Rusko zahájilo dosud největší dronový útok na Ukrajinu, vyslalo jich přes 1 400 v jednom dni. Skoro žádný ale neprošel

Číslo 1 400 vypadá jako propagandistická nadsázka, jenže tentokrát ho potvrzují dvě po sobě jdoucí hlášení ukrajinských Vzdušných sil. Přes den 13. května zaznamenaly 753 útočných bezpilotníků, v navazující noční vlně od šesti večer do osmi ráno dalších 675 dronů a k nim 56 raket. Součet za necelých čtyřiadvacet hodin: 1 428 dronů. Prezident Volodymyr Zelenskyj pak za širší dvoudenní okno uvedl ještě vyšší číslo, 1 567 dronů a 56 raket. Předchozí oficiální rekord z 24. března 2026 přitom činil 999 dronů za den. Květnový útok ho překonal o víc než čtyři stovky kusů.

Jak se počítá „neprošel“

Formulace „skoro žádný neprošel“ neznamená, že každý dron spadl v plamenech po zásahu raketou země-vzduch. Ukrajinské Vzdušné síly pracují s pojmem „zneškodněno“ a pod ním se skrývá kombinace klasických sestřelů, elektronického rušení, odklonění a zásahů mobilních palebných skupin. Poradce ministra obrany Serhij Beskrestnov, známý pod přezdívkou „Flash“, upřesnil, že samotné interceptory, tedy dronové „lovce“, zničily zhruba 30 % všech bezpilotníků. Zbytek padl na účet letectva, raketové protivzdušné obrany a prostředků radioelektronického boje.

Z oficiálních hlášení vychází pro 24hodinové okno 1 362 zneškodněných dronů z 1 428, tedy asi 95,4 %. Zelenskyj po zasedání štábu uvedl souhrnnou míru zachycení 94 % u dronů a 73 % u raket. Noční vlna sama o sobě dopadla ještě lépe: 652 ze 675 bezpilotníků, tedy 96,6 %. Čísla působí triumfálně. Jenže zbývajících pár procent stačilo k tragédii.

Rakety jako skutečný úder

Celý rekordní roj měl podle Zelenského jediný účel: přetížit protivzdušnou obranu a otevřít okno pro ničivější zbraně. Drony létají pomalu, hlučí a jsou relativně levné. Rakety jsou rychlé, tiché a smrtící. Právě raketový prvek útoku způsobil nejhorší škody.

V Kyjevě zasáhla obytný dům raketa Ch-101, podle předběžné identifikace vyrobená až ve druhém čtvrtletí 2026, tedy pouhé týdny před útokem. Záchranná operace skončila bilancí 24 mrtvých včetně tří dětí a 48 zraněných. Psychologickou pomoc na místě dostalo téměř 400 lidí. Další zásahy hlásil Kremenčuk, kde byla poškozena energetická infrastruktura, a přístavní i obytné čtvrti Čornomorsku. Celkem noční vlna dopadla na 24 lokalit po celé Ukrajině.

Beskrestnov to shrnul stručně: největší škody tentokrát způsobily rakety, ne drony.

Proč právě teď a proč tolik

Útok přišel dva dny po vypršení dočasného příměří z 9.–11. května. Zelenskyj výslovně spojil načasování s momentem, kdy prezident USA jednal v Číně, tedy s diplomaticky citlivým oknem, v němž masivní eskalace přitáhne maximální pozornost. Ale za načasováním stojí i tvrdá výrobní matematika.

Vrchní velitel Oleksandr Syrskyj už v lednu 2026 uváděl, že Rusko vyrábí 404 shahedovských dronů denně a plánuje kapacitu zvýšit na tisícovku. Íránský původ konstrukce je dávno překonaný, Rusko dnes shahedy montuje samo a modernizované verze podle Zelenského dokonce exportuje zpět do Íránu. Analýza agentury Reuters na datech Conflict Intelligence Research ukazuje, že s rostoucí výrobou už Moskva nemusí drony dlouho skladovat, aby vytvořila saturační vlnu. Může ji zopakovat.

A právě to je znepokojivý závěr: květnový rekord nemusel být jednorázový výstřelek. Při současné produkci si Rusko může dovolit podobný roj sestavit během několika dní.

Jak dlouho vydrží ukrajinský štít

Ukrajina zatím drží. Zelenskyj v lednu tvrdil, že země vyrábí až tisíc interceptorových dronů denně, v březnu mluvil o potenciálu dvou tisíc, pokud přijde financování. Jenže problém není jen v počtu strojů. Chybí operátoři, mobilní skupiny a hlavně prostředky proti balistickým a řízeným střelám, kde je obrana strukturálně zranitelnější než u pomalých shahedů.

Reuters na datech CIR zároveň dokumentují posun ruské taktiky: místo spektakulárních úderů na velké elektrárny cílí Moskva stále častěji na menší rozvodny a lokální energetické uzly. Každodenní dopady na civilní život tak rostou, i když procentuální úspěšnost obrany zůstává vysoká. Dubnový Ramstein i březnová Evropská rada tlačí na urychlení dodávek protivzdušných systémů, munice a dronů, včetně příspěvků v rámci české muniční iniciativy. Česko samo dodává prostředky protivzdušné obrany, elektronického boje i pasivní sledovací systémy, byť u konkrétní květnové noci veřejný důkaz o zásahu českého systému chybí.

Číslo 95 % zachycených dronů zní jako úspěch. A je to úspěch. Ale v noci na 14. května těch zbývajících pět procent znamenalo trosky obytného domu v Kyjevě, dvacet čtyři jmen na seznamu obětí a otázku, kterou si ukrajinská obrana klade po každé vlně znovu: co přijde příště a kolik raket se schová za další roj.