Rusko řádí, bombardování Kyjeva je nevídané. Lidé se stěhují pod zem, spí i ve stanicích metra mezi kolejemi

Když krátce po půlnoci rozezněly sirény ukrajinskou metropoli, začal se plnit podzemní svět, který si Kyjevané za poslední měsíce zvykli považovat za druhý domov. Čtyřicet šest podzemních stanic otevřelo všechny vestibuly a proměnilo se v nouzové noclehárny. Na nástupištích ležely deky a karimatky, rodiny s dětmi usínaly pod zářivkami, žena na fotografii agentury Reuters se tiše modlila opřená o stěnu tunelu. Nad jejich hlavami ukrajinská protivzdušná obrana zachytávala stovky cílů, a desítky dalších proklouzly.

Noc v číslech: jeden z nejtěžších úderů roku

Podle ukrajinského letectva vypustilo Rusko v noci na 2. června kombinovanou vlnu 73 raket a 656 dronů. Protivzdušná obrana zneškodnila 642 z nich, tedy přes 88 procent. Zbytek dopadl. Třicet balistických zásahů, tři zásahy střel s plochou dráhou letu a 33 úderných dronů zasáhlo 38 lokací v hlavním městě a okolí. Výpadky elektřiny postihly více než 140 tisíc domácností, poškozeno bylo pět zdravotnických zařízení, kyjevská radnice hlásila mrtvé a desítky zraněných.

Útok nebyl bleskem z čistého nebe. Už 29. května Volodymyr Zelenskyj veřejně varoval, že ukrajinská rozvědka má informace o přípravě nového rozsáhlého úderu. Rusko zároveň otevřeně hrozilo „systematickými útoky“ na cíle v Kyjevě, údajně jako odvetu za úder v okupovaném Luhansku, který Ukrajina popřela.

Eskalace, která nekončí jednou nocí

Červnový útok nepřišel izolovaně. Patří do série, která od jara 2026 posouvá vzdušnou kampaň na novou úroveň objemu:

• 24. března – rekordních 999 dronů za jediný den v rámci celé Ukrajiny, asi 250 mířilo na Kyjevskou oblast.
• 14. května – 731 vzdušných cílů (675 dronů, 56 raket), hlavní směr opět Kyjev.
• 24. května – 600 dronů a 90 raket soustředěných na hlavní město, poprvé s nasazením hypersonické střely Orešnik.
• 2. června – 729 cílů, 73 raket a 656 dronů.

Čísla kolísají, ale trend je zřejmý: Rusko testuje kapacitu ukrajinské protivzdušné obrany opakovanými masivními vlnami v intervalech dvou až tří týdnů. Každý útok nutí PVO spotřebovat zásoby interceptorů a zároveň zvyšuje pravděpodobnost, že část střel pronikne. Nejde o jednorázový exces. Jde o metodu.

Metro jako nouzové město pod zemí

Číslo 41 tisíc ukrytých za jedinou noc je podle kyjevské radnice nejvyšší noční údaj za poslední roky. Kyjevské metro, budované v sovětské éře s ohledem na protiatomovou ochranu, se fakticky stalo nočním městem pod zemí, s vlastním rytmem, pravidly a limity.

Město samo upozorňuje, že nástupiště mají pevně daný rozměr. Lidé nesmějí blokovat evakuační průchody objemnými zavazadly, volné musí zůstat únikové cesty. Při 41 tisících lidech rozložených na 46 stanicích vychází průměrně necelých 900 osob na stanici, ale distribuce je nerovnoměrná: centrální stanice praskají ve švech, okrajové zůstávají poloprázdné. Komfort je nulový. Funkčnost zatím drží.

Fotografie z té noci ukazují scény, které se v Kyjevě staly rutinou: spící batolata na dekách vedle sloupů, starší lidé sedící na skládacích stoličkách, teenageři svítící do telefonů. Není to panika. Je to organizovaný úkryt milionového města, které se naučilo přežívat pod zemí.

Co to znamená pro Česko

Česká pomoc Ukrajině běží i v roce 2026 v konkrétní materiální podobě. Vládní Program Ukrajina 2030 počítá s alokací jedné miliardy korun ročně na humanitární, stabilizační a rekonstrukční asistenci. Letos v únoru Česko poslalo 55 dieselových generátorů, přesně ten typ pomoci, který po nocích jako ta červnová drží v chodu nemocnice a čerpací stanice. Evropská unie prodloužila dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky do 4. března 2027.

Pro Čechy s blízkými v Kyjevě: nouzová linka Konzulárního operačního a informačního centra MZV ČR je dostupná na čísle +420 222 420 222. Kyjevská radnice po útoku aktivovala obvodní štáby pomoci s kontakty pro jednotlivé čtvrti.

Město pod úderem, které stále funguje

Ještě 2. června, pár hodin po útoku, energetická společnost DTEK hlásila dokončení havarijních oprav a návrat elektřiny pro zasažené domácnosti. Záchranáři prohledávali trosky, metro se ráno vrátilo do přepravního režimu a Kyjev znovu fungoval, do příští sirény.

Třímilionové město si zvyklo na rytmus, který by ještě před třemi lety zněl absurdně: přes den žít, v noci sestoupit pod zem. Otázka už není, jestli přijde další masivní útok. Otázka je, kolik nocí ještě kyjevské metro vydrží být domovem.