Přes sedm tisíc ruských útočných akcí za jediný měsíc, a výsledek? Čtrnáct čtverečních kilometrů, nejméně za tři roky.
Květen 2026 přinesl na ukrajinské frontě paradox, který si zaslouží rozbor. Ruská armáda zvýšila počet útočných akcí o 37,5 procenta oproti předchozímu měsíci, podle mapovacího projektu DeepState šlo o více než 7 000 zaznamenaných pokusů o průnik. Jenže čistý územní zisk spadl na pouhých 14 km², a po započtení ukrajinských protiútoků vyšla celková bilance poprvé od roku 2023 záporně. Něco se zásadně změnilo v ekonomice ruského postupu. A klíč k tomu leží desítky kilometrů za frontovou linií, na silnicích, po kterých jezdí cisterny, kamiony a rotující jednotky.
Sedm tisíc útoků, záporná bilance
Čísla z května 2026 vypadají na první pohled jako eskalace. Ruské velení nasadilo víc lidí, víc techniky, víc infiltračních skupin. DeepState zaznamenal útoky „po dvojicích“ i jednotlivých vojácích, taktiku, která nafukuje statistiku pokusů, ale snižuje jejich průraznost. Ukrajinská reakce na průniky se zrychlila.
Výsledek? Podle DeepState Rusko obsadilo 14 km² nového území, ale Ukrajina ve stejném období získala víc. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Syrskyj 8. června uvedl, že Ukrajina v květnu získala téměř o 100 km² více, než ztratila, a od začátku roku 2026 přes 600 km² celkem. Polský analytický institut OSW konstatoval nejmenší ruské měsíční zisky za tři roky.
Důležitá metodická poznámka: DeepState, ISW a další mapovací projekty se liší v absolutních číslech. ISW za květen odhaduje čistou bilanci ještě výrazněji ve prospěch Ukrajiny, kolem 250 km². Liší se přístup k „šedým zónám“ a k infiltračním taktikám, které komplikují měření skutečné kontroly území. Směr trendu ale potvrzují všechny hlavní zdroje shodně: ruský postup prudce zpomalil.
Logistika pod palbou: co je „Logistics Lockdown“
Na konci května ukrajinské ministerstvo obrany oficiálně oznámilo program „Logistics Lockdown“ s rozpočtem pět miliard hřiven (přibližně 2,8 miliardy korun) na takzvané střednědobé úderné schopnosti. Cílem jsou systematické dronové údery na cíle ve vzdálenosti 20 až 150 kilometrů za frontou: sklady, velitelská stanoviště, cisterny s palivem, zásobovací konvoje, body rotace jednotek.
Nejde o novinku posledních týdnů. Ale květen přinesl škálování. Podle Mychajla Fedorova, ministra pro digitální transformaci, se počet zásahů na cíle hlubší než 50 km od fronty v květnu zdvojnásobil. Analytický projekt Točnyj, jak jej cituje Kyiv Post, zaznamenal v květnu 130 geolokovaných úderů na ruská logistická vozidla. Brigáda Azov veřejně ukázala dronové patroly silnic kolem Mariupolu do hloubky 160 km od linie bojového kontaktu.
A nad tím vším stojí ještě strategická vrstva: ministerstvo obrany 4. června zveřejnilo, že v květnu bylo zasaženo nejméně 18 objektů ropné a palivové infrastruktury ve více než deseti ruských regionech, s dosahem až 1 700 km. Hořely rafinerie i v Moskevské oblasti.
Efekt se dá vyjádřit jedním číslem. Fedorov uvádí, že cena ruského postupu vzrostla ze 67 vojáků na jeden km² zisku v říjnu 2025 na 179 vojáků na km² v dubnu 2026. Každý další kilometr stojí Moskvu skoro třikrát víc lidí.
Co znamená „AI“ v těchto dronech
Označení „drony s umělou inteligencí“ snadno vyvolá představu autonomních strojů, které samy rozhodují o životě a smrti. Realita je střízlivější, ale vojensky velmi účinná.
Jádrem je strojové vidění, tedy software, který analyzuje obraz z palubní kamery dronu a pomáhá rozpoznat vojenský cíl: kamion, cisternu, obrněné vozidlo. Jakmile systém cíl identifikuje, provede takzvaný auto-lock, automatické uzamčení. Dron typu Hornet pak letí nízko nad terénem, sleduje trasu a po uzamčení cíle je výrazně odolnější vůči elektronickému rušení. Operátor nemusí dron v terminální fázi řídit, takže přerušení signálu neznamená ztrátu stroje.
Nejde o plně autonomní válku bez člověka. Operátor dron vypouští, nastavuje oblast průzkumu, schvaluje zásah. Ale kritická poslední fáze, rozpoznání a navedení, běží na palubním čipu. To je zásadní rozdíl oproti klasickým FPV dronům, kde pilot řídí stroj až do nárazu a každé rušení může být fatální.
A není to jednostranná záležitost. Ukrajinské ministerstvo obrany samo připomíná, že poradce Serhij „Flash“ Beskrestnov už dříve upozorňoval na ruské FPV drony vybavené strojovým viděním. Technologie je dostupná oběma stranám. Ukrajina ji ale v květnu 2026 viditelněji a systematičtěji nasadila proti logistice v operační hloubce.
Tři fáze rozkladu ruské logistiky
Současná situace nedopadla z nebe. Točnyj popisuje tři etapy, které postupně zmenšovaly manévrovací prostor ruského zásobování:
- Fáze 1 (2022): Raketomety HIMARS přinutily Rusko rozptýlit velké sklady a posunout depa desítky kilometrů od fronty. Statické cíle přestaly být bezpečné.
- Fáze 2 (2023–2025): FPV drony rozšířily „zónu smrti“ přibližně na 35 km. Ruská logistika se musela přizpůsobit menším dodávkám a častějším rotacím.
- Fáze 3 (2026): Střednědobé drony s auto-lockem útočí na pohyblivé cíle (kamiony, cisterny, konvoje) až do 150 km. Už nejde jen o sklady, ale o samotné silnice.
Ruská odpověď existuje, ale je drahá. Forbes shrnuje stížnosti ruských vojenských blogerů: potřeba rušiček, laserů, záchytných dronů, radarově naváděných zbraní a nových obranných vrstev i hluboko v týlu. Ruský důstojník citovaný specializovaným webem mluví o záchytném dronu Jolka, ale zároveň přiznává, že technika samotná nestačí, je třeba více lidí a více mobilních skupin. Každé takové opatření váže zdroje, které pak chybějí na frontě. I když drony nezničí každý kamion, nutí Rusko logistiku zdražit a zpomalit. A přesně to je smysl celé kampaně.
Co to znamená pro válku, a pro jednání
Zpomalení ruského postupu posiluje diplomatický tlak. Francie, Německo a Británie 7. a 8. června podpořily přímé rozhovory Zelenskyj–Putin s aktivní evropskou rolí. Jenže hned následující den Kreml signalizoval, že sází spíš na bojiště než na kompromis; nebyl ani plán telefonátu Putin–Trump.
Pro Českou republiku a NATO to posiluje argument pro pokračující vojenskou podporu. Český ministr zahraničí v lednu 2026 jednal v Kyjevě mimo jiné o spolupráci v oblasti obrany proti dronům, česká muniční iniciativa pokračuje jako zprostředkovatelská. Přímá vazba českého státu na financování právě těchto útočných dronů veřejně doložená není, ale český průmysl v oboru figuruje, jak ukázal případ skladu firmy v Pardubicích dodávající autonomní drony Ukrajině.
Ukrajina válku květnem 2026 neotočila jedním úderem. Ale systematicky zdražuje každý ruský kilometr natolik, že Moskva poprvé za tři roky skončila v měsíční bilanci v mínusu. Otázka teď nestojí, jestli Rusko dokáže dál útočit; dokáže. Stojí tak, jak dlouho si může dovolit útočit s takovou cenou.
Jak moc to podle vás Rusové nezvládají?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 9753
