Rusko chce vyvolat novou vlnu uprchlíků do Evropy. V zimě hodlá vyřadit ukrajinské jaderné elektrárny

Začátkem října 2026 představil ukrajinský první vicepremiér a ministr energetiky Denys Šmyhal západním partnerům v Paříži zachycený ruský plán, který počítá s masivní zimní kampaní proti energetické infrastruktuře. Podle informací, které přinesly Financial Times a New York Times, nejde o útok na reaktorové budovy tří provozovaných ukrajinských jaderných elektráren. Cílem je něco zákeřnějšího: odpojit je od přenosové soustavy přes údery na rozvodny, spínací stanice a přenosové uzly v jejich okolí. Výsledkem by nebylo jaderné zamoření, ale energetický kolaps, a s ním nová vlna uprchlíků směřující do Evropy.

Tisíc střel a tři fáze: jak plán vypadá

Dokument popsaný New York Times nastiňuje scénář až pro tisíc střel, dronů a řízených bomb, rozložených do tří fází. Nejprve mají být zasaženy přeshraniční rozvodny u západní hranice, právě přes ně Ukrajina dováží elektřinu z Evropy. Poté přijdou na řadu vodní a tepelné zdroje. A nakonec klíčový úder: odpojení tří fungujících jaderných elektráren (Chmelnycké, Rivnenské a Jihoukrajinské) od sítě.

Tyto tři elektrárny podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) představují jediné provozované bloky mimo okupovanou Záporožskou elektrárnu. Dohromady pokrývají zhruba polovinu ukrajinské výroby elektřiny, tedy asi 7,7 GW instalovaného výkonu. Jejich odpojení by znamenalo ztrátu páteře celého systému.

Technicky to není sci-fi. IAEA už v letech 2024–2025 zaznamenala, že vojenské aktivity vedly u ukrajinských elektráren k odpojení vnějších napájecích linek, kolísání sítě, snížení výkonu i automatickým odstávkám bloků. Spínací stanice a autotransformátory jsou otevřené, nezakryté objekty, na rozdíl od reaktorových budov se nedají schovat pod betonový kontejnment.

Z energetického útoku se stává humanitární zbraň

Rozhodující není jen síla ruských střel, ale načasování. Stejný zásah, který v létě způsobí nepříjemný výpadek, v mrazech ohrožuje životy. Světová zdravotnická organizace ve svém zimním hodnocení rizik pro Ukrajinu z konce září 2026 varuje, že dlouhé výpadky elektřiny v zimě nechávají miliony lidí bez vytápění, pitné vody, kanalizace a zdravotní péče. Nemocnice ztrácejí schopnost provozovat inkubátory, ventilátory i krevní banky. Domácnosti přecházejí na nouzové topení s rizikem otrav oxidem uhelnatým a popálenin.

Financial Times přitom výslovně uvádějí, že jedním z prvků ruské strategie je vytvořit nový tok uprchlíků do EU. Mezi cíli nefiguruje jen Kyjev, Charkov a Oděsa, ale i Lvov, logistický uzel u polské hranice, který dosud sloužil jako relativně bezpečné zázemí. Právě útok na západ Ukrajiny má podle tohoto scénáře zlomit pocit bezpečí i ve městech, kam se lidé z východu uchýlili. Moskva sází na to, že rostoucí protiimigrační nálady v Evropě promění uprchlickou vlnu v politický tlak na západní vlády.

Čím se liší letošní hrozba od předchozích zim

Rusko vedlo zimní energetické kampaně už v sezonách 2022/2023 a 2023/2024. Výsledek byl smíšený: způsobilo těžké škody (Mezinárodní energetická agentura dokumentuje pád dostupné dispečerské kapacity z 38 GW před invazí na pouhých 12 GW po vlně útoků v roce 2024), ale Ukrajinu energeticky nezlomilo. Země obnovila 3 GW kapacity před topnou sezonou 2024/2025 a v roce 2024 dovezla rekordních 4 436 GWh elektřiny přes propojení s evropskou sítí.

Letošní scénář je ale systematičtější. Starší kampaně ničily výrobu a přenos víceméně plošně. Nový plán míří na rozdělení země do izolovaných „energetických ostrovů“: nejdřív přeruší import ze Západu, pak odřízne jaderné elektrárny, a teprve potom dobíjí zbývající tepelné a vodní zdroje. Je to sekvence navržená tak, aby opravy jedné části nestačily kompenzovat ztrátu další.

Co dělá Západ a co Česko

Úplně zabránit masivním úderům nelze. Ale tlumit jejich dopad ano. Evropská komise společně s ukrajinským ministerstvem energetiky v červnu 2026 vyzvala dárce k doplnění fondu na podporu ukrajinské energetiky o dalších 650 milionů eur před zimou. Celkově už země G7+ poslaly přes tento fond 1,95 miliardy eur. Komise navíc oznámila 100 milionů eur okamžité pomoci a 920 milionů eur pro zimní energetický plán 2026–2027. IEA doporučuje kombinaci silnější protivzdušné obrany, pasivní ochrany rozvoden, rychlejších dodávek náhradních dílů, decentralizace výroby a většího přeshraničního propojení.

Česko se na případnou novou vlnu příchozích připravuje jinak než v chaotickém březnu 2022. K 30. červnu 2026 evidovalo Ministerstvo vnitra 390 812 aktivních registrací dočasné ochrany. Režim byl prodloužen do března 2028, fungují centra KACPU pro registraci a první asistenci. Zároveň stát zpřísnil podmínky pro část nově příchozích mužů, signál, že kapacity nejsou neomezené. I menší sekundární vlna by podle našeho odhadu znamenala přinejmenším tisíce nových příchozích, a to v situaci, kdy jsou ubytovací a integrační kapacity už nyní napjaté.

Hybridní válka, která nekončí na frontě

Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) řadí instrumentalizaci pohybu migrantů mezi nástroje ruských hybridních kampaní proti EU. Nejde o náhodu ani o vedlejší efekt. Je to záměr: proměnit civilní utrpení v politickou páku, mráz ve zbraň a uprchlíky v projektily namířené na evropskou soudržnost.

Klíč k obraně neleží jen v raketách Patriot nad ukrajinskými městy, ale i v tom, jestli Evropa dokáže přijmout další lidi, aniž se politicky rozloží zevnitř. Právě na to Moskva sází, a právě proto je odpověď na tuto hrozbu stejně energetická jako politická.