Rusko si zavařilo, 10 zemí severní Evropy podepíše námořní pakt namířený proti němu. Už odmítají tolerovat jeho teror

Ceremonie proběhne na palubě britské letadlové lodi HMS Prince of Wales, den před zahájením konference Atlantic Future Forum. Podpis operacionalizuje takzvanou Maritime Proposition, na které se všech deset členů britsko-vedeného uskupení Joint Expeditionary Force shodlo už v červenci. Nejde o další nezávazné memorandum ani o nový obranný blok mimo NATO. Jde o praktický krok, který mění severoevropskou námořní spolupráci z občasných konzultací na předem sladěnou reakci proti ruským ponorkám, sabotážím podmořské infrastruktury a nátlaku na obchodní trasy. Informaci o přesném datu podpisu přinesl jako první rozhovor náčelníka britského generálního štábu Richarda Knightona pro Financial Times.

Kdo podepisuje a co se mění

JEF tvoří Velká Británie jako vedoucí stát, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Deset zemí, které obklopují Balt, Severní moře a severní Atlantik, tedy přesně prostor, kde Rusko v posledních letech stupňuje podhladinovou aktivitu a hybridní operace.

Dosud JEF fungoval jako flexibilní rámec: společná cvičení, výměna informací, ad hoc koordinace. Nová námořní dohoda posouvá spolupráci na jinou úroveň:

• Společná doktrína a výcvik – námořnictva deseti států budou cvičit podle sjednocených standardů, aby mohla okamžitě operovat společně.
• Integrované plánování a logistika – sdílení náhradních dílů, munice i personálu napříč loďstvy.
• Kompatibilita vybavení – od komunikačních systémů po senzory, aby lodě různých vlajek fungovaly jako jeden celek.
• Vyšší pohotovost – schopnost rychle složit kombinované námořní síly a nasadit je bez týdnů příprav.

Přeloženo do jedné věty: deset námořnictev se chce dostat do stavu, kdy dokážou „spojit síly v krátkém čase a okamžitě společně bojovat“, jak to formuluje červencové oznámení Royal Navy. To není rétorika. To je operační ambice.

Proč právě teď, a proti čemu konkrétně

Neexistuje jedna „poslední kapka“. Existuje kumulace, která přetekla. Britská vláda letos v dubnu zveřejnila, že sledovala ruskou útočnou ponorku a plavidla speciální námořní jednotky GUGI v blízkosti britských vod. Za dva roky zaznamenala 30% nárůst ruských plavidel ohrožujících britské vody. Britský parlamentní výbor pro obranu v říjnu varoval před „zářivými mezerami“ v kapacitách pro severní Atlantik: nedostatek fregat se sonary, oslabená protiponorková válka, ztracená schopnost operovat pod ledem.

K tomu přidejte širší obraz. Agentura AP zdokumentovala 59 incidentů v Evropě od února 2022, které vlády nebo bezpečnostní složky připsaly Rusku či skupinám na něj napojeným: kyberútoky, sabotáže, žhářství, špionáž, plánování atentátů. Knighton v rozhovoru pro FT výslovně jmenoval cílené zabíjení, sabotáže a kyberútoky jako důvod, proč severní Evropa přestává tolerovat ruský nátlak.

Ministři obrany JEF na říjnovém zasedání přitom zdůraznili, že uskupení „nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje hrozbu pro Rusko“. Jenže zároveň dodali, že se budou bránit. Diplomatický jazyk, za kterým stojí 28 válečných lodí a 6 letounů nasazených při loňském cvičení NORDIC WARDEN, 99 sdílených zpravodajských hlášení a 33 sledovaných podezřelých plavidel. Letos v létě pak proběhlo cvičení LION PROTECTOR, při kterém JEF nacvičoval eskortu strategických transportních lodí Baltem a synchronizoval se s britskou údernou skupinou kolem HMS Prince of Wales.

Co to znamená pro Rusko

„Zavařilo si“ neznamená, že zítra vypukne námořní bitva. Znamená to, že prostor mezi Británií, Norskem a Baltem se pro ruské ponorky, sabotážní operace a nátlakové akce stává dražším, rizikovějším a méně předvídatelným.

Severní Atlantik a takzvaný GIUK gap (průliv mezi Grónskem, Islandem a Británií) je klíčový koridor. NATO ho označuje za životně důležitou zónu včasného varování, kudy ruské ponorky musí projít z arktických základen do Atlantiku. Podmořské kabely, energetické potrubí a zásobovací trasy mezi Severní Amerikou a Evropou vedou právě tudy. Kdo kontroluje tento prostor, kontroluje nervový systém transatlantické bezpečnosti.

Dosud Rusko těžilo z toho, že reakce severoevropských států byla pomalá, roztříštěná a závislá na bilaterálních dohodách. Nová námořní dohoda tento stav mění. Víc společných patrol znamená víc kontaktu s ruskými jednotkami. Víc sdílených dat znamená méně prostoru pro tiché operace. Víc interoperabilních lodí znamená rychlejší odpověď. Pro ruské velení to představuje nutnost kalkulovat s koordinovanou reakcí deseti států místo s izolovanými námořnictvy.

Evropa přebírá odpovědnost, a Česko není mimo hru

Námořní pakt JEF nezůstává v izolaci. Americká Národní obranná strategie z ledna 2026 výslovně říká, že Evropa má převzít primární odpovědnost za svou konvenční obranu s „kritickou, ale omezenější americkou podporou“. Summit NATO v Ankaře v červenci potvrdil totéž. JEF je přesně ten typ regionální iniciativy, kterou Washington požaduje: víc evropské odpovědnosti, ale stále uvnitř aliančního rámce.

Pro Českou republiku, která leží daleko od severních moří, to není abstraktní téma. BIS ve výroční zprávě za rok 2025 popisuje ruské dezinformace, verbování „telegramových agentů“ pro možné sabotáže, klasické zpravodajské operace i kyberútoky proti českým cílům. Už za rok 2024 BIS uvedla, že pomohla zastavit sabotážní pokusy podobné útoku na autobusové depo v pražském Klíčově. NÚKIB eviduje významný podíl DDoS útoků od ruskojazyčných hacktivistů. A české ministerstvo zahraničí v dubnu 2026 předvolalo ruského velvyslance kvůli výhrůžkám vůči českým firmám.

Česko sice v JEF nesedí, ale těží z toho, že severní křídlo Evropy je stabilní. Transatlantické posily, data i obchod proudí přes severní Atlantik. Pokud JEF dokáže tento prostor lépe chránit, ulevuje tím celé alianci, včetně jejího středoevropského jádra.

Víc než papír

JEF už prokázal, že umí přejít od deklarací k akci. NORDIC WARDEN, LION PROTECTOR, eskorty v Baltu, protiponorkové hlídky v severním Atlantiku: to nejsou plány, to jsou odlétané hodiny a odplavané námořní míle. O vstup do formátu navíc požádala Kanada, což naznačuje, že uskupení roste, místo aby stagnovalo.

Až v úterý deset ministrů nebo jejich zástupců připojí podpisy na palubě HMS Prince of Wales v oslském přístavu, nepůjde o symbolické gesto. Půjde o formalizaci toho, co se v severní Evropě buduje už měsíce: námořní síť, která Rusku bere prostor pro tiché operace, sabotáže a nátlak. Kreml si na sebe ušil bič, a deset severních států ho teď zvedá ze země.