Ukrajinci útočí a Rusko silně krvácí: 2 obří ropné rafinerie po útocích přerušily provoz. Zpracovaly skoro 10 % veškeré ropy

Dne 15. května 2026 dopadly drony na Rjazaňskou ropnou rafinerii, jednu z pěti největších v Rusku. O dva dny později přerušila zpracování i Moskevská rafinerie. Podle agentury Reuters jde v obou případech o úplné zastavení provozu, ne o pouhé omezení. Ukrajina tím nezasáhla jen dva průmyslové areály. Zasáhla palivové tepny, které zásobují Moskvu, její letiště a celý střed země. A právě v tom je podstata toho, co se v květnu odehrává: systematický tlak na centrální rafinerský uzel, bez kterého se ruská metropole neobejde.

Co přesně bylo zasaženo

Rjazaňská rafinerie patří pod Rosněfť a podle firemních materiálů zvládne zpracovat až 18 milionů tun ropy ročně. Reuters za rok 2024 uvádí skutečný objem 13,1 milionu tun, což představuje téměř 5 % celkové ruské rafinérské kapacity. Ukrajinský generální štáb potvrdil poškození konkrétních zpracovatelských jednotek: AVT-3, AVT-4, AT-6 a jednotky hydrorafinace dieselového paliva. Po útoku 15. května závod úplně zastavil.

Moskevská rafinerie, provozovaná Gazprom Něftí, v roce 2024 zpracovala 11,6 milionu tun ropy. Americká EIA ji řadí do pásma 210–260 tisíc barelů denně. Reuters uvádí, že škoda na technologii nebyla kritická, přesto byl provoz 17. května přerušen z bezpečnostních důvodů. Restart by mohl trvat několik dní. U Rjazaně takový harmonogram veřejně dohledatelný není a vzhledem k rozsahu poškozených jednotek je opatrnější počítat s delším výpadkem.

Dohromady obě rafinerie představují zhruba 9–10 % ruského zpracování ropy. To je číslo, které si zaslouží pozornost.

Nejde o dva požáry, ale o strategii

Ukrajina v květnu nezasáhla jen rafinerie. Ministerstvo obrany v Kyjevě potvrdilo, že současně s moskevskou rafinérií byly cílem i palivové uzly Solnečnogorskaja a Volodarskaja, součásti prstence produktovodů kolem Moskvy, do kterého vstupuje palivo z rafinerií v Moskvě, Rjazani i vzdálenějším Kstovu. Cílem není jednotlivý požár. Cílem je narušení celé moskevské palivové logistiky.

Čísla to potvrzují. Rosněfť sama uvádí, že více než polovina produkce rjazaňského závodu míří na trh Moskvy a Moskevské oblasti. Palivo z Rjazaně tankuje přibližně čtvrtina aut v metropoli a více než polovina letů na letištích Šeremeťjevo a Domodědovo využívá letecké palivo právě odtud.

Rjazaň s Moskvou přitom nejsou osamocené případy. Jen v centrálním Rusku podle Reuters výpadky a omezení zasahují rafinerie s celkovou kapacitou přes 83 milionů tun ročně, tedy téměř čtvrtinu ruské rafinérské kapacity. Tyto závody dohromady produkují přes 30 % ruského benzinu a kolem 25 % dieselu. Ukrajinské ministerstvo obrany rámuje celou kampaň otevřeně: v lednu a únoru 2026 hlásilo přes 40 úderů a 13 zasažených zařízení ropného a plynárenského sektoru, v dubnu následovala další systematická vlna hlubokých úderů na 14 rafinerií a terminálů.

Rusko se brání, ale kompenzace slábne

Moskva reaguje kombinací exportních omezení a pokusů o přerozdělení toků. Reuters uvádí ruský zákaz vývozu benzinu platný do 31. července 2026. Po útoku na Rjazaň byly zastaveny prodeje benzinu a nafty na petrohradské burze. Jenže další závody, které by mohly výpadky centrálního Ruska nahradit, jsou samy po útocích nebo jedou pod kapacitou.

Reuters letos popisoval zásahy na Kirishi (17,5 milionu tun v roce 2024, 6,6 % ruské rafinace), NORSI (16 milionů tun ročně), Perm (12,6 milionu tun) nebo Tuapse (12 milionů tun). U Kirishi se počítalo jen s částečným restartem do měsíce. Rusko nemá kam přelít výrobu, protože záložní kapacity samy hoří.

Odplata běží paralelně. Podle Reuters Rusko po víkendovém ukrajinském útoku na Moskvu udeřilo raketami a drony na Oděsu a Dnipro. Nejde o otázku „zda“, ale „v jaké intenzitě a kam“.

Co to znamená pro české pumpy

Přímý efekt na ceny pohonných hmot v Česku by měl být omezený. Český cenový mechanismus ministerstva financí pracuje s domácími velkoobchodními indexy a kotacemi Platts Rotterdam/NWE, nikoli s přímou vazbou na ruské rafinerie. EU navíc zakazuje dovoz námořně přepravované ruské ropy a některých ropných produktů.

Reálný kanál je nepřímý. Pokud systematické výpadky ruských rafinerií zvednou světové ceny ropy nebo evropské dieselové marže, může se to v Česku promítnout se zpožděním. Domníváme se, že jde o scénář, který stojí za sledování, a to ne kvůli jednomu útoku, ale kvůli kumulativnímu efektu kampaně, která za pět měsíců roku 2026 zasáhla desítky ruských energetických zařízení.

Palivový ekosystém pod tlakem

Nejsilnější pointa celého květnového úderu není samotný zásah Moskvy ani Rjazaně. Je to fakt, že Ukrajina současně rozebírá celý centrální palivový ekosystém kolem hlavního ruského spotřebního trhu: rafinerie, produktovody i distribuční uzly. Finanční škoda nebyla oficiálně vyčíslena a ani Rosněfť, ani Gazprom Něfť na dotazy Reuters neodpověděly. Rozsah výpadků ale mluví sám.

Válku to samo o sobě neukončí. Ale každý zastavený barel zvyšuje logistické náklady ruské armády, ubírá příjmy z energetiky a komplikuje zásobování. Čtvrtina ruské rafinérské kapacity v problémech, to už není drobný nepohodlný požár. To je systémový tlak.