Rusko vyhrožuje Evropě silou. Vyslalo torpédoborec kolem Německa do Baltského moře, aby chránilo své zájmy

Velký protiponorkový torpédoborec Severní flotily proplul v létě 2025 úzkou úžinou u německého ostrova Fehmarn. Stalo se tak v době, kdy Berlín začal kontrolovat ruské tankery a NATO hlídá Balt jako nikdy předtím.

Projekt 1155 i Zdroj fotografie: Picryl
                   

Sto šedesát čtyři metrů oceli, zhruba osm tisíc tun výtlaku a protiponorková výzbroj, to není plavidlo, které projde kolem německého pobřeží bez povšimnutí. A přesně o to Moskvě šlo. Průjezd torpédoborce projektu 1155, známého pod kódovým označením Udaloj, přes Fehmarnbelt není vojenský útok ani příprava invaze. Je to ale vědomě čitelný signál: Rusko dává najevo, že v Baltském moři hodlá svou přítomnost hájit i těžkou hladinovou jednotkou. Podle některých zpráv se jednalo o Admiral Levčenko, otevřené zdroje z léta 2025 však opakovaně spojují průjezdy u Fehmarnu spíše se sesterskou lodí Viceadmirál Kulakov. Ať už šlo o kteroukoliv z nich, podstata je stejná: Severní flotila posílá do Baltu své největší kusy.

Fehmarn jako nové bojiště bez výstřelu

Proč právě Fehmarn? Odpověď leží v kalendáři. Přesně od 1. července 2025 začalo Německo u tohoto ostrova cíleně prověřovat pojištění tankerů plujících na východ. Opatření míří na takzvanou stínovou flotilu, síť plavidel s neprůhledným vlastnictvím a pochybným pojištěním, která Rusku umožňuje obcházet západní sankce a dál vyvážet ropu. Fehmarnbelt, úzký průliv mezi Německem a Dánskem, je jedním z hlavních vstupů do Baltu. Každý tanker, každá válečná loď tudy musí projít na dohled od trajektových linek a pobřežních radarů.

Průjezd torpédoborce právě tímto místem proto není náhoda. Je to demonstrace síly přesně tam, kde Evropa začala ruské námořní šedé zóně aktivně překážet. Německé ministerstvo zahraničí potvrdilo zahájení kontrol jako součást širšího tlaku na stínovou flotilu.

Jaguar, Su-35 a ochota krýt tankery zbraněmi

Že Moskva nemíní stínovou flotilu jen diplomaticky bránit, ukázal květnový incident. Když se Estonsko pokusilo zastavit tanker Jaguar podezřelý z porušování sankcí, Rusko vyslalo stíhačku Su-35. Nebyl to ojedinělý výstřel do tmy, ruští představitelé poté otevřeně hovořili o připravenosti bránit své lodě v Baltu „všemi prostředky“.

Přímý veřejný důkaz, že torpédoborec u Fehmarnu fyzicky eskortoval konkrétní tanker stínové flotily, ve zdrojích chybí. Analytici z Carnegie Endowment ale upozorňují, že samotná přítomnost bojové jednotky v oblasti plní odstrašovací funkci: pobřežní státy si dvakrát rozmyslí, zda zastaví tanker, když v jeho blízkosti operuje loď schopná protivzdušné i protiponorkové obrany.

NATO odpovídá misí Baltic Sentry, Rusko přidává lodě

Aliance nezůstala nečinná. Už 14. ledna 2025 NATO spustilo misi Baltic Sentry zaměřenou na ochranu kritické podmořské infrastruktury, kabelů a plynovodů, které se v posledních letech staly terčem sabotáží. Dánské, německé a švédské námořní síly průjezdy ruských válečných lodí Beltami sledují a eskortují. Jenže právně průjezd mezinárodní úžinou nelze jednoduše zablokovat. Systémy řízení lodního provozu mohou organizovat a monitorovat, ale ne svévolně zastavit tranzit válečné lodi, pokud ta dodržuje pravidla průběžné plavby.

Rusko toho využívá. Jednotky Severní flotily třídy Udaloj se v oblasti objevovaly opakovaně; podle německých regionálních médií Viceadmirál Kulakov proplul Fehmarnbeltem v létě 2025 vícekrát. Nejde tedy o jednorázové gesto, ale o systematické budování viditelné přítomnosti.

Co to znamená pro bezpečnost regionu

Torpédoborec v Baltu neznamená bezprostřední válku. Znamená ale něco jiného: zvýšené riziko nebezpečných střetů a omylů v prostoru, kde se potkávají alianční hlídky, ruské válečné lodě, tankery stínové flotily a civilní provoz. Před rokem 2022 byly průjezdy ruských jednotek Beltami spíše rutinou, přesuny na námořní přehlídky či cvičení. Admiral Levčenko takto proplul Velkým Beltem v červenci 2024. Léto 2025 ale nese úplně jiný náboj. Sankce, stínová flotila, sabotáže kabelů, mise Baltic Sentry, to vše vytváří prostředí, v němž každá ruská válečná loď u německého pobřeží vysílá signál, který nelze ignorovat.

Pro Českou republiku jako člena NATO jde o nepřímý, ale reálný bezpečnostní rozměr. Tlak na severovýchodní křídlo Aliance, ohrožení podmořské infrastruktury a narušování evropských energetických a dopravních vazeb se dotýká celého spojeneckého prostoru.

Vyhrožování silou dnes v Baltu nevypadá jako řev děl. Vypadá jako sto šedesát metrů dlouhý torpédoborec, který tiše projde kolem Fehmarnu a nechá Evropu přemýšlet, co bude dál.

Měla by Evropa nebo NATO nějak reagovat?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Stanislav Havel

Zobrazit další články