Okupovaná území se Rusům vymykají z rukou: Bandité, opilí vojáci a masové rvačky. Přiznávají to i utajované zprávy Kremlu

Nejde o to, že by Rusko ze dne na den přicházelo o dobyté území. Fronty se hýbou pomalu, místy téměř vůbec. Jenže držet území silou je jedna věc. Spravovat ho jako fungující stát je věc úplně jiná, a právě tady Moskva viditelně selhává. Podle zprávy, kterou 24. října 2026 zveřejnila ukrajinská Hlavní správa rozvědky (DIU), se dočasně okupovaná území proměňují v kriminální enklávy, kde selhává disciplína, roste násilí a mizí peníze určené na obnovu. A co je nejpikantnější: DIU tvrdí, že totéž přiznávají i neveřejná ruská hodnocení, která se k ukrajinské straně dostala.

Co říkají „utajované zprávy“ a jak moc jim lze věřit

Nejprve k tomu, co přesně DIU tvrdí. Ukrajinská rozvědka hovoří o „uzavřených zprávách a hodnoceních“ ruské strany, které za klíčová rizika pro udržení kontroly nad okupovanými územími označují nelegální obchod se zbraněmi a výbušninami, chronický alkoholismus okupantů, kyberkriminalitu, rozkrádání rozpočtových prostředků a odliv obyvatel. Skeny dokumentů, jejich přesné názvy ani autoři zveřejněni nebyli. Jak se k materiálům Ukrajina dostala, DIU v tomto sdělení neuvádí; obecně ale veřejně popisuje práci své agenturní sítě a verbování spolupracovníků přímo na okupovaných územích.

Znamená to, že jde o neověřitelné tvrzení? Částečně ano, pokud jde o samotné dokumenty. Širší obraz, který DIU popisuje, ale potvrzují i nezávislé zdroje. Zpráva OHCHR z roku 2024 mluví o „klimatu strachu“, nátlaku na přijetí ruského občanství, omezeném přístupu ke zdravotní péči a svědectvích o opilých, nepředvídatelných vojácích ohrožujících civilisty. Human Rights Watch v květnu 2026 zdokumentovala systematické zabírání majetku a bariéry návratu. Trend je tedy doložený z více stran; sporná je jen míra, v jaké to přiznává samotný Kreml.

Opilí vojáci, přestřelky mezi vlastními a zákazy prodeje alkoholu

Problém s alkoholem na okupovaných územích není nový. Už v červenci 2022 DIU informovala, že v okupované části Záporožské oblasti bylo pití ruských vojáků tak masivní, že místní okupační správy přistoupily k zákazu prodeje alkoholu vojákům. O čtyři roky později, v říjnu 2026, DIU označuje chronický alkoholismus za přímý faktor ohrožující kontrolu nad územím.

Důsledky jsou hmatatelné a někdy smrtelné. Investigativní server IStories na základě ruských vyšetřovacích materiálů popsal přestřelku v okupovaném Chersonu, kde se v kavárně střetli kontraktní vojáci s důstojníky FSB. V srpnu 2023 zaznamenal Conflict Intelligence Team střelbu mezi vojenskou komandaturou a pravděpodobnými kadyrovci v Urzufu u Mariupolu. Nejde o izolované excesy. DIU u centrálního vojenského okruhu Ruské federace napočítala v letech 2024–2025 přes 600 nebojových úmrtí způsobených chaosem, kriminalitou, drogami a zanedbáním.

Pouliční „razborky“, ozbrojené hádky a disciplinární delikty, to vše vytváří prostředí, kde se ruské bezpečnostní složky místo udržování pořádku stávají jeho hlavním narušitelem.

Kolaps služeb, rozkradené miliardy a demografická katastrofa

Bezpečnostní chaos je ale jen jedna vrstva problému. Pod ní leží něco možná ještě závažnějšího: neschopnost zajistit základní fungování území.

Analytická zpráva Doněcké oblastní státní správy za období leden 2025 až březen 2026 popisuje situaci na okupované části Doněcké oblasti jako „nesystémovou a pouze fragmentární“ kontrolu. Konkrétní čísla mluví jasně:

• Na vodovodu Don–Donbas bylo zpronevěřeno přes půl miliardy rublů (zhruba 130 milionů korun).
• Chybějí opravárenské čety, správcovské firmy ignorují havárie, regulační orgány nereagují.
• Kritická je situace s vodou, elektřinou, teplem i odpady.
• Více než 4 500 bytů bylo v letech 2025–2026 označeno za potenciálně „bez vlastníka“; Human Rights Watch dokumentuje, že jde o systém nezákonného zabírání majetku vysídlených Ukrajinců.

K tomu přichází demografický propad. Podle DIU klesl počet obyvatel Donbasu ze 7,37 milionu v roce 2001 na zhruba 3,75 milionu na začátku roku 2024. Moskva na to reaguje nikoli stabilizací, ale aktivní demografickou náhradou, přesuny etnických Rusů a pracovních migrantů z Kavkazu a Střední Asie. V okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jich DIU v roce 2024 napočítala kolem 300 tisíc. V Mariupolském a Kalmiuském rajonu Rusko plánuje do roku 2035 růst populace z 228 tisíc na 518 tisíc lidí. To není integrace. To je kolonizace.

Moskva nevěří ani vlastním kolaborantům

Reakce Kremlu na tento stav je příznačná. Místo reforem přichází další vrstva kontroly. DIU v září 2026 popsala, jak Moskva řídí okupovaná území přes stínovou pracovní skupinu pod vedením vicepremiéra Marata Chusnullina. Tato struktura fakticky obchází oficiální okupační správy, protože jim Kreml sám plně nevěří. Méně peněz, více dohledu, hlubší nedůvěra.

K 25. říjnu 2026 ukrajinský oficiální registr eviduje 4 008 dočasně okupovaných sídel ve 476 územních komunitách: 930 v Doněcké oblasti, 913 v Luhanské, 589 v Záporožské a 468 v Chersonské. Nad každým z nich visí stejný paradox: Rusko je drží silou, ale neumí je spravovat jako stát. Čím víc musí okupaci opírat o pasy, filtraci, přepisování majetku, dosidlování a dohled nad vlastními lidmi, tím víc to připomíná ne stabilní vládu, ale drahou a represivní správu krizového území.

Co to znamená pro válku a pro Česko

Pro průběh konfliktu je eroze správy na okupovaných územích podstatná, i když se neprojeví zítřejším průlomem na frontě. Rusku zvyšuje náklady na držení okupace a oslabuje narativ, že dokáže dobyté regiony „normálně“ začlenit. Pro mírové debaty, které sleduje i česká diplomacie, je to klíčový argument: čím víc se okupace jeví jako nestabilní, represivní a demograficky uměle udržovaná, tím hůř se prodává jako „nová realita“, kterou by měl kdokoli legitimizovat. Česko přitom výslovně trvá na tom, že jakékoli budoucí uspořádání musí respektovat územní celistvost Ukrajiny.

Rusko okupovaná území stále drží. Ale stále méně je drží jako stát, a stále víc jako režim nouze, který se bojí vlastních vojáků, nevěří vlastním správcům a nahrazuje odcházející obyvatele dovezenými.