Rusko stupňuje násilí proti NATO a Finsko na nic nečeká. Zapojuje se do dronové války po boku Ukrajiny

Dohoda, které se oficiálně říká Drone Deal, není jen další papír s razítkem. Otevírá transfer technologií, společný výzkum, sdílenou výrobu a zrychlení exportních povolení, tedy přesně to, co Ukrajina na frontě potřebuje v řádu měsíců, ne let. A Finsko v tom nehraje roli pouhého dárce. Země s nejdelší hranicí EU a NATO s Ruskem si z ukrajinské válečné zkušenosti chce vzít maximum pro vlastní obranu. Ministr obrany Antti Häkkänen to řekl otevřeně už v březnu 2025: vztah není jednosměrný.

Ruský tlak, který nelze ignorovat

Když se mluví o stupňování násilí Ruska proti NATO, nejde o tanky překračující hranice. Jde o něco zákeřnějšího. Evropská unie v červenci 2026 veřejně odsoudila ruský kybernetický ekosystém, který systematicky cílí na členské státy, a mezi zasaženými výslovně zmínila i Finsko. Už v květnu 2025 Rada EU rozšířila sankce kvůli ruským sabotážním operacím proti podmořské infrastruktuře a rušení GPS v Pobaltí.

Finsko samo čelí tlaku přímo na své hranici. Východní přechody zůstávají uzavřené, vláda v červnu 2026 potvrdila, že instrumentalizovaná migrace z ruského směru je nástrojem destabilizace. Finské ministerstvo vnitra navíc upozornilo na posílenou přítomnost ruské Baltské flotily ve Finském zálivu. NATO na to reagovalo operací Baltic Sentry a v červnu 2026 zřídilo Forward Land Forces Finland, devátou mnohonárodní bojovou skupinu na východním křídle Aliance.

Tohle není abstraktní hrozba. Je to každodenní realita státu, který sdílí s Ruskem přes 1 300 kilometrů společné hranice.

Od memorand k továrním linkám

Drone Deal nevznikl přes noc. Časová osa ukazuje systematickou přípravu:

• Březen 2025 – Finsko a Ukrajina podepisují širší memorandum o obranné spolupráci zahrnující výměnu informací, inovace a průmyslové projekty.
• Květen 2026 – ukrajinský a finský tým potvrzují, že na Drone Dealu aktivně pracují.
• Červen 2026 – podpis dokumentu o spolupráci v oblasti obranného materiálu a kontroly kvality.
• 23. srpna 2026 – v Kyjevě za přítomnosti obou prezidentů padají tři průmyslová memoranda. Mezi nimi klíčové: finská firma Insta a ukrajinská Tencore podepisují záměr společné výroby pozemních bezpilotních vozidel přímo ve Finsku.
• 23. září 2026 – Stubb a Zelenskyj stvrzují mezistátní Drone Deal v New Yorku.

Rychlost kroků mluví sama za sebe. Od prvního memoranda k podpisu mezistátní dohody uplynulo osmnáct měsíců. Na obranně-průmyslovou spolupráci dvou států, z nichž jeden je uprostřed války, je to tempo mimořádné.

TerMIT 2.0: ne dron, ale pozemní robot

Slovo „dronová válka“ v titulku může evokovat létající stroje. Finsko-ukrajinská spolupráce ale zahrnuje i pozemní bezpilotní systémy, a právě ty jsou jádrem průmyslového partnerství Insty a Tencore. Konkrétně jde o UGV TerMIT 2.0, modulární pásovou platformu, kterou Ukrajina nasazuje u více než padesáti brigád.

Nejde o žádný prototyp z laboratoře. Ukrajinské ministerstvo obrany v březnu 2026 hlásilo přes 9 000 misí pozemních robotů za jediný měsíc, od evakuace raněných přes zásobování pozic a průzkum až po ženijní práce a bojové nasazení. TerMIT 2.0 nabízí dojezd až 40 kilometrů, rychlost do 15 km/h a nosnost kolem 330 kilogramů v pancéřované variantě. Jedna platforma, mnoho úkolů.

Tencore ve své firemní komunikaci uvedla benchmark 320 komplexů TerMIT 2.0 pro ukrajinské ozbrojené síly. Důležitý detail: toto číslo pochází od výrobce, nikoli z finské vládní tiskové zprávy. Přesný harmonogram zahájení sériové výroby a termín prvních dodávek zatím veřejně oznámen nebyl. Projekt je ve fázi průmyslové přípravy a politického ukotvení.

Proč právě Finsko, a co z toho plyne pro Alianci

Kombinace geografie, bezprostřední hrozby a průmyslového zájmu dělá z Finska logického partnera pro tento typ spolupráce. Žádný jiný stát NATO nemá tak dlouhou hranici s Ruskem a současně tak silnou motivaci přestavět vlastní obranný průmysl na technologicky náročnější válku. Insta výslovně mluví o rozprostřené výrobě ve Finsku, která rozšíří kapacitu mimo dosah ruských úderů na ukrajinské továrny a urychlí dodávky na frontu.

Pro celou Alianci je finský model zajímavý jako šablona. Generální tajemník NATO Mark Rutte v červenci 2026 při představení iniciativy Drone Edge řekl, že drony zásadně změnily charakter moderního válčení. NATO investuje do protidronových schopností i do společného vývoje přesných úderných prostředků s využitím bezpilotních technologií. Finsko ale přidává něco navíc: propojení ukrajinského bojového know-how s výrobou uvnitř alianční země. Podobný model společné výroby rozvíjí i Rumunsko v rámci programu Build with Ukraine, Dánsko jedná o vlastním Drone Dealu. Finsko ale v implementaci zatím vede.

Česko v tomto kontextu zatím veřejně oznámený ekvivalent finského dronového dealu nemá. Prezident Petr Pavel v Kyjevě v dubnu 2023 hovořil o šesti klíčových společných podnicích a transferu výroby, viditelněji se ale Česko prosazuje v muniční iniciativě než v samostatném dronovém programu.

Obousměrná investice

Finský přístup stojí na premise, kterou Stubb i Häkkänen opakují při každé příležitosti: Ukrajina není jen příjemce pomoci, ale zdroj poznatků z reálné války, jakou Evropa nezažila od roku 1945. Každý měsíc bojů generuje data o tom, co funguje a co ne, od taktiky nasazení UGV přes elektronický boj až po logistiku pod palbou. Finsko chce tato data přetavit do vlastní obranné doktríny a průmyslové základny dřív, než je bude potřebovat samo.

Drone Deal je jedenáctou dohodou tohoto typu, kterou Ukrajina uzavřela. Od starších širokých bezpečnostních rámců, jako je německý z února 2024 nebo britský z ledna 2025, se liší mírou konkrétnosti. Nejde o slib, že „budeme stát při vás“. Jde o plán, kde se bude vyrábět, co se bude vyrábět a jak se zjednoduší cesta od výrobní linky na frontu.

Finsko vsadilo na to, že nejlepší obrana začíná ve výrobní hale. A že čekat, až se hrozba zmaterializuje na vlastní hranici, je luxus, který si země sousedící s Ruskem nemůže dovolit.