Rusko útočí drony na pět zemí NATO a chystá mobilizaci 300 000 vojáků. Evropa si sama neporadí, varuje Zelenskyj

Volodymyr Zelenskyj vystoupil 23. října 2026 na Hudson Institute a v následné debatě s analytiky rozložil svůj argument do dvou vrstev. První: Rusko už aktivně testuje hranice evropské bezpečnosti drony, sabotážemi a útoky na obchodní lodě v Černém moři. Druhá: Kreml si zároveň připravuje další masivní mobilizaci, aby mohl válku táhnout roky. Obě vrstvy podle něj vedou k jedinému závěru: bez Ukrajiny jako přední obranné linie si Evropa sama neporadí.

Pět zemí, čtyři členové NATO

Zelenskyj v debatě jmenoval Rumunsko, Polsko, Německo, Bulharsko a Moldavsko. Z tohoto výčtu jsou čtyři státy členy NATO; Moldavsko jím není, ale leží přímo v zóně dopadu války. Každá z těchto zemí už zaznamenala konkrétní bezpečnostní incident spojený s ruskými vojenskými operacemi proti Ukrajině, a v některých případech i s cílenou hybridní akcí přímo proti aliančnímu území.

Nejde přitom o jeden typ hrozby. Rumunsko zažilo 29. května 2026 přímý dopad dronu na obytný dům ve městě Galați, rumunské ministerstvo obrany aktivovalo systém RO-Alert a vyslalo stíhačky F-16. V Polsku 10. září 2025 při masivním ruském útoku na Ukrajinu narušilo polský vzdušný prostor více dronových objektů, část z nich byla neutralizována. Německo šlo ještě dál: spolková vláda 4. září 2026 oficiálně připsala Rusku pokus o hybridní útok na letiště Leipzig/Halle. Moldavsko hlásilo 20. srpna 2026 nepovolený let dronu předběžně identifikovaného jako Šáhid-136 a nález trosek po ruském úderu na přístav Reni.

U Bulharska je situace složitější. Dron 8. srpna 2026 skutečně vletěl z rumunského prostoru a explodoval poblíž kompresní stanice transbalkanského plynovodu. Bulharská vláda incident potvrdila, ale pozdější indicie ministerstva obrany mířily spíš k ukrajinskému klamavému dronu typu Maya a k neúmyslnému průniku. Zelenskyj ho nicméně zařadil do širšího vzorce jako důkaz, že válka přetéká za hranice bojiště bez ohledu na to, kdo konkrétní dron vypustil.

Mobilizace: 300 000 letos, dalších 300 000 příští rok

Číslo, které Zelenskyj v debatě zmínil, nestojí jen na rétorice. Už 27. srpna 2026 zveřejnila ukrajinská prezidentská kancelář briefing vojenské rozvědky HUR a zahraniční zpravodajské služby SZR, podle kterého Rusko připravuje mobilizační vlnu v řádu 300 tisíc lidí pro rok 2026 a dalších 300 tisíc pro rok 2027. Sám Zelenskyj už 11. srpna hovořil o interních ruských dokumentech, které plán potvrzují.

Ukrajinské služby popisují mobilizaci jako součást širšího systému:

• Elektronické povolávací rozkazy nahrazují papírové doručování.
• Tvrdší donucovací opatření proti těm, kdo se mobilizaci vyhýbají.
• Rozšířené verbování vězňů.
• Pravděpodobné spuštění po zářijových volbách do Státní dumy (18.–20. září 2026), aby Kreml nemusel mobilizovat před hlasováním.

Jde znovu o řád stovek tisíc lidí, tedy o velkou mobilizační vlnu srovnatelnou s tou z podzimu 2022. Cílem není nutně otevřít novou frontu, ale doplnit vysoké ztráty, umožnit rotace vyčerpaných jednotek a udržet tlak na více úsecích současně. Příprava mobilizovaných může podle HUR trvat 15 až 60 dní, část výcviku může probíhat i v Bělorusku.

Černé moře jako druhá fronta

Zelenskyj v debatě propojil dronové útoky na pevnině s tlakem na černomořskou lodní dopravu. A data mu dávají za pravdu. Jen v říjnu 2026 bylo podle agentury AP napadeno nejméně sedm nákladních lodí u pobřeží Rumunska a Bulharska. 23. října, ve stejný den, kdy Zelenskyj mluvil na Hudson Institute, dron zasáhl a potopil nákladní loď u rumunské Constanțy.

Francie už 15. října 2026 oficiálně označila útoky na komerční lodě za hrozbu pro bezpečnost EU i NATO. Praktický dopad je přímočarý: vyšší pojistné, rizikovější plavby a zranitelnost tras, po kterých proudí obilí, potraviny i část energetických toků do Evropy.

Proč to říká právě teď, a co to znamená pro Česko

Načasování projevu není náhodné. Padl po letní a podzimní sérii incidentů, po německé atribuci útoku na lipské letiště, po říjnovém summitu NATO v Bukurešti zaměřeném na ruské hybridní aktivity a uprostřed eskalace v Černém moři. Zelenskyj skládá mozaiku, kterou jednotlivé evropské vlády dosud řešily odděleně, do jednoho obrazu: Rusko současně testuje evropskou odolnost navenek a doplňuje síly dovnitř války.

Pro Česko je přímý přeshraniční scénář typu Rumunsko nebo Polsko méně pravděpodobný, chybí společná hranice s Ukrajinou i přístup k Černému moři. Hybridní hrozba ale nulová není. Česká vláda už v září 2025 zřídila koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu jako přímou reakci na incidenty v Rumunsku a Polsku a po polském incidentu deklarovala připravenost plnit alianční závazky.

Evropa bez ukrajinského štítu

Zelenského logika je dvojí. Ukrajina dnes váže ruské síly a sbírá bojovou zkušenost, kterou evropské armády ve stejné míře nemají. Zároveň ruský tlak už přetéká za hranice konfliktu do vzdušného prostoru, přístavů a na obchodní trasy spojenců. NATO sice připomíná, že i významné hybridní útoky mohou být posuzovány pod logikou článku 5, ale dosavadní vzorec odpovídá spíš sérii menších, zato politicky účinných testů hranic. Jejich cíl není vyvolat přímou válku s Aliancí. Mají Evropu zastrašit, unavit a rozštěpit v podpoře Ukrajiny.

Bez ukrajinského štítu by se část dnešního tlaku přesunula blíž k aliančnímu území a Evropa by čelila silnějšímu vydírání na východním křídle i v Černém moři. Zelenskyj to ví. A 23. října ve Washingtonu to řekl nahlas.