinuje všechny dostupné prostředky do jednoho nepřetržitého tlaku.

Kyjev stojí. Voda teče, tramvaje jezdí, lidé ráno vylézají z krytů a jdou do práce. Ale dvacet hodin sirén za jediný den je cena, kterou žádné město nemůže platit donekonečna.

Jak velkou komplikací bude nová hlavice pro Ukrajinu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články