Ačkoliv má Rusko obrovské zbrojní kapacity, často se jedná o zbraně starých koncepcí, které nedokáží reflektovat dnešní potřeby. Příkladem je íránský dron Shahed-136 dlouhého dosahu se silnou bojovou hlavicí, který agresor vyrábí v licenci jako Geran-2. Ukrajincům způsobil už dost škod, a tak se rozhodli zaútočit přímo na jeho výrobnu. To sice nevyšlo, ale redakce Armádního Zpravodaje objevila také záběry od svědka, podle nichž dron dopadl na automobilku.

Úspěch PVO odnesli civilisté v automobilce

Incident se odehrál 15. června 2025 v Republice Tatarstán, která leží v západní části Ruska nedaleko hranic s Kazachstánem, a potvrdil ho i tamní gubernátor Rustam Minnikhanov. Útok byl konkrétně veden v okrese Yelabuga, kde došlo ke zřízení výrobního závodu na potulující se munici typu Shahed, ale podle dostupných informací zasažen nebyl.

Rusko vylepšilo už tak nebezpečný Shahed 136 proudovým motorem. Teď je rychlý jako pomalejší řízená střela a jde hůře sestřelit

Ruská protivzdušná obrana totiž útočící dron neznámého typu sestřelila, než dosáhl svého cíle, v důsledku čehož jeho trosky spadly na kontrolní stanoviště tamních automobilek Aurus a Sollers. První z nich dle Wikipedie vyrábí luxusní vozy, a druhá se snaží kráčet v jejích stopách. Záběry níže ukazují hustý dým stoupající údajně ze zasažené budovy ve speciální ekonomické zóně Alabuga; v důsledku byl zabit jeden dělník a 13 jich bylo zraněno.

Jaký dron byl k útoku použit, není jasné, ale protože leží Yelabuga více než 1 000 km od hranic s Ukrajinou, musel být dalekonosný. Takových má ve výzbroji více, například UJ-26 Bobr, který zařadila teprve v roce 2023. Jeho dosah je udáván kolem tisíce kilometrů, potvrzuje Wikipedia, což by teoreticky nemuselo stačit, ale mohl být vypuštěn i z ruského území.

Partyzáni paralyzovali ruské dronaře v hloubi okupovaného území. Udeřili nečekaně a rychle na systém elektronického boje

Armádní Zpravodaj proto odhaduje, že se mohlo jednat spíše o An-196 Lyutyy, jehož dosah už je mezi 1 000 a 2 000 km, takže by do Jelabugy doletěl i tehdy, že by startoval z ukrajinského vnitrozemí. Wikipedia navíc uvádí, že funguje na bázi umělé inteligence a satelitní navigace, takže nejspíše najde svůj i tehdy, kdy ho nepřítel ruší – samozřejmě v případě, jako byl tento, k němu doletět nemusí, je-li sestřelen protivzdušnou obranou.