„Rusko staví ubytovny pro dalších 30 000 severokorejských vojáků,“ varuje Zelenskyj. Putin chce i balistické rakety

Volodymyr Zelenskyj 25. července 2026 na svém oficiálním kanálu uvedl tři konkrétní věci: Rusko chce od Severní Koreje dalších 30 000 vojáků, od června buduje ve Voroněžské oblasti zázemí pro jejich přijetí a Pchjongjang zároveň chystá nová odpalovací zařízení pro balistické rakety. Den předtím Zelenskyj ve večerním projevu zmínil, že informace pocházejí „od našich rozvědek a partnerů“. Nejde přitom o tvrzení ve vzduchoprázdnu. Navazuje na měsíce zdokumentovaných transferů vojáků, munice i balistických střel mezi Moskvou a Pchjongjangem, a právě tato historie dává varovným slovům váhu.

Třicet tisíc: číslo, které mění měřítko

Dosud nejpevněji doložený mezinárodní údaj o severokorejském nasazení v Rusku pochází z první zprávy Multilateral Sanctions Monitoring Team z května 2025. Ta dokumentuje přes 11 000 vojáků KLDR přesunutých do Ruska od října 2024, jejich výcvik ruskými silami a začlenění do bojových operací. Pokud by se naplnil Zelenského údaj o dalších 30 000, šlo by o téměř 2,7násobek dosud známého objemu. Skok o celý řád.

Proč by Moskva sahala po tak masivním doplnění? Zelenskyj souběžně tvrdí, že ruské ztráty na frontě převyšují nábor a že Kreml chystá na podzim další mobilizační vlnu. Severokorejští vojáci v tomto kontextu nejsou náhradou ruské armády, jsou pojistkou. Dřívější severokorejské jednotky pomáhaly Rusku v Kurské oblasti a uvolňovaly ruský personál pro jiné úseky. Třicet tisíc dalších by mohlo posílit vybrané útočné směry, aniž by Kreml musel okamžitě sáhnout po nepopulární domácí mobilizaci. Sahání po cizích vojácích v takovém rozsahu je signál nedostatku, ne přebytku síly.

Balistické rakety: ne nová kapitola, ale pokračování příběhu

Zelenského zmínka o „nových odpalovacích zařízeních pro balistické rakety“ neznamená, že by severokorejské střely na Ukrajinu dosud nedopadaly. Podle hloubkové rešerše agentury Reuters citující ukrajinskou rozvědku dodala Severní Korea do začátku roku 2025 nejméně 148 balistických střel typu KN-23 a KN-24, systémů, které jihokorejská agentura Jonhap označuje za severokorejskou verzi ruského Iskanderu. Přesnost novějších verzí se podle ukrajinských zdrojů zlepšila na desítky metrů.

Konkrétní typ nových odpalovacích prostředků Zelenskyj veřejně nespecifikoval. Veřejně doložená nová podepsaná dohoda mezi Moskvou a Pchjongjangem rovněž zveřejněna nebyla. Jde o ukrajinské zpravodajské tvrzení, ovšem opřené o silný precedens. Rusko 19. července provedlo podle Zelenského jeden z největších balistických útoků na Ukrajinu a na balistiku podle jeho slov „sází“. Víc odpalovacích zařízení znamená hustější salvy, kratší časové okno mezi odpaly a menší závislost na čistě ruských nosičích. Nejde jen o „víc raket“. Jde o pružnější plánování balistického teroru.

Co Rusko platí Severní Koreji, a proč to ohrožuje i Asii

Tady se příběh přestává týkat jen Ukrajiny. Zpráva MSMT podrobně popisuje, co Moskva nabízí Pchjongjangu výměnou za vojáky a střely:

• systémy protivzdušné obrany a protiletadlové střely,
• prostředky elektronického boje včetně rušicích zařízení,
• operační know-how z reálného bojiště,
• datovou zpětnou vazbu ke zlepšení navádění severokorejských balistických střel,
• dodávky rafinovaných ropných produktů.

Ukrajina se de facto stala výcvikovým a testovacím prostorem pro severokorejskou armádu. KLDR získává něco, co si za žádné peníze nekoupí: reálnou bojovou zkušenost a data, která zlepšují přesnost jejích raket. Právě proto Zelenskyj zdůrazňuje hrozbu i pro asijské partnery. Jižní Korea a Japonsko leží v dosahu stejných raketových systémů, jejichž navádění se nyní zdokonaluje na ukrajinských cílech.

Evropa reaguje, Česko pokračuje v podpoře

Že nejde o abstraktní hrozbu, naznačuje i reakce evropských států. Dne 13. července 2026 deset zemí včetně Ukrajiny podepsalo deklaraci o vzniku protibalistické koalice s odkazem na rostoucí hrozbu balistických střel pro bezpečnost celého kontinentu. Severokorejsko-ruská osa tuto hrozbu posiluje dvojím způsobem: prodlužuje ruskou schopnost vést balistickou kampaň a zároveň vylepšuje severokorejský arzenál.

Česko v tomto kontextu drží dosavadní kurz. V lednu 2026 Bezpečnostní rada státu potvrdila pokračování české muniční iniciativy v roli zprostředkovatele dodávek pro Ukrajinu. Už od září 2025 běží schválený Program Ukrajina 2026–2030 s roční alokací jedné miliardy korun. Nové severokorejské zapojení spíš posiluje argument pro pokračování pomoci než pro její omezení, protože válka, v níž Moskva potřebuje desítky tisíc cizích vojáků a cizí rakety, je válka, kterou Rusko samo neutáhne donekonečna.

Závislost, kterou Kreml nepřizná

Podle agentury Reuters tvořila severokorejská munice podle ukrajinských a expertních odhadů přibližně polovinu až 70 % ruské spotřeby na frontě; některé dělostřelecké jednotky na ní byly téměř úplně závislé. Dnešní spor už dávno není o jedné zásilce. Je o strukturální závislosti druhé údajně nejsilnější armády světa na jednom z nejizolovanějších režimů planety. A o tom, že každá severokorejská raketa, která dopadne na ukrajinské město, zároveň vylepšuje arzenál mířící na Soul a Tokio.