Rusku zjevně docházejí rakety, na Ukrajinu pálí cvičnou municí RM48U. Cíl minou o 300 metrů, ale i to Kreml potřebuje

Když ukrajinští forenzní vyšetřovatelé v létě 2026 analyzovali trosky po sérii útoků na Kyjevskou oblast, opakovaně nacházeli stejný typ zbytků. Ne části Iskanderu, ne severokorejské KN-23, ale fragmenty střely označované RM48U, jejíž název v ruštině doslova znamená „raketa-mišeň“, tedy raketový terč. Střela původně sloužila k tomu, aby ji posádky systémů S-400 cvičně sestřelovaly. Teď ji Rusko odpaluje opačným směrem, proti městům. A dělá to ve velkém, protože si nemůže dovolit pálit drahé Iskandery tempem, které by mu zásoby vyčerpalo před zimou.

Čísla, která mluví jasně

Podle analýzy agentury Reuters z 18. září 2026 zasáhlo Ukrajinu v červenci 2026 celkem 158 potvrzených balistických a hypersonických střel. Z toho 87, tedy 55 procent, tvořily právě RM48U. V prvních osmi dnech srpna poměr ještě vzrostl: z dalších 70 potvrzených úderů jich na RM48U připadla opět většina. Současně počet odpálených Iskanderů v červenci klesl na 38, zatímco měsíc předtím jich Rusko vypálilo přes sto.

Nejde o náhodu ani o technickou poruchu výrobních linek. Ukrajinská vojenská rozvědka DIU poskytla redakci Ukrajinské Pravdy k 5. srpnu 2026 následující odhad ruských zásob:

• Iskandery: cca 130 kusů
• Zirkony: cca 120 kusů
• Kinžaly: cca 50 kusů
• Severokorejské KN-23/24/30: cca 50 kusů
• RM48U: cca 400 kusů

Rusko tedy rozhodně není „bez raket“. Měsíčně vyrábí přes 200 střel různých typů, z toho kolem 60 Iskanderů a asi 50 RM48U. Plán na rok 2026 počítal s výrobou více než 480 kusů RM48U. Formulace „docházejí rakety“ je přesnější číst jako nucenou změnu skladby palby: Kreml přepíná na levnější a méně přesnou munici, aby si dražší a přesnější typy podržel na později.

Proč i „minutí o 300 metrů“ zabíjí

Průměrná odchylka RM48U od zamýšleného cíle činí podle ukrajinských vyšetřovatelů citovaných Reuters kolem 300 metrů. Proti bodovému vojenskému cíli, radaru, skladu či velitelskému stanovišti, je to mizerná přesnost. Iskander se běžně vejde do desítek metrů. Jenže válka se nevede v poušti.

V hustě zastavěné Kyjevské oblasti, v Brovarech, na sídlištích a u dopravních uzlů znamená 300 metrů odchylky, že střela dopadne na peron místo na železniční uzel, na bytový dům místo na rozvodnu, na parkoviště místo na sklad. K tomu přidejte široký rozptyl kovových fragmentů po explozi, a dostanete plošný nástroj teroru, ne přesnou zbraň.

Čísla Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva to potvrzují tvrdě: za červenec 2026 bylo ověřeno nejméně 437 zabitých a 2 610 zraněných civilistů. Šlo o nejvyšší měsíční bilanci od května 2022. Dlouhodosahové střely a drony byly hlavní příčinou. Méně přesná raketa neznamená méně mrtvých. Znamená víc mrtvých na nesprávném místě.

Kalkulace Kremlu: šetřit na zimu, tlačit teď

Proč Rusko sahá po zbrani, kterou nikdy nestavělo pro útoky na pozemní cíle? Analytik britského think-tanku RUSI citovaný Reuters to vysvětluje dvojí logikou.

Za prvé, RM48U dovoluje útočit na cíle nižší hodnoty (logistické body, zásobovací trasy, menší infrastrukturu) bez spotřeby Iskanderů. Každý Iskander, který Rusko nevystřelí v srpnu, může v prosinci zasáhnout teplovod, transformátorovou stanici nebo elektrárnu. Zelenskyj i ukrajinská bezpečnostní rada na jednání 5. srpna 2026 otevřeně pojmenovali, co čekají: zesílení teroru proti energetice a civilní infrastruktuře od podzimu.

Za druhé, i nepřesná balistická střela nutí ukrajinskou protivzdušnou obranu reagovat. Patriot nerozlišuje, jestli letící objekt stojí milion dolarů nebo zlomek, musí ho zachytit. A interceptorů pro Patriot je chronický nedostatek. Zelenskyj 1. srpna 2026 apeloval na partnery slovy: „Rakety pro Patrioty ve světě existují, je důležité, aby je partneři uvolnili.“ Každá RM48U, na kterou Ukrajina vystřelí drahý interceptor, je pro Kreml výhodný obchod.

Ukrajinské letectvo navíc v srpnu 2026 přestalo pravidelně zveřejňovat počty sestřelených střel. Důvod: nižší úspěšnost proti masovým balistickým vlnám by Rusko zneužilo propagandisticky. I informační režim kolem útoků se tedy změnil, a to samo o sobě vypovídá o tlaku, který RM48U vytvářejí.

Co to znamená pro Česko a evropskou obranu

České dodávky Ukrajině (MANPADS, systémy Strela-10, dvě baterie Kub-M2, stovka protiletadlových systémů MR-2 Viktor) pokrývají důležitou, ale jinou vrstvu obrany. Jsou určeny primárně proti letadlům, vrtulníkům a dronům. Systém SPYDER, který Armáda České republiky zavádí, je podle ministerstva obrany koncipován proti letounům, dronům a střelám s plochou dráhou letu, nikoli jako plnohodnotná antibalistická obrana. Proti RM48U letící po balistické trajektorii vysokou rychlostí české dodávky pokrývají nanejvýš okrajové scénáře.

A právě tady se debata posouvá. Devět evropských zemí v roce 2026 založilo s Ukrajinou koalici antibalistické obrany, protože si uvědomily, že tato schopnost na kontinentu prakticky chybí. Česko deklarovalo zájem být u toho. RM48U je v tomto kontextu nepříjemná ukázka: Rusko dokáže držet masivní balistický tlak i zbraní, kterou původně nikdy jako útočnou nestavělo. Pokud to zvládne improvizovaným terčem, co teprve až na podzim přepne zpět na Iskandery a Zirkony?

Rusko nezbankrotovalo na raketách. Adaptovalo se. A právě ta adaptace, ochota pálit po městech čímkoli, co letí a exploduje, je možná znepokojivější než prázdný sklad.